Můj syn se žení, na tuto slavnostní událost jsem měla představu, jaké šaty bych chtěla mít. I vyrazila jsem do obchodů s oděvy...
V dnešní době obchody s oděvy překypují zbožím. Bohužel musím konstatovat, že jde povětšinou o naprosto nemožné modely. Jde-li o velikost, řekla bych, že snad ani nebyly ušity pro ženy, ale pro žirafy či slonice. Nemožně dlouhé a široké šaty, a pokud jde o materiál a jeho vzor, také nic, co by mě zaujalo. Chtěla jsem krajkové šaty v barvě bílé kávy (mám na mysli kávu uvařenou z melty s mlékem, takovou jsme mívali u mé tety na statku), chtěla jsem koktejlky, pouzdrovky s dlouhými rukávy. Prošla jsem všemožnými obchody, nevyhnula jsem se ani luxusním obchodům, ale pouzdrovky mých představ neměli vůbec nikde. A proč pouzdrovky? Jsou nadčasové, byly vždy nadčasové a jejich ženskost tu bude navždy. V nich nejlépe vyniká ženská silueta.
V obchodech tedy nic, zkusila jsem se zeptat i v krejčovství, ale tam mi bylo řečeno, že by to do července nezvládli. Co tedy dělat? Rozhodla jsem se, že si šaty ušiji sama. Za komunistů jsem si na sebe šila úplně vše, včetně kabátů a dlužno podotknout, že mé modely vypadaly vždy velmi dobře. Sice jsem dobou zlenivěla, nicméně jsem tuto svou dovednost nezapomněla. Vyrazila jsem do obchodu s látkami a tady se nabídka podstatně lišila od toho, co nabízejí obchody s oděvy. Našla jsem krajku svých představ, dokonce jsem na ni dostala 70% slevu, takže mi vše vyšlo na 150 Kč (zip, nitě). Až když jsem přišla domů a dala se do střihání, zjistila jsem, že jedna část krajky má kaz. I s tím jsem si poradila. Látky bylo dost, nastřihala jsem vše tak, aby neměl žádný díl vadu. Začala jsem šít v neděli odpoledne a v pondělí, když jsem přišla z práce, jsem vše dokončila. A výsledek? Šaty, jak jsem si je představovala, jsou opravdu krásné. Padnou mi jako ulité, protože používám střihy z Burdy. Musela jsem si pod ně ušít i spodní díl na ramínka, ten je v barvě smetanové a krajka na ní tvoří dokonalý komplet. Nikdy jsem snad neměla tak krásné šaty. Jednoduché koktejlky, v jednoduchosti je krása a myslím si, že v případě mých nových šatů to platí dvojnásob. Dohromady mi se vším přišly na 450 Kč. A když jsem šla náhodou kolem kabelek, měli tam jednu, která je vkusným doplňkem těchto šatů, které poprvé obléknu na synovu svatbu...
Jsem opravdu vděčná své mamince, která mě naučila šít. Od svých sedmnácti jsem si vše šila už sama, a jak vidno, budu v této aktivitě pokračovat i v dnešní době, kdy sice obchody s oděvy přetékají zbožím, ale ono postrádá jakoukoli nápaditost či šarm. Chodit oblečená v něčem, co bylo zhotoveno na žirafy či slonice se mi nechce. Jednoduché pouzdrovky podtrhují ženskost a o to mi jde. Krom vkusného oblečení by žena měla být voňavá, měla by používat svůj osvědčený parfém, měla by mít upravené vlasy, nehty, aby tak získala příjemný pocit ze sebe samotné, a mohla se tak líbit nejen sobě, ale i jiným. Žádné mutláky, tak moje babička nazývala kalhoty, které nikdy nenosila. Bohužel když se dnes podívám, co nosí některé ženy i v horkých letních měsících, mutláky nejsou žádnou výjimkou, a to je škoda, nesvědčí o dobrém vkusu ani kreativitě, spíše jsou výrazem nudy, což můj případ nikdy nebyl a myslím si, že ani nebude. Ušít si něco za babku a vypadat jako ze salónu je můj celoživotní přístup k tomu, v čem se jako žena cítím dobře...
