O situaci v českém školství

I když jsem nikdy nesouzněla s komunisty, jedno jim upřít nelze. Pomineme-li jejich ideologii, bez níž se socialistické školství nesmělo obejít, úroveň školství byla tak vysoká, že se k nám jezdili inspirovat ze západních zemí.

I když jsem nikdy nesouzněla s komunisty a nikdy nebudu, jedno jim upřít nelze. Pomineme-li jejich ideologii, bez níž se socialistické školství nesmělo obejít, úroveň školství byla tak vysoká, že se k nám jezdili inspirovat ze západních zemí. Toto už nelze tvrdit, nahlédneme-li do situace dnes. Možno říci, že znalosti dnešních vysokoškoláků jsou bohužel na úrovni středoškoláků, kteří skládali maturitní zkoušky za vlády soudruhů.

Vzhledem k tomu, že se ve školství pohybuji celý svůj profesní život, ráda bych se vyjádřila k tomu, co se u nás dělo a děje po Sametové revoluci.

Jestliže dnes někdo vykřikuje, že školství nemá peníze, dovolila bych si mu oponovat. Peněz je dle mého soudu v systému dostatek, jen je zapotřebí jimi náležitě nakládat. Tak předně. Rozloučila bych se se všemi učiteli, kteří nesplňují kvalifikační předpoklady. Za komunistů bylo nemyslitelné, aby na školách vyučovali nekvalifikovaní učitelé. Bohužel dnes je tomu jinak. Budu hovořit za angličtinu, protože je to můj obor. Setkala jsem se ve své praxi s tím, že není nic neobvyklé, když se asistent pedagoga tlačí na místo učitele, aniž by k této pozici splňoval kvalifikační předpoklady. Jako příklad mohu uvést agilní pedagožku učitele, které se podařilo dostat na místo učitelky angličtiny. Vedení školy ji toleruje. Vzhledem k tomu, že se tato žena objevila v jednom z mých veřejnostních kurzů angličtiny, mohu toto potvrdit. Stejně tak mohu prohlásit, že tato "učitelka angličtiny" má katastrofální výslovnost a anglická gramatika jí neříká vůbec nic. Další zkušenost. Před časem jsem se nechala zlákat na SŠ jako učitelka angličtiny. Vedoucím předmětové komise za angličtinu byl člověk bez VŠ vzdělání, neměl ani maturitu z angličtiny. Úroveň jazyka na škole byla pro mě nepřijatelná, proto jsem ještě ve zkušební době ze školy odešla...V oblasti plně kvalifikovaných učitelů spatřuji velké rezervy, jak lze ušetřit. Zbavit se nekvalifikovaných a zvýšit úroveň školy tím, že budu přijímat učitele s plnou kvalifikací.

Hodně se v současnosti hovoří o kuchařkách ze školních jídelen. Že mají nedostatečný plat. Kdyby bylo na mně, kdybych byla kuchařkou, asi bych si volila zaměstnání, v němž budu spokojená finančně. Dnes se nabízí spousta možností, je otázkou, proč některé kuchařky ve školství zůstávají. Umím si představit, že některé školní jídelny přestanou fungovat. Proč by se v nich mělo nadále vařit. Vím z praxe, že i když mají žáci zaplacené obědy, nechodí tam, protože jsou porce příliš malé nebo jim jídlo nechutná. Když můj syn chodil do školy, zaplatila jsem mu obědy, nicméně jsem je po krátkém čase zrušila. Syn přišel domů ze školy a měl hlad. Raději jsem vařila. Vím také, že se mezi kuchařkami školních jídelen najdou takové, které do školy přicházejí jen s kabelkou. Když odcházejí z práce, občas jim dá velkou práci, aby jídlem naplněné tašky donesly domů. Svého času jsme na patře bydleli s kuchařkou školní jídelny, která se každodenně vracela domů obtěžkána taškami. Živila nejen sebe, ale i synovu rodinu. Být kuchařkou ve školní jídelně se jí bezesporu vyplatilo...

Pokud jde o školníky, učila jsem na jedné nejmenované obchodní akademii. Školník patřil mezi zaměstnance školy, nicméně jej někdy potkat v pracovním procesu, bylo nemyslitelné. Školu pojal jako pravidelný měsíční příjem, protože jinak měl své vlastní soukromé podnikání. Prostory školy využíval jen ke své živnosti...Nebo jiný příklad školníka z jedné SŠ. Opět nebylo lze jej vidět, ovšem s výjimkou plánované inspekce, již škola očekávala. Tehdy jsem poprvé školníka viděla na chodbě, byl čímsi zaúkolován, a protože nebyl zvyklý pracovat, téměř plakal, že musí pracovat...

Mám-li dnešní blog shrnout, asi bych zapracovala na tom, aby inkluze přestala být inkluzí a opět jsme se navrátili ke školám, kam docházejí žáci se speciálními potřebami. Asistenty bych propustila. Trvala bych jen na plné kvalifikaci pedagogů. Zvažovala bych funkci školních jídelen, schopné kuchařky mohou přejít do soukromé gastronomie. Školníci jsou na školách potřeba, ale jen tací, kteří jsou opravdu k užitku, ne jako ti, které jsem ve svém blogu zmiňovala...