Před nějakým časem chrlily sdělovací prostředky zprávy o migrantech, kteří přicházeli do Evropy. Tyto informace vyvolávaly v některých lidech strach a nenávist. V současnosti jako když utne. Žádné zprávy o migrantech.
Motto "Nepropukej v náhlé hořekování, neboť hořekování si hoví v klíně hlupáků." (Kazatel 6 - 7, Zamyšlení nad životem, Co je lepší?)
Před nějakým časem chrlily sdělovací prostředky zprávy o migrantech, kteří přicházeli do Evropy. Tyto informace vyvolávaly v některých lidech strach a nenávist. V současnosti jako když utne. Žádné zprávy o migrantech. Objevil se jiný strašák. Média jsou doslova zahlcena covidem 19. A opět. Někteří lidé reagují na tyto zprávy obdobně jako na zprávy o migrantech. Mají strach, podléhají panice. Ještě větší korunu všemu nasazují ti politici, kteří hlásají, že lidi ochrání. Velmi mi to připomíná bolševickou rétoriku. Soudruzi rovněž dělali vše pro lidi, proto někteří lidé skončili ve vězení či byli odsouzeni k trestu smrti, když si dovolili komunistické diktatuře oponovat.
Ale vraťme se k současnosti. Můžeme vidět, že příroda si vše řídí sama. Už jsem se mnohokrát zmiňovala o tom, že v přírodě vítězí ten silnější. Jedinec, jenž podléhá strachu, je odsouzen k záhubě. Epidemie a pandemie provázejí lidstvo od samého počátku jeho existence. V dnešní době je situace o něco odlišnější, než jak tomu bylo v dřívějších dobách. Medicína je vyspělejší. Nicméně více než kdy jindy je důležitá osobní zodpovědnost a disciplinovanost každého člověka. Záleží na tom, jak se postaví k životu, ke svému zdraví, které nelze najít na hnojišti. Jestliže někdo nedbá na to, co je jeho tělu prospěšné, není divu, že skončí v rukou lékařů. Nadmíra masa, masných produktů, cukru, nedostatek pohybu, to vše vede k tomu, že člověk trpí nadváhou. A obezita je spouštěč zdravotních problémů. Neochota se hýbat rovněž nikomu nepřidá. Přidáme-li k nezdravému životnímu stylu strach a další negativní emoce, má jeden našlápnuto k tomu, aby onemocněl. Toto je má teorie, která dle mého soudu v životě funguje.
Ocitli jsme se v čase pandemie. Je na každém z nás, aby dodržoval to, co se má, aby se tím eliminovalo šíření nákazy. Jenže ne všichni lidé jsou disciplinovaní, nedivme se proto, že se nákaza šíří. Zastávám názor, že bychom měli nechat koronavirus projít, protože jakákoli nepřirozená izolace nepomáhá. Prožili jsme nouzový stav, kdy byl život všech omezen. Zdálo se, že jsme nad šířením nákazy zvítězili, ale bylo to mylné. Imunita člověka se nevytváří tím, že žije ve sterilním prostředí. Aby byl jedinec zdravý, musí se jeho tělo vyrovnávat se všudepřítomnými viry i bacily. Je důležité, co jí, kolik má fyzických aktivit, ale snad nejdůležitější ze všeho je naše mysl. Je-li pozitivní, dokáže-li naše mysl pozitivně vnímat život a nepřipouštět si zhoubné emoce a myšlenky, jsme silní. Jsme silní i v časech nepříznivých, protože vnitřní síla umožňuje člověku přežít i v těch nejhorších podmínkách. Platí i o dnešku...
