Kreatura

Kreatury. Někdy mívám pocit, že náš svět tvoří hlavně kreatury, ohavové, kteří se neštítí ničeho. Jen aby se dostali k penězům a přitom se moc nenamáhali

Motto "Uvidíš-li,že je v kraji chudý utiskován, že je znásilňováno právo a spravedlnost, nediv se té zvůli, vyšší hlídá vysokého a nad nimi jsou ještě vyšší." (Kazatel 5 - 6. Zneužití moci, 5.7)

Říkejme mu třeba pan Nevelebný, protože on svým způsobem života téměř nikomu nevelebí. Snad některé ženštině, jež sází na svou polohu rozkročmo. Jinak se od Nevelebného lidé odtahují a nechtějí s ním mít cokoli společného. 

Ředitel školy a k tomu skoro sedmdesátník. I to je Nevelebný. Věkem senior, jenž by se měl přesunout do jiné oblasti, třeba se víc věnovat rodině, vnoučatům, která mu nikdy nic neříkala, odtahoval se od nich. Spíš mu připomínala stárnutí, jemuž se on brání jako čert kříže. Sedmdesátiletý Nevelebný vyházel ze školy všechny důchodce, že prý si škola žádá novou krev. Mladou krev. Jak pokrytecké, jak ubohé, když on sám ve věku téměř sedmdesát opovrhuje lidmi, kteří již dosáhli důchodového věku a jsou dokonce mladší než on. Prý pro takové není na jeho škole místo. Jakápak jeho škola? Cítí se jako její vlastník, přitom není. Ale chová se tak.

Ženil se celkem třikrát. Pokaždé opustil svou manželku s malými dětmi. Nakonec natrefil na právničku, která se potřebovala vdát. Nějak ve městě přebývala, nikomu se svou kobylí postavou nehodila do krámu, až jednoho dne narazila na Nevelebného. Když se u soudu dožadoval snížení výživného na děti z prvního manželství. Stále podruhé ženat, ale lehkou kořistí pro kobylí doktorku práv. Rozvedl se tedy podruhé, usoudil, že třetí sňatek je zatím v jeho životě nejvýhodnější. 

Asociace. Při vyslovení tohoto slova si vybavuji asociaci představ a jsem u poezie. Ale pro Nevelebného žádná poezie neplatí, pro něj je v životě důležité koryto. "Dokud budou koryta, budou i svině," snad tato slova zazněla z úst ruského romanopisce. A koryta jsou stále k dispozici. Mohou mít podobu různých společenství, různých asociací, které se tu po Listopadu vyrojily jako houby po dešti. Nač trávit spoustu času jako ředitel ve škole, když mohu být v asociaci, která mi zvýší mou společenskou prestiž i apanáž. S takovou asociací se toho dá podnikat. Cesty do zahraničí, můžete procestovat celý svět a přitom vás to nestojí ani kačku. A mít k tomu i baby. Člověk by řekl senior, že už je jako chlap vyřízený, ale kam vás vede slepá vášeň. Nevelebnému sex vždy šel, díky svému svalu dobýval nové ženy a tím i zlepšení postavení. Takový novodobý Maupassantův Miláček, jen s tím rozdílem, že Nevelebný v očích svých podřízených ani studentů žádným miláčkem nebyl a není. Jen u některých vlivných žen, díky nimž se vyškrábal tam, kam si usmyslil.

Pomyslné ucho se utrhlo od džbánu, to když kobylí doktorka práv zjistila, jak vypadá činnost jejího chotě v asociaci. Že to nejsou jen cesty do zahraničí, do dalekých dálek, o nichž se může běžnému smrtelníku jen zdát. Nejen dálavy, ale i povětrné ženštiny, jež se v asociaci našly. A rády daly, Nevelebný nebyl výjimkou. Doktorka práv nesáhla k rozvodu, proč by to dělala. Ztrestala svého muže Nevelebného jinak. Nechala přepsat společný majetek jen na sebe, její choť se stal de facto žebrákem, jenž musí být rád, že může žít v krásném domě.

Politicky činný před Listopadem 89, pak Občanské fórum, pak ODS, ODA a nakonec ke štěstí Nevelebný přišel. Stal se členem hnutí NE, zítra (ne)bude líp. Co s kreaturou Nevelebného a jemu podobných? Snad jim jedině koupit jednosměrnou jízdenku na Mars, odkud není návratu. Zemi by se ulevilo, koryta by zmizela a s nimi i svině...