Malá zahradní Sahara
Nejde ovšem jen o letní problém, v létě je to jen víc vidět – jde o trvalý úbytek vody v naší krajině, postupné vysychání, které si lidé snad začínají uvědomovat… i když se zdá, že většina populace (které pořád teče voda z kohoutků) to nevnímá jako moc naléhavý problém. Trápí to spíš jen menšinu, která má užší vztah k půdě, rostlinám a přírodě, nebo je přímo závislá na tom, co na polích, loukách, zahradách a v lesích vyroste. Kupříkladu Daniel Pitek, majitel rozsáhlých pozemků v Českém Středohoří, kterého sleduju na Facebooku, už píše, že tam u nich usychají nejen jehličnaté porosty, ale umírají i listnaté lesy na suťových svazích…
Co dělat. Aspoň se snažím na své zahrádce udržet oázu života – zatímco, jak koukám přes plot, to někteří sousedé už vzdali a nechali záhonky pusté a prosychající do hloubky…
Jak si poradit?
Popíšu tu různé způsoby, jak se snažím sucho řešit, ale všechno to funguje jen částečně a do jisté míry.
Tak především jsem na podzim nechala nainstalovat dva kubíkové IBC barely, které skutečně nachytaly z květnových dešťů vrchovatě vody. Na zalévání mi vystačily asi měsíc, což je mnohem lepší než malé dvěstělitrové barely, které jsem používala do loňska. Nicméně už pár týdnů jsem „na suchu“ a musím zalévat z vodovodu. Což mě hněte. Jednak proto, že si člověk uvědomuje svou zranitelnost a závislost na vodovodu, a jednak proto, že studená tvrdší voda nedělá půdě a rostlinám dobře, a teď nově (jelikož se do hloubky zabývám půdními živáčky) mi došlo, že zřejmě zabíjí i bakterie, protože v ní ještě jsou stopy chloru.
Další možností je pěstovat rostliny na vláhu nenáročné – takové mám v nejslunnější partii zahrádky, jsou to v zásadě středomořské bylinky a vévodí jim fíkovník. Další plochy, kde nejvíc pobýváme, jsou vysypané štěpkou. Tyhle typy ploch se zalévat nemusí a mohu je rok po roce rozšiřovat a ustupovat od pěstování rostlin náročnějších na vláhu. Zeleninu typu rajčat a salátů můžeme konečně mít ve velkých květináčích, to se mi zdá dokonce úspornější na zálivku, jelikož vláha se v nich celkem drží, zatímco ve volné půdě, nekonečně žíznivé, se rychle rozplývá a mizí...
Ale přece jen mám pořád ještě záhonky s jahodami, libečkem, rebarborou a dalšími trvalkami, a v tom mám nasázeno pár hodně náročných brukvovitých rostlin jako je vytrvalá brokolice, Schwarzkohl (černé zelí, semínka jsem si dovezla z výletu do Bamberku), Tree cabbage (česací dva metry vysoká kapusta z Anglie – to člověk prostě musí vyzkoušet)… takže každý večer pobíhám s hadicí a konvemi a zhruba půl hodiny až hodinu napájím záhonky vodou.
Samozřejmě se snažím mulčovat. Posekaná květnová tráva mi sice moc dlouho nevydržela a sluníčko ji speklo do nepatrných suchých vlákének neposkytujících půdě mnoho ochrany, ale náš pan pokryvač odřízl obří větev z naší staré douglasky – jelikož ohrožovala střechu – a tím pádem jsem získala opravdu hodně chvojí na mulčování, které už je na záhonech opravdu znát. Další zdroje větviček s listím mám z keřů, které špatně snášejí sucho, v květnu optimisticky vyhnaly nové větve a šlahouny, ale teď vadnou a hnědnou – takže redukuju jejich listoví, ušmikávám větvičky a zase mulčuju: to se týká hlavně klokoče (který v přírodě roste ve vlhkých hájích) a zimovzdorného kiwi. A konečně mám jeden tamaryšek, který pěstuju záměrně na mulč – každým rokem ho kopicuju.
K tomu ještě právě teď přidávám poslední metodu: místo kapkové závlahy (kterou si v naší džungloidní přírodní zahrádce moc neumím představit, a taky mi vadí to vhánění vody pod tlakem rovnou z kohoutku) si postupně pořizuju zavlažovací květináče, ve kterých zalepím dírku, zakopu je do země, naliju do nich vodu a přikryju miskou… a pozoruju, jak se z nich voda pomalu vsákává do okolní půdy. Tedy já vím, že existují speciální nádoby typu olla, jsou krásné a připomínají amfory, ale nepřijdou mi pro mé účely zrovna praktické – nějak mi vadí, že do nich není vidět, na zimu by se měly vyndavat a při větším počtu se dost prodraží. Je fakt, že některé květináče (v závislosti na materiálu) odmítají prosakovat, a tak experimentuju s tím, že dírku naspodu nezalepím úplně, ale nechám tam nepatrný otvůrek pro vodu.
Tohle všechno dohromady trochu pomáhá udržet zahrádku při životě a zároveň nevyplýtvat na zálivku příliš mnoho pitné vody, ale co je to platné, na porostech je znát „zaražený růst a vývoj“. Nehledě na trávník, který nechávám zežloutnout, jelikož už vím, že se dokáže poměrně rychle vzpamatovat.
Samozřejmě to neznamená, že bych se s klimatickými změnami smířila. Naopak kvůli nim docela panikařím - stačil by malý posun k ještě tropičtějšímu a víc pouštnímu počasí a úplně všechny snahy o přizpůsobování by rázem byly k ničemu… není nic těžkého popustit uzdu sci-fi fantazírování o tom, že to, co kolem sebe teď pozorujeme, je jen úvod k dystopii, kdy se voda z našich končin vytratí docela, zmizí i z vodovodů, krajina se změní v polopoušť, kde přežijí jen nejhouževnatější druhy, nejodolnější k suchu, jejím obyvatelům nezbyde než zvednout kotvy a pokoušet se migrovat kamkoli, kde voda ještě bude… jenomže peníze a věci ztratí hodnotu a nastane boj o holý život… Naopak pro mě začíná být těžké na podobné vize pořád nemyslet.
Eva Hauserová
Vzpomínky na maminku
V úterý zemřela ve věku devadesáti pěti let moje maminka. V posledních letech její život pomalu vyhasínal a byla závislá na cizí péči, ale tím spíš musím myslet na to, jaká bývala dřív...
Eva Hauserová
Kdo nebo co může za zdražování energií?
Ke svému údivu pozoruji, že z prudkého růstu energií je nejčastěji obviňována zelená politika a nástup zelených technologií, ať už v podobě Zelené dohody (Green Deal) pro Evropu, nebo uhlíkových povolenek.
Eva Hauserová
Kuje na nás někdo celosvětově pikle?
Současná rozháraná doba s vyostřenými rozpory nejrůznějšího druhu úspěšně vyvolává bujení domněnek typu „zase na nás šijou nějakou boudu“... ale mně vesměs připadají nedotažené až zfušované.
Eva Hauserová
Slasti a strasti amatérského pokusničení
Loni mě začal zvýšenou měrou zajímat mikrobiální život v půdě na zahrádce, konečně mám z dob svých studií mikrobiologické „kořeny“.
Eva Hauserová
Queering je česky Kvíření
Zajímají mě experimenty s křížením přírodních věd a umění. Proto sleduju aktivity Institutu úzkosti, které zkoumají možnosti, jak by se mohlo umění prolnout s různými „queer“, tedy podivnými, zvláštními a okrajovými oblastmi vědy.
Další články autora |
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Rusové hlásí průlom fronty. Ukrajinská minela jim přihrála klíčové město
Premium Jako „den průlomů“ oslavují ruští vojenští blogeři pondělní události na doněcké frontě, kde se...
Zemřel bývalý místopředseda ODS Miroslav Macek. Bylo mu 79 let
Ve věku 79 let zemřel bývalý místopředseda ODS a federální vlády Miroslav Macek, bylo mu 79 let. O...
NATO by Rusy porazilo, Putin má jedinou naději, řekl polský ministr zahraničí
Rusko by se mělo bát Severoatlantické aliance, protože ho v případě střetu s ní čeká „nevyhnutelná...
Zelenskyj odvolal šéfa kybernetické špionáže kvůli skandálu s bytem manželky
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odvolal šéfa kybernetického oddělení tajné služby SBU...
V Břeclavi na chlapce spadla branka, na následky zranění zemřel
V Břeclavi ve středu v podvečer po úrazu na hřišti zemřel dvanáctiletý chlapec. Policie okolnosti...
Řidič Porsche srazil ve Vysočanech ženu s kočárkem, ta utrpěla vážná zranění
V pražských Vysočanech sjel řidič automobilu ze silnice a srazil ženu s kočárkem. Podle mluvčího...
Školák měl v osmi letech dvě mrtvice. Nemocných dětí od covidu přibývá
Premium Netušili jsme, že mrtvici mohou dostat i děti, říkají rodiče těch, které to zažily. Některé dokonce...
- Počet článků 380
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 2104x
Pokud byste chtěli dostávat můj měsíční permakulturně-ekologický zpravodaj Permatruhlík, nebo pokud byste mi chtěli cokoli sdělit, pište na evahauserova@gmail.com.