Kdo nebo co může za zdražování energií?

Ke svému údivu pozoruji, že z prudkého růstu energií je nejčastěji obviňována zelená politika a nástup zelených technologií, ať už v podobě Zelené dohody (Green Deal) pro Evropu, nebo uhlíkových povolenek.  

Jenomže opravdovým viníkem je nebezpečná závislost Evropy na energetických zdrojích pocházejících odjinud.

Charakteristické je, že i sám prezident republiky vyzývá k tomu, aby se náš stát vyvázal ze zelené dohody pro Evropu, a upadá přitom do myšlenkové pasti, kterou si dobře pamatuji už z dob komunismu – totiž domněnky, že ekologické počínání se rovná zchudnutí společnosti. Ve jménu tohoto přesvědčení se těžilo hnědé uhlí bez ohledu na zdraví lidí v severních Čechách, aniž se hledělo na to, že se škody napáchané na životním prostředí odrazí třeba v nákladech na zdravotní péči, nebo ve výpadcích pracovní síly, když už se tedy nebral ohled na krajinu a přírodu samotnou.

Dnes se potýkáme s globální změnou klimatu a řešíme snižování uhlíkových emisí, abychom se pokusili zachovat budoucnost, ve které snad půjde žít. Opravdu by nám pomohlo, kdybychom dál spalovali uhlí a chrlili do vzduchu víc uhlíku než dřív?

Ten nešťastný plyn

Přetlumočím zde názory odborníka, který se energetikou zabývá systémově (na rozdíl ode mě), jenom své texty zatím nikde nepublikoval - ale doufám, že se to spraví a že už brzy vydá knížku). Je to Petr Vermouzek, který mimo celou situaci sleduje v přímém přenosu na webu electricitymap.org, což doporučuji i čtenářům, které tohle téma zajímá do hloubky.

Takže PV říká, že zelené technologie včetně obnovitelných zdrojů energie (ze slunce, větru…) už jsou dnes ve skutečnosti dobře dostupné a všechno by mohlo hladce fungovat v duchu Zelené dohody, jenomže stav naší společnosti za stavem technologií pokulhává. A to na obě nohy.

Již od konce roku 2020 a pak hlavně v roce 2021 se ceny elektřiny na trzích s energiemi (pro obchodníky) několikanásobně zvýšily,ale obchodníci na to nedokázali dost pružně zareagovat a někteří v důsledku toho dokonce zkrachovali. Hlavním důvodem tohoto enormního zvýšení cen bylo ještě enormnější zvýšení cen zemního plynu, které zase mělo geopolitické důvody a projevilo se jen v Evropě.

Do této těžké situace bychom se nedostali, kdybychom už čerpali energii z místních obnovitelných zdrojů, a také kdybychom místo sítě obchodníků a překupníků měli zavedeny technologie umožňující chytré obchodování s energií, které je nejen levnější, ale také stabilizuje a optimalizuje síť a funguje v reálném čase – takzvané Smart Grids. Rychlá reakce ceny na okamžité poměry v síti totiž vytváří potřebnou zpětnou vazbu, která může optimalizovat naše chování. Přitom zavedení potřebných technologií by stálo jen zlomek toho, co nás bude stát dnešní krize, a otevřelo by cestu k rozvoji levných obnovitelných technologií.“

Při současném nastavení určuje cenu elektřinycena nejdražšího zdroje, který elektrárny pro udržení stability sítě potřebují, a to je za nynější situace plyn, přesněji produkce německých plynových elektráren. Protože tak skokově zdražil a protože k nákladům na výrobu elektřiny musíme přičíst i náklady na řízení sítě, odstavování a najíždění elektráren atd., opravdu dojdeme k dnešním závratným cenám.

Je jasné, že ostatním typům elektráren,které vyrábějí levněji, tím narůstají zisky, jenomže od sebe nejde „odpojit“ různě vyráběnou elektřinu a čerpat ji jen z levnějších zdrojů – nestačila by poptávce .

A ještě Petr Vermouzek: „O tom, že pro Evropu je důležité potlačit závislost na dovozu energetických surovin, se mluví už od první ropné krize z počátku 70. let, tenkrát ale ještě neexistovaly technologie, které by umožnily naše odpoutání od fosilních zdrojů. Dnes je máme, jsou i ekonomicky výhodnější než ty klasické, a v jejich masivním nasazení nám brání jen setrvačnost našeho myšlení a nevhodné obchodní postupy.“

Příčiny růstu cen energií

Situace je způsobená kombinací ekonomických a environmentálních faktorů, jak se lze dočíst na webu Centra pro evropskou reformu (Centre for European Reform) v článku na téma, proč ceny energie v Evropě vylétly vzhůru, https://www.cer.eu/insights/why-have-europes-energy-prices-spiked

Přetlumočím tu hlavní body:

- svět se vzpamatovává po covidu a Evropa s Asií spolu soupeří o dodávky plynu – Čína a Indie jsou ochotny platit víc než Evropa za tekutý plyn převážený v lodích

- v Norsku si opravují plynovou infrastrukturu a omezili proto dodávky do Evropy

- v severní Evropě v létě 2021 málo foukal vítr a bylo z něj málo elektřiny

- největším evropským dodavatelem plynu je Rusko, v srpnutampožár zničilzařízení na jehoúpravu a to vedlo k omezení dodávek

- Rusko má zájem dotlačit Evropu (Německo) k souhlasu, aby Gazprom směl používat nový plynovod Nord Stream 2,pak by Rusové mohli omezit dodávky plynu na Ukrajinu

- Rusku velmi záleží na tom, aby se evropská „zelená transformace“ zpomalila a udržela se evropská závislost na ruském plynu,takže hlasy, abychom vycouvali z Green Dealu, mohou mít tento prapůvod

- Evropa se snaží omezit využívání uhlí, a současně ještě nemá dostatečně vybudovanou síť uchovávání a přesouvání energie z obnovitelných zdrojů

- strategie dekarbonizace („oduhlíkování“) energetiky představuje nejlepší dlouhodobou záruku stabilních cen energie

Mohou za to uhlíkové povolenky?

Smyslem uhlíkových povolenek je „poštouchnout“ vývoj správným směrem, což je jistě lepší než spalování uhlí prostě zakázat. Nízkouhlíkové obnovitelné zdroje jsou tak na evropském trhu zvýhodněny a peníze získané dražbou povolenek jsou určeny k podpoře modernizace energetiky, tedy k potřebným investicím.

Zpočátku byla cena povolenek nízká, teprve v posledních letech začala prudce stoupat, až koncem roku 2021 dosáhla 80 Eur za tunu vypuštěného oxidu uhličitého. Přitom ale cena povolenek tvoří stále jen malou část dnešní ceny energie. Podle výše uvedených zdrojů to vychází na zhruba 13 % z kurzovní ceny elektřiny. Vliv vysokých cen plynu na ceny elektřiny je devětkrát vyšší než vliv ceny emisních povolenek.

Mýtus o jaderné energii

Pomůže nám jaderná energetika? Cituji PV: „Na dražbě povolenek vybereme cca 80 mld Kč/rok, což například může každý rok zaplatit výstavbu chytré sítě s 1,6 GWp malé domácí fotovoltaiky s akumulací s roční produkcí cca 1,6 TWh, tedy cca 2,7% naší spotřeby. Pokud peníze vložíme jako půjčku, kterou budou majitelé splácet výnosem z investice, a tyto splátky budeme opět vkládat do malé domácí či komunitní energetiky, překoná získaná produkce produkci zamýšleného nového bloku Dukovan za cca 5 let. Hlavně však potlačí naši závislost na dovozu energetických surovin, sníží ceny energie, předejde dalším krizím a posílí naši konkurenceschopnost.“

Čili jaderná energetika se mohla zdát jako řešení ještě před několika lety, kdy byly technologie pro fotovoltaiku a akumulaci energie příliš drahé, ale ceny těchto technologií prudce klesají, a tak už dnes „jádro“ nepředstavuje rozumnou alternativu.

Cesta ven je v obnovitelných zdrojích

Evropská „zelená agenda“ nepředstavuje problém, ale řešení –místo aby jednotlivé státy „zelenou transformaci“ brzdily, měly by se ji naopak snažit urychlit.

Už dnes mají obnovitelné zdroje na produkci elektřiny v Evropě docela velký podíl.

V roce 2021 to bylo (přes nedostatek větru v severní Evropě) 42 % od dubna do června a 36 % od července do září, podíl fosilních paliv byl ve stejných obdobích 32 % a 35 %. Zvyšování podílu obnovitelných zdrojů bude trh s energiemi chránit před výkyvy, jaké dnes zažíváme.

Zelená dohoda pro Evropu nepovede k poklesu životní úrovně a ekonomického výkonu, právě naopak, pokud dokážeme využít příležitostí, které nabízí.