Ekologično a ezoterično

Asi existují důvody, proč se tyhle dvě záležitosti často spojují. Občas je to na mě ale příliš…

Je už tradicí, že se na různých eko- a bio akcích objevují i prezentace aktivit svým charakterem duchovních, magických, léčitelských a podobně, nositelé těchto aktivit sem jaksi sami prosakují a jsou tu vítáni, a někdy i sami pořadatelé vyrobí jednotnou škatulku. Tak jako na pražském Výstavišti, kde zrovna tenhle víkend proběhl Festival Evolution, se součástmi Biostyl/Zdraví, Ecoworld, Esoterika a Inspirace.

Chápu, že když jste vyznavači „eko“ a „bio“ životního stylu, můžete mít zároveň i sklony k „něcismu“, to znamená k víře, že existuje „něco“ mezi nebem a zemí. Hledáte alternativu k tupému konzumu, něco vyššího, co by dalo vašemu životu řád a harmonii. Snažím se to respektovat, i když sama zřejmě patřím k lidem, kteří jsou vůči tomu imunní. Někdy s tím ale mám docela problém, hlavně když zavítám na takový komerční jarmark, jaký o víkendu na Výstavišti bujel a kvetl.

Organizátory taky chápu, nechtěli vylučovat nikoho, kdo jim zaplatí za stánek, takže přišli se škatulkou Inspirace, do které se vejde naprosto všechno. Tudíž jste na stáncích našli irisdiagnostiku vedle kompostování, nějaké křesťanské misionáře vedle pilulek na močový měchýř, čarodějnické pomůcky vedle cyklostezek a prošívaných přikrývek... Stačí si namátkou pročítat letáky, které jsem si přinesla domů, abyste o tomto stokrát dobrém dortu získali jistou představu: jíl mořského původu vysušený sluncem… tajemný historický nástroj z Číny a Tibetu.. léčivé rostliny s certifikací Demeter… Jaké je moje poslání? Proč mám na horním rtu Ďůlek (psáno s velkým Ď)? Čeká mě proměna? Bylina duchovní síly… Nadace bytí pro léčbu biotronikou… schopnost navodit a udržet rovnováhu v těle… zaožil Duchovní Universitu Bytí…

Nejlépe je vůbec nejíst

Nejúžasnější perlou je rozsáhlý několikatránkový leták podobný časopisu, kde se dočtete třeba informaci, že úplně nejlepší pro vás je opustit i poslední znečištění z jídla. „Vaše mysl se čistí, vaše DNA se mění, závislosti mizí…“ Jak na to? Máte dokonce na výběr. Staňte se breathariány, žijícími pouze z vesmírné energie (prány), solariány (budete žít pouze ze sluneční energie) nebo wateriány (budete pouze pít vodu). Vaše duchovní zátěž pak bude 0.

Pokračuje to informací, že frutariáni (jedí pouze plody) a vitariáni (jedí pouze syrovou rostlinnou stravu) mají duchovní zátěž 5 %, vegani už dokonce 10 % a vegetariáni 30 %. Masožrouti jsou pochopitelně ztracení a mají zátěž 100 %.

Kupodivu – ačkoli vás tento materiál vlastně od jídla odrazuje, jak může, a vyvolává ve vás pocity viny, dokonce i když jste vegani – se jedná o propagaci řetězce veganských restaurací Loving Hut, provozovaný jakousi sektou. Podotýkám, že v Loving Hut občas jím a upřímně věřím, že veganství je dobrá a ekologická věc, jenomže jejich jídlo mi vlastně nechutná. Paradoxně by mu prospělo značné vylehčení. Je přesolené, přemaštěné a ke všemu ho na talíř dostanete jen vlažné až studené, což v kombiaci s tou mastnotou opravdu není ideální. Mohu to srovnat třeba s veganským řetězcem Góvinda, provozovaným také sektou mající dost pošetilou propagaci, který ale vaří výborně.

Dá se s tím gulášem něco dělat?

Chápu, že už z podstaty věci to takhle musí vypadat všude, kde si lidé pronajímají stánky za peníze a snaží se něco prodávat. Samozřejmě tam logicky převládnou komerční věci a přijdou tam ti nejagilnější prodejci – ať už předmětů nebo nějaké víry – kteří početně i co do snah vás obléhat a ukecávat zastíní ty, kteří se snaží něco dělat nekomerčně a zachraňovat planetu. Skoro bych řekla, že skutečně ekologicky žijící lidé možná na takové akce ani nepřijdou, jelikož žijí upřímně nekonzumně a moc toho nekupují. Tady převládlo konzumno a pouťová křiklavost, takže jsem se cítila úplně přesycená podněty, které se na mě ze všech stran vrhaly. V podstatě jsem pořád prchala před agilními, vnucujícími se prodejci a asi jsem na tomto úprku přehlédla i věci, které by mě byly zajímaly. Slovem – byl to obrovský guláš. Možná zbytečně velký. Snad bylo možné aspoň dávat příbuzné aktivity trochu víc k sobě (i když pravda třeba stolky s věštkyněmi u sebe skutečně byly, což působilo dost pitoreskně, protože to připomínalo spíš závodní jídelnu). Uvítala bych, kdyby tu třeba bylo možno navigovat jako v samoobsluze – v jedné uličce by byla kosmetika, v druhé zdravé jídlo, ve třetí alternativní zdravotní péče, ve čtvrté by se nabízely různé víry a podobně. Sama bych totiž prošla knížky, neziskovky, zahrádkářské a pěstitelské záležitosti – a tím bych tak asi končila.

Ale jak říkám, z podstaty věci vyplývá, že se toho asi nedočkám.