Primitivnost nade vše aneb...

Opravdu, tak hloupou moderátorku jsem ještě neviděl. A vůbec tím nemyslím perfektní herecké výkony Ivy Pazderkové nebo snaživé Šárky Vaňkové, ale něco daleko neuvěřitelnějšího. Upřesňuji, že poznat někoho na tak pravopisné níži, to mě až hrůzostrašně zaskočilo. K tomuto zjištění jsem se dostal při brouzdání po netu, až jsem narazil na šílené ukázky televizního věštění na základě diváckých sedmdesátikorunových telefonátů do nočního vysílání televize Barrandov.

Vlevo už no comment, vpravo no comment 2.

Ve vyděračském pořadu EZO TV se to hemžilo kartářkami, věštci a léčiteli všeho druhu a pojišťoven. V mém konkrétním případě jsem byl poctěn cikánkou Jolandou, co o sobě každou druhou minutu prohlašovala, že je cikánka, ale její rodiče ne, protože jí pořád nikdo nevolal. Obdivuhodné duo uzavíral extrémní poděs Vlastík Plamínek, ale toho musíte vidět, protože krátce a jednoduše on popsat nejde. Nic proti jejich exhibicionismu, který je v nich zakořeněný tak pevně jako u bývalého komunisty dávné soudružské manýry, s čímž nikdo nic moc nenadělá, jenomže druhou pravdou také je, že k magorům tohoto druhu, postižencům víry ve své schopnosti, by se kravata se sáčkem a nudné chování hodilo asi tak jako Mount Everest do mrazáku.   

Ale to všechno uvádím jen tak mezi řečí, na okraj, hlavní bod programu teprve přijde. Je jím blonďatá moderátorka, která hraje s nočními nespavci jakousi prodlužovací hru. Přebírá od nich slova začínající nebo končící na předem stanovené písmeno, což by hravě zvládlo i šestileté dítě, jenomže: Jejím hlavním úkolem je slova do tabulky zapisovat a až potom, jakože za odměnu, můžou mít dotaz k přítomné věštecké nebo léčitelské pseudosélebritě.

Avšak pro mě je skutečnou hrdinkou pořadu blonďatá paní zapisovatelka a troufám si tvrdit, že nejenom pro mě. Většině volajícím jde vyloženě o moderátorčiny reakce nad jejich sprostými slovy, která se je nezdráhá zapisovat. Leč posléze je zase maže, neboť sluchátkové pokyny z režie jsou neúprosné. Po chvilce zábavy pak na nějakou věšteckou otázku šprýmaři upřímně dlabou a šetří si tak své korunky.

O legraci není nouze ani v případě, když se o neslušnosti nočních posluchačů nejedná, protože i jiná slova moderátorka obdaří nevšedním půvabem, jedině sobě vlastním. Odvahu vykouzlit z obyčejných zvířat jako vydra, sýkorka a sysel něco tak odstrašujícího jako vidra, síkorka a sisel, nemá jen tak někdo. A tato slova zapisuje zcela bezostyšně, bez kapky studu s naprostou samozřejmostí a dokonce i s ignorací správné nápovědy ze studia. Nad měkkými vyjmenovanými slovy žasne nejeden večerku překračující desetiletý školák, který den na to pozbývá smyslu dalšího vzdělávání, češtinářky omluvně odevzdávají své již tak nízké platy, jazykovědci dostávají ikty a infarkty, mě naštěstí jenom omývají a po týdenní rekonvalescenci se zmáhám aspoň na tento blog. 

Neskonale troufalá paní moderátorka sice dobře vypadá, obstojně mluví, ale na televizní pořad, třebaže pozdně noční, ve kterém je zapotřebí i znalost vyjmenovaných slov, to zjevně nestačí. I přesto by se její gramatický výkon dal vyretušovat režijní nápovědou do sluchátek a to nejenom u slov obsahujících „i a y,“ ale pro jistotu úplně všech. Dovedu si představit, jak nedočkavě se i takové záludnosti jako „s,z, mě, mně, vě, vje, bě, bje,“ na její předvedení jen třesou.

Ne, neposmívám se až tak úplně jí a všem podobně hloupým, spíše televiznímu rozhodnutí. Vždyť o méně chápavých všichni dobře víme, jsou všude kolem nás a říct o nich můžeme jenom to, že jim nebylo rozumově více přáno. Vždyť někdo je lempl na jazyk, jiný na matematiku a třetí nezatluče hřebík, tak by se to mělo brát. Jenom bych se nechtěl dočkat toho, aby nás o záludnostech českého jazyka z televize poučoval pravopisný moula, rovnice o jedné neznámé vysvětloval matematický břídil a v pořadu pro kutily se názorně předváděl někdo s rukama levýma jak šavle. 

A mně nezbývá nic než doufat, že jsem v článku nevyrobil žádnou gramatickou chybu, protože byste mě, vy milí čtenáři, nespíš roznesli na kopytech. A kdybich snad náhodou neprošel, já přece nevistupuju v televyzy, mňe sy předčte jenom pár ztovek čtenářú. Tedy, snad.