Lidi jsme opravdu různé. Má praktička je ze staré školy, a říká mi zásadně pane inženýre, přijdu si sice trochu hloupě, když na svém titulu nijak nelpím, ale ona má až prvorepublikovou noblesu.

Naopak ve škole, kde mi přijde, že je obsese tituly zhruba stejně velká, jakou cítím z článku, mi nikdo nikdy neřekl jinak, než pane Urbánku, případně Jene. Přitom pan docent, který má v chování stejnou noblesu, jakou má má praktická lékařka, hovoří o kolezích zásadně v příjmení. Je to prostě rychlejší. A to jeho chování vyniká noblesou jinak opravdu málokde vídanou, jak vůči kolegům, tak vůči studentům. Vlastně, když nad tím přemýšlím, jednoho rozdílu si všimnout jde: příjmení kolegů jsou bez titulu i bez přídomku, zatímco o studentech hovoří vždy s přídomkem pan/paní. Beru to tak, že o kolezích hovoří příjmením bez přídomku kvůli tomu, aby druhá strana rozuměla, o koho jde (proto příjmení), protože si však s kolegy tyká, vynechává přídomek. Jeho vyjadřování mi nepřišlo nikdy urážlivé, asi právě proto, že se chová ke všem s úctou. A to, je myslím, i klíč, jestli je oslovování titulem podstatné, či nikoli: tam, kde je úcta, si lze dovolit i mnohem ležérnější oslovování, zatímco tam, kde úcta není, situaci nespasí ani důsledné používání titulů...

A vice versa. Vztah pacient-lekar? Navic pacient je ten kdo plati/zivi lekare.

Pacient platí lékaře? Ani náhodou! Pacient živí lékaře? Ani náhodou! Pacient zdržuje lékaře od byrokracie, která ho živí!

Nejde jen o lékaře ale jde o všeobecně slušné chování mezi lidmi. Chápu, že v dnešní společnosti nastalo zvykem tykání hlavně na social medias, ale to neomlouvá hulvátské chování u některých jedinců zde, jen proto, že s někým nesouhlasí. Několik takových zde je, jeden mi napsal, že vyká pouze lidem, které si váží, a těm kterými pohrdá, tyká. Klasickýverze českého vidláka. Ale což, "lidi jsou různé". Ani v USA, kde se hodně používají křestní jména při oslovování také neoslovujeme neznámé Hey You, ale Sir, Miss nebo Madam (Ma'am). Až dotyčný řekne call me Joe, neboli říkej mi Joe, bere se to jako souhlas s tykáním. V zaměstnání mezi kolegy to byla normálka, u nadřízených většinou ne. No a doktorovi, právníkovi nebo profesorovi bych nikdy netykala, pokud by nebyli moji profesní kolegové. Určitá míra slušosti by měla být zachována nejen ve styku s profesionálními tituly ale i mezi ostatními. IMHO

Souhlasím s Vámi. Vychování vždy byla důležitá věc a úcta k lékařům mnohdy větší. K polemice ovšem je, zda si úctu zaslouží všichni lékaři dnešní doby, kteří jak vidíme na jejich chování neváhají omezovat péči kvůli "vlastnímu pohodlí". Klidně mě ukamenujte, ale to by starý zkušený lékař neudělal.

Starý, zkušený lékař také za rok nemusel odpracovat 18 měsíců, aby se uživil! Polovinu platu má za normální práci a zbytek za přesčasy!

To fakt vazne lekarovi vadi ked ho niekto oslovi priezviskom ?

Někteří lidé se mne snažili oslovovat křestním jménem, i když jsem je neznal!

jako vtip dobrý. jako chování nadlidského doktora typické. část doktorů jsou zvláštní sorta, nadlidi. ale většina je naštěstí v pohodě.

Závidíš? Tak proč jsi nestudoval? Můj táta studoval vysokou školu při práci. Proč jsi nestudoval?

Řeč o titulech může leckomu připadat nepodstatná, zkuste ale vynechat doktorský titul u právníka...

Pracujem v medzinárodnej firme a tituly sa tu nepoužívajú.

Čo sa týka zdravotníctva, zdá sa mi nemiestne, ako sa v niektorých ordináciách k pacientom chovajú - pacient sa pri vstupe do ordinácie musí vyzuť, sestričky po ňom štekajú, lekári sa chovajú arogantne.

Tam reagujem zrkadlovo, ako sa hovorí v jednom vtipe: Jak Vy k my, tak my k Vy.

Vyžadovať úctu znamená ju aj poskytovať. Jednostranne to fungovať nemôže a nebude.

Som klientka a tak má byť so mnou zaobchádzané. To, že moje poistenie ide do nejakého spoločného balíka a odtiaľ si lekári účtujú výkony je vedľajšie.

Ďalšia moja skúsenosť e, že na používaní titulov väčšinou trvajú ľudia, ktorí chcú dať druhým pocítiť,. že sú niečo viac.

Ešte nedávno sme mali v dome v jednom z bytov v podnájme mladý pár, ktorý si inžinierske tituly vystavil aj na poštovú schránku. Robili najväčší čurbes, každý víkend pitky do rána, vykrikovanie, spev.. Dohováranie nepomohlo, všetci sme boli pod ich úroveň. Som rada, že sa ich majiteľ zbavil.

To vyzouvání je příšerné, nedůstojné! Taky jsem o tom před lety psal - jak si jedna pardubická ortodoncie hraje na na kosmickou laboratoř, ale oni se producírují ve své obuvi ven i zpátky. Asi není špína jako špína.

Jinak me jeste clanek privadi k takove zajimave myslence - asi jsem si nikdy nevsimnul, ze by na uzivani titulu trval nekdo, kdo neni placen skrze stat. Ale to asi bude jen nahoda.

Nápodobně doktore! Jak Vy nám, tak my Vám. Napíšu něco ze života. Když Váš lékařský kolega s funkcií primáře pojmenujme ho třeba doktor Důležitý jednou něco řešil s ajtákem Novákem (přes sestru, protože komunikace s inženýrem je pod jeho úroveň) stylem - "Řekněte Novákovi, aby ..." tak se mu dostalo odpovědi (přes sestru na telefonu" - "Řeknete Důležitému, aby ..." A bylo vymalováno.