Možná jsem řidič-cholerik, ale jenom díky lemplům na silnici

Téměř každý den autem do práce, co týden na nákupy, sem tam i někam jinam, daleko i blíž. Však to znáte, nic pozoruhodného. Pokaždé však jedu svižně, ať už pospíchám nebo ne. To proto, že nechci nikoho zdržovat a pokud možno i dopravní předpisy dodržovat.

..

Proto nechápu ty seladony, kteří nečekaně uberou ze stovky na sedmdesát, přitom nezastaví, nezajedou ke kraji a navíc se jako na sviňu nedají zrovna předjet. Když už přece jenom, nevraživě se na ně kouknu a samozřejmě, no jó, neodkladně telefonují. Nyní abych uspokojil ty, kdo čekají na slibovaného cholerika, tak to „kouknu“ berte jako překlep a správně tam má být: houknu.

Pak jsou tu spáči, kteří na semaforech čekají až zahřmí nebo co, přičemž být tam místo něj tři Hatalové, stihli by křižovatku projet ve stejném čase a ještě si při tom i kvalitně zašťourat v nose. Ti samí semaforoví povaleči se na křižovatkách z vedlejších ulic musí stokrát otáčet a přesvědčovat,  že mají volno a vyjedou až tehdy, kdy kolem sebe neuzří auto na sto honů daleko. Do té doby Hatalové zase trpí a supí a mají přehršel času na ďoubání.

Nechápu ani ty, kteří při padesátikilometrové rychlosti nechávají 50m rozestupy a tou svou plechovou prdelí nepohnou ani tehdy, když před nimi svítí na semaforu zelená. V těchto případech já mírně zrychluji, zato oni raději zpomalí, protože co kdyby nestihli zastavit na oranžovou. Tím ale neříkám, že by si měli brát za vzor kamioňáky, kteří křižovatku projedou suverénně ještě na začátku červené a to i se svým třicetimetrovým povozem.

Kolon a zácp by také ubylo, kdyby nebylo těch natvrdlíků, co doposud nepochopili, že při odbočování z hlavní vlevo se najíždí levým kolem doprostřed silnice a totéž přitvrdlé pojmenování patří i těm, co nevědí, že toto čekající vozidlo můžou po pravé straně objet. Ale to oni zas ne, přitom dva buldozery by se vpravo vešly, to oni si pro jistotu dvě minuty počkají. A aut za nimi přibývá a pořád přibývá a Hatala za nimi je nervózní jak nemocný slon ve zpoceném pyžamu, protože takové nechápavce by okamžitě mlátil.

Mnoha řidičům by také nejraději rázovitě vysvětlil, že na rozjezd po rovině se používá zásadně jednička a pak dál a dál, že žádné pravidlo o tom, že křižovatka se musí projet na jedničku, opravdu neexistuje. Ba naopak, řazení má být rychlé a to šup, šup, aby se nesnížily vyšvihnuté otáčky. Kolikrát před sebou vidím blumy, kterým při řazení na vyšší rychlostní stupeň auto cukne a zpomalí a vůbec nejlepší je, že se jim jejich debilní styl řazení nezdá divný ani do kopce. Rozumíte, ne? Levý pedál šup, pravá ruka šup sem, šup tam, rychle, hbitě, žádná zdržovačka, noha opět na plyn a zrychluju, ne? Uvádím to pro vaše dobro, abych vás nemusel věčně popohánět popožduchováním do nárazníků. Taky mě to zrovna ne vždycky baví a rovněž SPZku mám už od těch ran docela rozbolavělou.

Jéžišmarjá! Zrovna jsem si vzpomněl, teď teprve to přijde! Brzdění před zatáčkami, při dojíždění vozidla, no hrůza! Prosím vás, ještě než se rozhodnete před zabočováním zpomalovat, nejdřív blinkr! Tím dáváte ostatním už dopředu najevo, že máte něco v plánu a pak hned nebrzdit, většinou stačí dát pouze nohu z plynu. Nestačí-li to, klidně i podřaďte, jestli si to zatáčka zaslouží a jestli to opravdu ještě nestačí, tak až potom se snižte k brzdícímu ponižujícímu aktu. A v polovině zatáčky co? Jsme-li v poho, čili předpokládám, že na své straně, tak už přidáváme plyn a řadíme! Ano, šup sem, šup tam, to jsme už probírali.

A rozhodně, prosím vás, a to bych opravdu chtěl znát důvod, proč si někdo, a vůbec nejlíp s nějakým takovým prdítkem jako mám já, před pravotočivou zatáčkou vystřihává najíždějící oblouk doleva? Aby co? Aby byl ve 30kilometrové rychlosti co? Aby si zničil zrcátko s protijedoucím autem? Ze strachu, aby nenajel na pangejt?  Že to tak viděl ve Formuli 1? To jedině, ale tam jsou jiné rychlosti a vyzkoumané nejrychlejší nájezdové směry, ale běžné osobní auto není autobus, který to dělá ze zištného důvodu.

A prosímvás, taky narážím na ty nepřizpůsobivce, kteří jezdí skoro uprostřed silnice, aby snad já nevím co. Aby si nemuseli všímat chodců a cyklistů? Na druhou stranu zase, aby se každému protijedoucímu vozidlu museli vyhýbat? Fakt nevím a prosím o logický argument.

Přidejte mi k tomu taky vysvětlení neustálého blikání při vyjíždění stojícího auta od krajnice. Vím, asi to tak má být, ale působí to jako strašák na projíždějící řidiče, kteří nevědí, kdy mu tam netrpělivé vozidlo vjede. Já bliknu až je volno a vyjedu. Žádný stres pro mě, ani pro nikoho jiného.

A pak tu máme kruhové objezdy. Úctyhodný vynález a teď pozor, to nemyslím ironicky. Vždycky tvrdím, že Brufen, kruháč a pár facek jsou nejpozoruhodnějšími vynálezy lidstva. To proto, že nám tolik zjednodušují život. Nebýt ovšem takových individuí, co před kruháčem brzdí až stojí, ať se děje co se děje, a jsou to opět ti zbyteční ujišťovači, v chronické nejistotě z toho, že se vlevo od nich znenadání objeví Formule 1. Přitom Hatala za ním má už situaci zmapovanou daleko předem, to samé si myslí o kloboučkáři před ním a kdyby nedával pozor, jsou v sobě „na to tata.“ Mimochodem, úžasná reklama s tou jakože zpívající, sedící, rusovlasou dívenkou. Nevíte náhodou na co vlastně je? Že ne? Toť trpký úděl mimořádných reklam.

Všimli jste si? Až dosud žádná pohlavní diskriminace a ani nebude. Že byste aspoň rádi věděli, kolikrát jsem, byť jen malinko boural, že tak poučuju? Ani jednou. Možná štěstí, možná k tomu i něco jiného. Jsem totiž pořád ve střehu a taky se snažím předvídat. Pokuty? Jednou. Klasika – radar hned za cedulí, když to do vesnice bylo z mírného kopečka. Kolem pole, širý lán, tak jsem s nohou z plynu dojížděl, nebrzdil.

Už ani nemám sil se dobelhat k tomu, abych podrobně připomněl, že v obci se jezdí padesát a ti, jejichž tachometr a oni se třesou při čtyřicítce a mimo obec se plahočí svojí nejrychlejší rychlostí, poctivou šedesátkou, na řízení nemají a řidičák si nezaslouží. Hrají na nervy takovým jako jsem já, těm, kteří provoz nezdržují a u řízení aspoň trochu přemýšlejí. Budu stále tvrdit, že my rychlejší bychom nepředjížděli, kdybychom na silnicích nepotkávali hlemýždě, díky kterým bohužel někdy riskujeme, že se něco podělá. Viz dopravní statistiky, v kterých je mezi nejčastějšími příčinami nehod uvedena rychlá jízda a riskantní předjíždění. Ale proč je tomu tak, to se z nich už nedozvíme.

Článek možná vzbudí mnohé nevole. Někdo se vyjádří v diskuzi, jiní si o pozření Šalamounova hovna jenom něco pomyslí. Leckterý řidič se v textu najde a svoji řidičskou čest bude hrdě bránit. V pořádku. Ale článek opravdu berte jenom jako názor od obyčejného řidiče, který má rád, když se provoz na silnici zbytečně nebrzdí. A s tím cholerikem to trochu přeháním.