Musí před tím ale řádně natankovat. Při začátečních bojových podmínkách na chalupě, přivezl ze Sokolova kamarád Fanda našeho společného kamaráda elektrikáře. V postavené dvojgaráži začali zavádět elektriku. Harry se nabídl, že
po nich poté vysekané žlábky ve zdi pro dráty maltou zadělá. Jeho prodělaný kurs pro rychloomítače z mládí mu umožňoval.vyzkoušet, jestli si pamatuje kdysi naučené.
Zatímco ti dva v garáži byli v akci, Harry se na tu svou připravoval na lavici s pivem v ruce. Společnost mu dělaly děti a později přišel také myslivec letecký mechanik Vojtěch. Ujít si to nenechal samozřejmě ex kádrovák s pekařským výučním listem. Škoda, že není slyšet jejich debatu, na videu se po té dlouhé době ztratil zvuk. Hlavně že je vidět Harryho práce s maltou, jejíž zbytkem poté zaplácá i zeď u sousedů, aby malta nepřišla vniveč. V akci mu nedokázalo zabránit ani permanentní břemeno na břiše. Nakonec osaměl na lavici s kádrovákem, když Sokolováci odjeli a letecký mechanik ve výslužbě šel zalévat na zahradu.
Harry zatím sedí připravený na střídačce
Včera jsem jako každou chvíli telefonoval Harrymu domů do Karlsruhe.
„Ty vole, eště že voláš, já ti měl sen. V dálce jsem zahlíd postavu od hlavy až k patě v bílým prostěradle s berlema v ruce. Když se to přiblížilo, poznal jsem tebe. Ty vole, co tady děláš a co to máš na sobě a v ruce? Tys mi něco žbrblal v němčině a já, ty vole, proč mluvíš v němčině, tak jsme spolu přeci nikdy nemluvili. A tys zase něco žbrblal nesrozumitelně německy. Docela mě to nasralo, protože vím, že německy bychom se spolu v životě nebavili. Eště že jsem se probudil, nevíš, co ten sen má znamenat?“
„To netuším, ale buď rád, že jsem místo berlí neměl kosu…“
Pokračování jindy
