Další z mé knihy Ruksak, legrace, erotika a smrt

Celá ta sranda začala 26. července 1939 po sedmé hodině, když mě maminka konečně vypustila ze svého lůna. Už bylo na čase, i když si stěžovat nemohu - po celých těch devět měsíců bylo o stravu a střechu nad hlavou postaráno - 

 vzpomínám jako bývalé embryo.

Šel jsem tenkrát hlavou napřted, už se mi tam na té šňůře nelíbilo a hned jsem na tom světě dostal hybu na zadek od toho prvního člověka v mém životě. Držel mě jednou rukou za nohy hlavou dolů. Zahlédl jsem na nástěnných hodinách, že je 7. 30, když pleskla ta rána na mou prdelinku. Nespokojeně jsem zařval, což přítomné rozesmálo, a začali tleskat. Naprogramoval jsem si do mozku jako první okamžitě, stačí něco zařvat, aby byl aplaus.

Mámu jsem útěkem odhmotnil o plno kil. Poprvé jsem slyšel její hlas lajf a dozvěděl se, že jí říkají Marie a že jsem se narodil v den Aniček. Tenkrát máma nevěděla, že tuhle proceduru zažije ve svém životě ještě 4x.