Úžasná nabídka

Pevná telefonní linka sedí v rohu obýváku na okně a já z ní pravidelně utírám prach. Používaná je jen když je třeba zavolat úřady, nebo pro vzácný mezinárodní hovor. Pořídili jsme si ji díky vyděračství Britského Telecomu - pokud chcete doma internet, musíte mít pevnou linku. Co se dalo dělat... Pravidelně nám pak volávali, aby nám nabídli výhodné balíčky služeb, levné hovory, případně kabelovou televizi. Ale už to vzdali, dlouho jsme od nich neslyšeli.

Což ovšem neznamená, že telefon se neozývá. Naopak. Začne zvonit vždycky v tu nejnepříhodnější dobu a jak se k němu přes celý byt ženu, jsem si většinou jistá, že nemá smysl ho ani zvedat. Můj muž ovšem na přijímání hovorů trvá, protože je to číslo, na které se sem tam ozvou příbuzní z Jižní Afriky, hlavně ta starší generace, která nemá skype.

A tak zodpovědně zvednu sluchátko a dozvím se, že mám kupříkladu nárok na odškodnění za nehodu, kterou jsem utrpěla před pěti lety (musela být hrozná, moje paměť to trauma zcela vymazala), případně mi banka má proplatit peníze za pojištění k hypotéce, o které jsem nikdy nepodala žádost (já mám hypotéku?), občas se ozve automatické hlášení, že jsem něco vyhrála, ale nikdy nepočkám na vysvětlení a tak netuším, o jaké výhry jsem nás připravila. Jak se naše číslo dostalo všem těmhle společnostem do ruky netuším. Fakt ale je, že mnohé firmy osobní údaje předávají či prodávají jiným společnostem a že kdykoli někde vyplníme nevinný dotazník, naše informace se rozběhnou všemi směry. Osobní informace jsou momentálně velmi žádaným zbožím. Telefon je ještě celkem nevinný, mnohem zábavnější je svět internetu, kde se nám snaží nasměrovat na obrazovku marketing přímo na míru (Také jste občas hledali letenky, nebo nějaké zboží, pak jste si začali kontrolovat maily a po straně se objevily reklamy nabízející vámi hledané lety či zboží? Není to náhoda.).

Většinou mě dost otravuje, když mě někdo vyruší a začne mi sdělovat, co potřebuji. V závislosti na míře tréninku a zkušeností se někteří lidé nechtějí nechat odbýt a tady v Británii je to díky vrozené zdvořilosti ještě těžší. Fakt mi přijde mnohem snažší odpálkovat někoho v Čechách, když na mě začne chrlit informace, o které nemám zájem. Tady se na vás jde polehoučku, hovor začne dotazem jak se máte, pokud o vás volající něco ví, bude zdvoříle používat jméno a budit dojem, že ví, čím si každý den procházíte. Nedávno jsem vyslechla prodejce reklamy až do konce jeho proslovu, protože si mě našel díky mé webové stránce. Je celkem jednoduchá, ale její tvorba mě stála děsné nervy. Takže když mi někdo zavolal a řekl, že má stránka je dobře a chytře stvořená, byla jsem ochotná věnovat mu trochu času. Ne už peněz, ale i tak, se slušností člověk nejdál dojde. Nebo aspoň o něco dál...

V případě, že na marketingové zástupce všeho druhu nemáte ani náladu, ani čas, je dost těžké se jich zbavit. protože se naučili mluvit bez nadechování. Díky tomu nenastane v jejich monologu pauza, které by se dalo využít k ukončení hovoru. Občas, když fakt nemám čas, prostě zavěsím.

Nejhorší je, když se s vámi osoba začne dohadovat. Zavolá vám a sdělí, že má pro vás úžasnou nabídku, kterou obsáhle vysvětlí. Dejme tomu předplatné novin. Budete mít levnější noviny, plus kartu pro slevy v restauracích a obchodech. Nemám zájem. Proč? Osoba je uražená, protože jak můžu nemít zájem? Kdybych zájem měla, tak bych už předplatné dávno měla. Předplatné nechci a nepotřebuji. Nemám zájem mít noviny za lepší cenu a řadu výhod k tomu? Ne. Osoba se mnou najednou začne mluvit spatra, jak to že nechci, copak nechápu, co odmítám? To budu každý týden utrácet dvacet pencí navíc? Grrrr.

Můj muž si v těchhle náhodných hovorech našel zálibu. Typické, místo, aby se rozčiloval, nedočkavě se ke zvonícímu telefonu žene. Posledních pár týdnů si naše číslo oblíbily společnosti nabízející zateplení a solární panely. Nabídky se týkají majitelů domů, v pronajatém bytě se solárními panely moc nenaděláme, ale to nikomu nebrání pokusit se nám je prodat. Kdybych hovor vzala já, byl by hotový během minuty. Ne tak můj muž. Zaujatě poslouchá a se vším souhlasí. "Mohu mluvit s majitelem domu?" "Ano." "Vy jste majitelem?" "Ano." "Máte zájem o solární panely, které by vám umožnily ekologický a levný přísun energie?" "Ano." V ten moment začne volající nejistět. V tréninku je připravovali na všechny možné varianty, ale ne na vstřícný souhlas. Máme k dispozici tisíc liber zálohy na panely? Odpověď zní: ano! Prodejce nemůže uvěřit svému štěstí. Problém nastane, když ho začne zajímat technická stránka věci. Můžeme umístit solární panely na střechu našeho domu? "Já se budu muset zeptat sousedů." "Prosím?" "My máme nahoře sousedy, budu se jich muset..." Konec. Volající to vzdal. Neuvěřitelné. Na mém muži už zavěsilo pár prodejců, což mi připadá obdivuhodné, protože většina z nás se zoufale pokouší hovor ukončit jim. Je to zlomyslné, já vím, ale to už je riziko povolání.