Svatební horečka

Británie se chystá na svatbu století. Londýn je vyzdobený vlajkami a očekává příliv turistů z celého světa. Televize a noviny jsou plné zpráv o šťastném páru. Monarchie je zase v módě. Po zasnoubení se řada lidí od nadšení tak trochu distancovala. Jednak si čím dál víc Britů myslí, že monarchie je nepotřebný přežitek a luxus, jednak není nálada právě nejlepší díky ekonomické krizi a celkové nestabilitě ve světě kolem nás. Člověk by si myslel, že alespoň jedna dobrá zpráva udělá lidem radost. Čím blíž je ovšem ten den D, tím víc euforie kolem sebe člověk může vycítit. Přeci jenom chceme věřit na pohádky.

Ještě dnes si pamatuju na překvapení, když mi táta u televize vysvětloval, že na obrazovce je přenos svatby princezny. Byly mi čtyři roky a fakt, že princezny opravdu existují byl úžasný objev. Každá pohádka přece začínala bylo nebylo, za devatero horami... a tak nějak mi bylo jasné, že pohádka není skutečná. Neměla jsem důvod domnívat se, že někde ve světě opravdu žijí opravdoví princové a princezny. Vidět princeznu Dianu s její dlouhou vlečkou stoupat po schodech katedrály je jeden z momentů raného dětství, který nikdy nezapomenu. Chytali jsme tenkrát signál německé televize, nejsem si úplně jistá, kolik prostoru věnovala svatbě Charlese a Diany tehdejší Československá televize.

Diana mě nadchla, ale musela jsem se ptát, proč si bere tak ošklivého prince? Svět mi však připadal mnohem zajímavější díky zjištění, že princezny opravdu existují. Konec Dianiny pohádky jsme už všichni mohli sledovat skoro v přímém přenosu. Je zajímavé povídat si s rodilými Brity o jejich vzpomínkách na tuhle svatbu a být svědkem nové kapitoly, nového začátku pro britskou tradici.

William je moderní princ z 21. století. Kdyby mi byly čtyři roky teď, vůbec bych se nepozastavovala nad tím, jak může být následníkem trůnu, naopak. William a Kate jsou naprosto ukázkový pár. Porovnání snímků mladých novomanželů Charlese a Diany, trochu prkenných a nejistých, a zásnubních fotek jejich syna ukazuje, jak moc se svět změnil. Diana byla vybraná coby vhodná manželka pro následníka trůnu. Byla z dobré rodiny a panna. Nikdo se moc nezajímal, zda princ Charles vstupuje do manželství neposkvrněný. William si bere dívku z dobré, byť nešlechtické, rodiny. Vybral si ji sám, protože se do ní zamiloval. Celá generace mladých šlechtičen si líže rány a zaostřuje zrak směrem k Harrymu.

Reportéři, kteří se zabývají královskou rodinou, se shodují v tom, že Diana byla skvělá matka. Snažila se dát svým synům alespoň zdání normálního života, chtěla, aby byli schopní fungovat i v normálním světě. William pracuje jako pilot záchranné helikoptéry a stará se o to, aby jeho budoucí manželka nebyla pronásledovaná tiskem jako jeho matka. Je mu jasné, že dřív nebo později bude trávit víc a víc času coby úřadující princ, ale umí si prosadit svou a držet svůj život pod kontrolou. I Kate se do své nové role vžívá postupně, soukrommí je pro ně stejně důležité jako protokol a veřejná role. Po zasnoubení si dali pár týdnů na přípravu oficiálního ohlášení a po svatbě také na čas zmizí z veřejného života, William se vrátí do práce a Kate bude jeho manželkou. Zúčastní se oslavy královniných narozenin a čeká je oficiální cesta do Kanady, ale většinu času stráví sami ve Walesu. Možná to nezní příliš pohádkově, ale obyčejná každodennost je na manželství možná ta nejlepší část.

Ve víru příprav musí být spousta holčiček stejně unešených, jako jsem před lety byla já. Zatímco mně stačilo vědět, že princezny existují, tahle generace navíc vyrůstá do zjištění, že princeznou se člověk nemusí narodit, princeznou se může stát každá z nás. Stačí potkat opravdového prince. Feministky z toho velkou radost nemají, ale co je špatného na tom občas se trochu zasnít a místo kosmonautky chtít být princeznou?

V pátek nachystám 'English High Tea' a s radostí zasednu k televizi užít si přímý přenos jedné skutečné pohádky. Doufám, že konec bude až za hodně dlouho a dobrý (a žili  spolu šťastně dlouhá a dlouhá léta...).