Imbolc

Imbolc je pohanský svátek, který si později osvojili Keltové. Připadá na začátek února (letos byl 2.), takže se nachází mezi zimním slunovratem a jarní rovnodenností. Označuje přelom mezi obdobím zimy a návratem jara, oslavuje probouzení země a rostoucí sílu Slunce, návrat životní síly.

O tom, že Imbolc existuje a proč, jsem se trochu dozvěděla teprve loni a jsem tomu ráda. Městský život nás sice odtrhává od rytmu ročních období a od přírody, ale někde hluboko v kostech máme pořád ještě zapsané staré rituály. Ranní vstávání je mnohem snažší díky světlu, které se pomalu vrací s prodlouženými dny a začíná mě to táhnout ven na čerstý vzduch.

Jsem ráda, že na tenhle víkend nám připadl kurz jógy, protože máme možnost pořádně se protáhnout, probudit tělo, zhluboka se nadechnout a začít si dopřávat víc aktivity. Teď je dobrý čas k nastolení disciplíny a trochu na sobě přitvrdit. A nejen to, je načase zamyslet se, pozvat naši moudrost a intuici a začít spřádat plány. Co jsme se během zimy naučili, o čem jsme snili, co jsme plánovali? Teď je čas začít pracovat na tom, aby tenhle rok byl co nejlepší.

Navíc, Imbolc v nás má znovu vzkřísit jiskru, což se týká i našich vztahů. Takže místo vnuceného Valentýna si už teď můžeme dopřát něco partnerské romantiky, je tu čas plodnosti, růstu, nových začátků. Pohané považovali tento festival za posvátný pro lásku. Možná právě z téhle tradice vychází Valentýn a všechno co z něj díky výrobcům všech červených tretek, které zaplnily obchody, pochází.

Takže díky našim pohanským předkům začínám odpočítávat dny do jara, i když technicky zima vlastně teprve začala. Ochladilo se a možná se dočkáme sněhu. A můj moudrý muž se spolu s několika přáteli a naštěstí i jedním odborníkem odebral na víkend, který je má naučit přežít v divočině. Přípravy mu zabraly víc času než si člověk pod pojmem víkend venku představí. Všichni účastníci si v závislosti na počasí odmítali nechat plánované dobrodružství vymluvit, tak nad nimi manželky kolektivně zlomily hůl a vypravili je s laskavým úsměvem a upozorněním, že pokud se vrátí s rýmičkou či namoženými svaly mohou si za to sami a nikdo je nebude obskakovat. (O mužské rýmičce by se koneckonců vyplatilo napsat samostatný článek. V Británii pro ni existuje láskyplný termín "men- flu". Mám šanci, že se mi poštěstí už příští týden rozepsat se o tom všem víc.) Můj muž pochopitelně mé nadšení z pohanských svátků a rituálů zahrnuje do kolonky mumbo-jumbo, ale nemohla jsem ho neupozornit, že touha po pobytu v divočině na ně dosedla zrovna v téhle době, což znamená, že síle Imbolc neoodolává ani on.