Doma v Británii

Británii považuju za svůj domov. Než jsem tady zakotvila, procestovala jsem pár kontinentů a Británie je vedle dalších výhod místem, kde se snadno začíná. Lidé z celého světa si tu našli domov. Můžete se stát členem místní komunity, můžete žít izolovanou existenci, můžete se dokonce obklopit občany své původní země a nikdy si nezvyknout na britský způsob života. Ať děláte, co chcete, okolí vás nechá být a vy si můžete v klidu žít. Pokud na to máte povahu, můžete existovat na účet státu. Pokud budete dělat potíže, budete potrestáni, ale i nadále s vámi bude nakládáno slušně a mírně.

Británie není dokonalá, ale to není žádná země. Usazují se tu lidé z celého světa a narozdíl od míst, kam se lidé stěhují, aby si uskutečnili svůj sen, nebo zažili dobrodružství, Británie je volbou pragmatickou. Sem se odstěhujete, když si promyslíte a logicky zdůvodníte své možnosti. Někteří cizinci sem přijedou na omezenou dobu, najdou si práci, našetří peníze, odjedou. Jiní sem přijedou za vzděláním. Někdo se tu usadí natrvalo, jako my. Pro mezinárodní pár je Británie ideální.

Občas mě zaráželo, jak jednoduché to tu je, jak moc snadné je získat pomoc, podporu, peníze, lékařskou péči - lidi kolikrát ani nemusí umět pořádně anglicky a je o ně postaráno. Politická korektnost je občas až nesmyslná a pragmatismus, s jakým se místní staví ke změnám ve struktuře společnosti  a životním stylu, obdivuhodný. Pochopitelně narazíte na lidi, kteří vám dají otevřeně najevo, že jim veškeří přistěhovalci vadí. Ne všichni budou velmi příjemní. Ale většina lidí k vám bude zdvořilá a bude vám nápomocná.

Můj článek není óda na Británii. Je spíš zamyšlením nad tím, co mi vrtalo hlavou už dlouhou dobu. A teď, po zprávách o popravě amerického novináře a videu namluveném britským přízvukem (neboť podle vyšetřovatelů má vrah na videu zakrytý obličej, takže se nedá přímo prokázat, zda hovoří on, nebo to namluvil někdo jiný. Vyšetřovatel na BBC se pozastavil nad tím, jak pečlivě je celé nechutné video zeditované), na to myslím o to víc. O tom, že do Sýrie odjíždějí mladí britští muslimové, aby se podíleli na "svaté válce" či jak se tomu má říkat, se tu mluvilo hodně. Podporovat boj odjížděly i mladé ženy a dívky. Po příjezdu byly velmi rychle oddány a začaly svou roli manželek, matek a opatrovatelek. Některé jedince se dá i nadále sledovat na twitteru a posoudit jejich pokrok. Ohromně si gratulují, jak pomáhají napravovat svět. Odsuzují západní společnost. Ovšem podle těchhle důkazů a reportáží se celé jejich počínání, včetně touhy dát o něm světu vědět prostřednictvím twitteru dost podobá západní posedlosti celebritami a touhou po slávě.

Jak moc ztracení musí lidé být, aby je země, ve které se narodili, vyrostli a vzdělali, země, která přijala jejich rodiče či prarodiče (a následně možná i mnoho dalších příbuzných), aby je tahle země tak moc odpuzovala, že se ji rozhodnou buď zcela přetvořit, nebo zničit. Jak může někdo dopustit, aby useknutí hlavy nevinného člověka, byla čest. Jak může někdo potlačit svoje základní pudy tak hluboko? Nedokážu to pochopit. Jedna věc je postávat na rohu rušné ulice a hlásat, že "sharia law" je jedinou možnou budoucností. Úplně jiná věc je odjet do neznámé země, účastnit se konfliktu, který se mě netýká a ve finále začít vraždit nevinné lidi.

Z jedné strany se do Británie hrnou uprchlíci, kteří trpí pro své vyznání ať už náboženské nebo politické, či se snaží uprchnout válce či chudobě. Na druhou stranu se britští občané, kteří nikdy nepoznali opravdový hlad, utrpení, nebo mučení, hrnou pryč, zhnusení naším zhýralým životem. Občas si říkám, že tu posledních pár generací mělo život snadný tak moc, že si ho přestaly vážit. Ať už jde o rodiny, které spokojeně žijí na úkor státu po tři generace a ani symbolicky se nesnaží zapojit do společnosti, pracovat a vzdělávat, nebo o přistěhovalce, kterým se nikdo neodvážil dát najevo, že si mají vážit toho, kde jsou a přizpůsobit se místní kultuře. Realita je taková, že v Británii si můžete najít, co si najít chcete. Pokud chcete důkaz, že jste ve shnilé zemi bez hodnot, najdete ho. Pokud, jako já, chcete žít v tolerantní bezpečné zemi obklopení dobrými lidmi, najdete to tady také. Nikdo tu není držen násilím, není nic snadnějšího než si sbalit svých pět švestek a přemístit se jinam, za lepším. A pokud chceme změnit svět k lepšímu, nejlepší způsob je prostě a jednoduše být dobrým člověkem.

Pochopitelně ona fanatická svatá válka není ani tak o hranicích či náboženství jako o hodnotách. A když vás někdo zradikalizuje a vymyje vám mozek, hodnoty se posunou do extrému. Jenže před pár lety bylo všechno zdánlivě víc pochopitelné. Extremismus byl spojován s chudobou, izolací a nevědomostí. Teď je všechno mnohem víc zamotané. Loni popravili zfanatizovaní extremisté člena britské armády přímo tady v Lodýně, uprostřed dne na rušné ulici. Nebyli ani členy žádné organizace, vzali svou "svatou válku" do vlastních rukou. Teď tu máme video ze Sýrie se stejnou vraždou a nebezpečnou teroristickou organizaci za něj zodpovědnou. Tyhle lidi se nepodaří hned zatknout a odsoudit, neznáme ani jejich identitu.

Doufám, že britská vláda zamezí všem dobrodruhům v návratu do vlasti. Ale to bude zřejmě porušení jejich lidských práv....