Stín hanby padne i na paní Vitaskovou.

Ruleta osudu tomu asi chce, ze jmenovci významných osobností páchají občas skutky ulpívající na jejich štítě. Jsme malá země, tady těžko si toho nevšimnout. 

Zprava o strašnem nestesti v Ostrave je o to smutnější, ze prisla prave před Vánoci. O to více si teď každý bude vážit svého rodinného štěstí, pohody a pospolitosti v nejužším rodinném kruhu. Poznání plynoucí ze zpráv o smutné události v ostravské nemocnici je, ze všichni musíme dbát, aby lidé, kteří mají nějaké trápení se necítili sami a opuštěni. Ruku na srdce: Opravdu každý z nás je schopen vcitit se do trápení každého svého bližního a odčinit vlastní vinu způsobující to, co považujeme za jdho špatné chování? Není tomu často spíše tak, ze svým vlastním sobectvim neseme vinu za to, co považujeme za špatné skutky svých známých, příbuzných ale třeba i sousedů? Jak můžeme pomoci tomu, abychom odcinili pocit křivdy tkvící v trápících se lidech? Ví vůbec opravdu všichni, ze zavřít jim dveře je zločin? 

Jisteze je extrémní situace, když nešťastník myslici si, ze byl všemi opuštěn, ze mu bylo ublíženo, vztahne proti svým utiskovatelum zbraň. A někdy dokonce je tlak na jeho duši tak velký, ze se obrátí i priri lidem, kteří dostávají to, o čem si mysli, ze jemu bylo upřeno. Tady je vidět, ze sociální a společenská spravedlnost jsou důležité kategorie. 

Prave s vědomím těchto poselství je potreba abychom se každý podívali na svoje vztahy. Je hezké když část veřejnosti je přesvědčena, ze je především potreba bojovat proti nepravostem vlády (ať už skutečným nebo domnělým), jak bylo možno vidět včera na Vaclavskem náměstí v Praze. Ale Ostravu lecos z toho, co nenechává klidným Pražany, tolik -lidově řečeno- “nebere”. A ted prave na Istravu dolehly v těchto dnech bezprostrednejsi starosti. Jistě, totéž by se mohlo přihodit i v kterémkoli jiném městě. Ve světle toho je potreba pochválit, ze předseda vlády má ten základní instinkt, ze ihned přislíbil finanční pomoc rodinám, to, co bude ale muset jeho vláda předvést, je, citlivý přístup k lidem, kteří by mohli udělat nějaký špatný skutek ze svoji narusenosti. Často je totiž způsoben jejich zoufalstvim. Měli bychomse starat, aby lidé neměli k zoufalství důvod. Protože vůbec není dobrou vizitkou společnosti jako celku a zejména příbuzných takových nešťastníků. Ale i všech volených představitelů. Musí se snažit více pomáhat lidem v jejich trápení. I proto jsou totiž volby, aby vynesly čestné lidi, kteří zájem o blizni pouze nepredstiraji. 

To neznamená, ze celkové vyznění tohoto dramatu je něčím, co by nebyla výstrahou těm ze psychopatů, kteří by chtěli vzít do ruky proti lidem střelnou zbraň.