Zhasni si světla, vybije se ti baterka!

Určitě jste ho už někde viděli: auto s rozsvícenými světly, jen tak na ulici. Chybička se vloudila. Jak se to může stát v 21. století se všemi těmi asistenty? Taky jsem si to říkal. Dokud se mi to nestalo a nevybil jsem baterku.

Každý cestovatel někdy dospěl do stavu, kdy si řekl: tohle jsem podělal. Různé cestovatelské nehody po letech u piva vytvářejí fajn příběhy, které byste asi v momentě, kdy se dějí, raději nezažívali, ale s odstupem času se jim zasmějete.

Téměř žádná cestovatelská příhoda tohoto typu se neobejde bez série chyb, malých drobností, opomenutí, které se nasčítají a vedou k chybě větší. Neměli jsme tam lézt, když sněží. Měli jsme si peníze rozdělit na víc míst a nemít všechno v peněžence. Měli jsme si dávat větší pozor. Měli jsme si vzít lepší boty, teplejší oblečení, měli jsme se nechat očkovat a nemuseli jsme skončit v nemocnici. Něco takového.

Každý velký průšvih je takový malý Černobyl. Nasčítávají se drobné věci - nezkušený personál, tlak vedení, únava, konstrukční chyby, a pak je z toho velký průšvih.

My jsme si takhle nedávno užili s Dacií Logan. Věřím, že ty prodávané v EU se chovají jinak, tohle ale bylo na blízkém východě a stalo se něco, co jsme nečekali. Série drobných maličkostí.

1) Vyráželi jsme v noci a na místo jsme přijeli ráno už za plného světla. Jeli jsme tedy s rozsvícenými světly. (Tato konkrétní) Dacie Logan nemá automatická světla, prostě je musíte jako za starých dobrých časů zapnout a vypnout.

2) Parkovali jsme v místě, kdy jsme rozsvícenými světly nic neosvítili, nebyla tam žádná zeď, prostě jsme přijeli k chodníku a za ním bylo údolí, světla tedy svítila do prostoru a nijak nás vizuálně neupozornila na svou rozsvícenost.

3) Nijak nás neupozornilo ani auto. Troufnu si tvrdit, že 99% aut v EU vyrobených a prodaných po roce řekněme 2010 má buď světla automatická, nebo alespoň nějaký otravný tón, který vám říká po otevření dveří, že by bylo vhodné světla zhasnout. Tak (ta naše) Dacia Logan tohle nemá.

A tak jsme šli na prohlídku Petry. Byl jsem tam potřetí a klidně se tam vrátím. Z předchozí cesty jsem napsal nějaký zápisek, kdyby vás to zajímalo. Město jsme si procházeli asi osm hodin a naše Dacia svítila.

První hodina odbila a lampa ještě svítila,
druhá hodina odbila a lampa asi stále svítila,
některá další hodina odbila a lampa zhasla.
Osmá hodina odbila a lampa už rozhodně nesvítí.

No tak fajn. V Petře jsme stihli projít skvělé treky, přálo nám počasí, teplota, viděli jsme, co jsme vidět chtěli a teď nezbývá než dojet autem 2 kilometry na hotel. Přicházíme na parkoviště a klíčkem "prozváním" auto. Nic. Nemůžeme se ani shodnout na tom, jestli je bílé nebo černé. Na klíčku (auto samozřejmě z půjčovny) je SPZka, pomocí které auto nacházíme. Totálně, ale totálně mrtvé.

Dá se odemknout dveře u řidiče klíčem a zevnitř otevřít ostatní dveře. Malý zázrak - zprvu - ale malé prokletí hned po chvilce. Jestli jste měli pocit, že tři drobné maličkosti výše není tak moc, jedeme dál:

4) Auto nemá ovládání zámků jednotlivých dveří. Když je zevnitř otevřete, už je nemáte jak zamknout. Jedině ovladačem, což bez elektřiny nejde. Někdo šetřil, není tam takový ten čudlíček jako známe ze starších škodovek, ani taková ta fičurka v klice, kterou můžeme dveře odemknout nebo zamknout. To by až tak nevadilo, ale...

5) Je sobota večer, v místním pojetí kalendáře "neděle", tj. všichni mají volno, a pomalu zapadá slunce. Najít ještě dneska nějaký servis asi nebude jednoduché. Jednoduché by to bylo zítra, jenže máme odemčené všechny dveře a nechce se nám auto opustit.

6) Auto stojí kolmo k silnici, zadkem k cestě, tak prostě hoďte neutrál, vytlačte ho do silnice a nastartujte ho roztlačením. Co je za problém. Je tu malý problém. Auto má automat. To by asi překonat šlo, jenže řadicí páka je v parkovací poloze "P" a neutrál, ani nic jiného zařadit nejde, protože elektronika.

7) Pokud máte pocit, že v autě musí být někde nějaký čudlík nebo páčka, která by dovolila řadit "bez elektřiny", tak buď nemusí, nebo jsme ho nenašli - a nenašli ho ani dva taxikáři, kteří měli stejný pocit a kteří nám nakonec pomohli. Ale k nim se dostaneme.

8) Tak si to shrňme, máme auto, které se nehýbe, nedá se zamknout, které je zaparkované čumákem od cesty a vpravo i vlevo stojí další auta. Nemůžeme tedy ani zmermomocnit někoho, kdo by nám pomohl nastartovat pomocí kabelů.

9) Plánujeme, že se na to vyprdneme, necháme to na ráno, vezmeme si všechny věci a půjdeme na hotel (nebo pojedeme taxíkem). Tam bude umět někdo anglicky. Jenže auto je sedan a věci jsou v  kufru. Kufr se neotevírá páčkou/táhlem u řidiče, jak to u starších sedanů bývá, ale tlačítkem na kufru. Ta je elektronické a nefunguje. Přes zadní sedačky se mi podaří nasoukat do kufru, tam je jistě ovládání kufru pro případ, že byste se tam zabouchli. Je tam, ale je elektronické, nebo nefunkční. Prostě se nám zevnitř kufru kufr nepodařilo otevřít. Tak jsme alespoň přes zadní sedačky vytetrisili z kufru zavazadla.

Kdo může mít s místními auty více zkušeností, než taxikáři. Je jich tady spousta: spousta lidí jede do Petry taxíkem, taxikář čeká řadu hodin u vchodu a pak je zase někam odveze. Jednoho takového taxikáře jsem si vyhlédl a šel ho požádat o pomoc. Buď jsem měl štěstí, nebo coby správný muslim pochopil problém a pomoc přislíbil. Dojel svým autem k našemu nešťastnému Loganu a vyzkoušel všechno, co jsme už zkoušeli my. Nic nefunguje. Dokonce měl v autě startovací kabely, ale neměl jak dostat svůj předek auta k našemu předku auta.

Zastavuje u nás druhý taxikář. Ani nevím, kde se tu vzal, jestli si ten první zavolal kámoše, nebo co. Ani jeden neumí anglicky, ale to naštěstí není problém. Ukazujeme si věci na autě a nohama a rukama dořešíme zbytek. 

Druhý taxikář má nějaké základní nářadí a přišel se skvělou myšlenkou: když nemůže Mohamed (předek taxíku) k hoře (předku Dacie), může k hoře alespoň baterka. Ze svého auta vytáhne - po chvilce hledání správného klíče - baterku a chce ji použít místo té naší. Jenže ta naše je...

10) Baterie v Loganu je k šasi auta přichycena nějakým speciálním šroubem a nedokážeme ji dostat ven. Navíc kabely k baterii jsou krátké a tak nedokážeme auto připojit k náhradní baterii jen tak položené na té naší.

Druhý taxikář dostává spásný nápad. Pomocí startovacích kabelů se pokouší nastartovat z náhradní baterie. To se mu sice nepodaří, ale dokáže auto alespoň oživit. Hodit neutrál. Máme vyhráno. Auto s neutrálem můžeme vytlačit z řady zaparkovaných vozidel na cestu. Mohli bychom asi zkusit rozjet auto z kopce, ale s automatem to možná nejde... netuším, každopádně teď již Mohamed k hoře může a pomocí startovacích kabelů a nastartovaného auta-dárce elektřiny se podaří nastartovat to naše.

Máme vyhráno.

Přišlo nám to jako věčnost, ale celá operace trvala asi jen 20 minut. Děkujeme našim zachráncům, kterým jsme jednak pomohli zabít volný čas při čekání na turisty, jednak splnit svou muslimskou povinnost pomáhat pocestným, a jednak jsme jim přispěli drobnou částkou na provoz a údržbu jejich plechových zdrojů obživy.

Nezbývá, než se s autem vydat na cca hodinovou, nic neřešící projížďku místním kopcovatým krajem, abychom baterii dobili a mohli se zítra vydat vstříc dalším dobrodružstvím.

Tak, a teď se do mně pusťte v komentářích: co jsme udělali špatně, co jsme mohli udělat jinak, co jsme rozhodně dělat neměli. A pište i pokud víte, jak zařadit u Logana neutrál bez elektřiny a zda lze automat nastartovat rozjetím z kopce na neutrál a zařazením "rychlosti" jako u manuálu.

Autor: Aleš Gill | čtvrtek 31.3.2022 8:29 | karma článku: 23,54 | přečteno: 2020x

Další články autora

Aleš Gill

Střípky z KLDR - Díl 27. - Čtrnáct dní otevřených dveří

V únoru tohoto roku (2025) proběhla médii celého světa zpráva: po pětileté pauze způsobené pandemií covidu se pro zahraniční, západní, turisty znovu otevírá Severní Korea. Jak to celé bylo doopravdy?

17.3.2025 v 8:01 | Karma: 25,21 | Přečteno: 2402x | Diskuse | Cestování

Aleš Gill

Návrat do Lvova

Je to téměř deset let, co jsem napsal jeden z mých nejčtenějších článků tady na blogu. Psal jsem o Lvově a do Lvova jsem se od té doby vydal ještě dvakrát. Pak přišel covid, válka, a mě se po Lvově tak trochu zastesklo.

7.1.2025 v 8:12 | Karma: 33,26 | Přečteno: 2477x | Diskuse | Cestování

Aleš Gill

24 hodin

Jeden letošní podzimní den mi utkvěl v hlavě. Byl totiž trošku delší, než na co jsem zvyklý. A vyjímečně za to nemohl časový posun způsobený leteckou přepravou.

2.12.2024 v 8:13 | Karma: 13,09 | Přečteno: 337x | Diskuse | Cestování

Aleš Gill

Milión kilometrů

Nějak zvlášť jsem to neplánoval, ale stalo se. Překonal jsem laťku miliónu nalétaných kilometrů. Vzdálenost jako na Měsíc, zpátky, a skoro zase na Měsíc. 59 dní v letadle. Je čas zavzpomínat na některé zajímavé lety.

4.9.2024 v 8:06 | Karma: 15,71 | Přečteno: 423x | Diskuse | Cestování

Aleš Gill

Neznámá místa 18: Letiště na pláži

Létání není jenom Frankfurt, Heathrow nebo letiště v Hurgádě. Kdo se o létání trochu zajímá, ví, že jako letiště slouží často louky, někdy dálnice. Ale aby se odlétalo z pláže... to snad mohli vymyslet jedině v Británii.

8.8.2024 v 8:08 | Karma: 16,74 | Přečteno: 353x | Diskuse | Cestování

Nejčtenější

Skokem do propasti Macocha ukončila život matka oběti střelby na fakultě

14. dubna 2025  8:27,  aktualizováno  9:06

Skokem do Macochy ukončila o víkendu život matka jedné z obětí tragické střelby na Filozofické...

Bílá rakev, věnec od Gottové. Na rozloučení se Slováčkovou dorazil i prezident

15. dubna 2025  8:30,  aktualizováno  16:35

Rodina a přátelé se v kostele v centru Prahy rozloučili Annou Julií Slováčkovou. Zpěvačka a...

Turek jel rychlostí přes 200 km/h a fotil se u toho. Policie věc prošetřuje

20. dubna 2025  8:48,  aktualizováno  13:55

Europoslanec Filip Turek (Motoristé sobě) se na svém účtu na Instagramu pochlubil fotkou, ze které...

Bili ho, řezali a natáčeli, jak umírá. Mladíci umučili třináctiletého kluka, pro zábavu

14. dubna 2025

Premium Mladistvý spolu s kamarádem zabil v Děčíně před třemi lety třináctiletého chlapce. Nebývale...

Trump si hraje s vojáčky. Stažení by Evropu bolelo, na výběr jsou jen špatné varianty

15. dubna 2025  14:06

Premium Je to jen pár dní, co Donald Trump vyslal směrem k Evropě poněkud nepříjemnou zprávu. USA mohou ze...

Vojáci neposlechli a pozabíjeli záchranáře, Izrael zveřejnil vyšetřování masakru

20. dubna 2025  16:35,  aktualizováno  18:08

Vyšetřování incidentu, při němž izraelští vojáci v březnu na jihu Pásma Gazy zabili 15...

VIDEA TÝDNE: Znovuotevřený hotel, rozloučení s Annou Slováčkovou a trapas J. D. Vance

20. dubna 2025  17:28

I když je zítra ještě jeden volný den, týden je u konce, a tak přinášíme souhrn nejsledovanějších...

Čína pod tlakem. Pracovní místa jsou v ohrožení, firmy čekají na jasnější signály

20. dubna 2025

Obchodní válka Číny s USA může citelně zasáhnout exportně orientovanou čínskou ekonomiku. Odborníci...

Ostrov Réunion sužuje „mini-covid“. Komáří horečku chytil už každý devátý

20. dubna 2025  16:19

Epidemie nemoci chikungunya v posledních měsících zužuje obyvatele ostrovu Réunion. Místní chorobě...

Chystáte výbavičku nebo sháníte hračky? FOR KIDS vám usnadní výběr
Chystáte výbavičku nebo sháníte hračky? FOR KIDS vám usnadní výběr

Letňanský veletrh, zaměřený na budoucí maminky a rodiny s dětmi, přivítá v půlce dubna oblíbené vystavovatele a zároveň představí zcela nové značky...

  • Počet článků 252
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 1441x
Jsem potápěč. Pokud se ocitnu na břehu moře, neumím se tam jen tak válet. Ze břehu vypadá každé moře stejně, ale svět pod hladinou je pokaždé jiný. Přijdu si stále jako začátečník, a o začátcích s potápěním jsem napsal i knihu První krok pod hladinu.

Jsem pisálek. Baví mě psát. Baví mě psát o místech, o kterých moc lidí nepíše. Raději budu psát články o Pchjongjangu a Kábulu než o Dubrovníku a Bibione. Nejsem si jistý, jestli to po mně někoho baví i číst, ale stejně píšu. Třeba si to v důchodu po sobě jednou všechno přečtu a řeknu si: Dobrý.

Jsem rychlocestovatel. Raději nakouknu za týden do dvou zemí, než bych zůstával v jedné. Jet na pár hodin, na otočku, do Japonska, mi dává větší smysl, než do Japonska nejet vůbec.

Jsem řidič. Nerad se nechávám vozit, chci být pánem volantu nebo sedět na místě spolujezdce s mapou v ruce. Když chci vypnout, řídím. Tisíce kilometrů napříč Evropou nebo Amerikou.

Jsem optimalizátor. Umím si správně vybrat zavazadlo a pokud to není třeba, umím si odříct odbavené zavazadlo a užívat si svobodu s příručním batohem. Naopak, pokud se jede autem, není důvod si s sebou nevzít kousek domova, luxusu moderního světa - židli, chladicí box, nůž.

Jsem plánovač. Chci vědět, kam se jede, co se tam bude dělat, jíst, chci vidět mapu, šťourat se před cestou na internetu. Stejně to nakonec končí improvizací...

Jsem akční letenkář. Umím najít letenky levně, a umím se rychle rozhodnout, jestli za danou cenu a za daných podmínek chci nebo nechci letět.

Jsem extrémista. Raději pojedu do Iráku než do Španělska, raději pojedu do Severní Koreje než do té Jižní. Mám rád místa, kam nikdo nejezdí, mám rád otevřený prostor. Špicberky, Island, Saharu, Aralské jezero.

 

Seznam rubrik

Oblíbené články

Oblíbené stránky