V kopcích daleko od civilizace, daleko od hlavních silničních tahů, letišť a měst, uprostřed hor a lesů, je hrad Balmoral. Oblíbené místo královny Alžběty, kam se podívali jen vyvolení. Nebo ne?
Dlouhá léta jsme mohli slýchat z médií, případně číst, že Královna tráví léto někde ve Skotsku. Že na svém hradě ve Skotsku přijala toho či onoho státníka. Že královská rodina tráví Vánoce na hradě Balmoral. Balmoral je místo, o kterém jsem si myslel, že je běžnému smrtelníkovi naprosto nedostupné. Což jsem si ostatně myslel třeba i o Buckinghamském paláci, hradě Windsor, nebo třeba Bílém domě. A jak šel čas, všechny tři tyto notoricky známé stavby jsem měl možnost naštívit. Jen ten Balmoral byl někde daleko na severu. Kdo by chtěl vážit takovou cestu...
Balmoral mě pak zaujal v seriálu Koruna. Dost možná právě díky Koruně se řada lidí dozvěděla o existenci hradu s tímto názvem. Jen si o něm udělala lehce zkreslenou představu - scény z hradu i okolí se totiž natáčely někde úplně jinde. To mi ale zásadně nevadilo a když jsme hledali, co zajímavého by se dalo podniknout cestou z Orknejí do Edingburgu, padla volba právě na hrad Alžběty II. Toho času vlastně už Karla III.
Hrad Balmoral totiž hrál v novodobých dějinách ještě jednu významnou úlohu. Právě tady opustila královna Alžběta II. tento svět, který celý během několika hodin obletěla zpráva, že Anglie má nového krále. Mě tato zpráva zastihla, shodou okolností, pouhých několik desítek kilometrů od místa, kde se samotná Alžběta dozvěděla o smrti svého otce, a stala se Královnou. Uprostřed Keni.
Slyšeli jste někdy o národním parku Cairngorms? Pravděpodobně ne. Pokud ale tu a tam zahlédnete nějaký díl pořadu Top Gear, možná se divíte: kde v Anglii našli takovou krásnou silnici, takové krásné hory, malý provoz... Tak je to právě tady, nikoliv v Anglii, ale na severu Skotska. Z civilizace do Balmoralu, řekněme takovému "centru" národního parku Cairngorms, vede asi padesát kilometrů krásné silnice přes průsmyky se spoustou zatáček. Tudy jistě mnohokrát královna projížděla a právě tudy, pokud pojedete z Londýna nebo obecně od jihu, přijedete taky. Silnice A93 z jihu a A 939 ze severu patří k tomu nejmalebnějšímu, co si můžete ve Spojeném Královstí projet. Určitě doporučuji.
Samotný hrad slouží vždy pár měsíců v roce jako turistická atrakce. Těžko říct, jak to bude dál se změnou hradního pána. Možná bude mít jiné preference než jeho matka, která Balmoral a jeho drsné okolí milovala. Možná tak hrad zůstane otevřený celoročně. Uvidíme.
Každopádně teď (jaro/léto 2023) je možné jej navštívit stejně snadno jako Konopiště nebo Křivoklát. Je možné si udělat rezervaci na určitý čas, my jsme přijeli na blind abychom se nemuseli vázat na konkrétní časový úsek a nezdálo se, že by to byl problém, byť turistů, zejména pak na parkovišti, byla hromada.
Pořád ještě se jedná o letní královské sídlo nejslavnější královské rodiny na planetě a tak asi není úplně pravděpodobné, že by vás nechali pobíhat po svém bytě. Kromě zahrad hradu je tak zpřístupněná pouze jedna místnost a jedno schodiště. Je to patrně největší místnost na hradě, sál pro pořádání nějakých větších akcí, toho času vybavený výstavou fotografií ze života královské rodiny.
Nicméně i to se počítá, do hradu se dostanete. Nahlédnout můžete i do několika budov v areálu hradu, a určitě tu najdete i nějaké občerstvení a suvenýry - restaurace v areálu nemá navzdory očekávání ceny z jiného světa. My jsme ale jedli cestou sem a tak nás místní menu nechává chladnými. Chladné je ostatně i počasí, byť je jaro, místy to tady a v okolí vypadá jako z povídek o Sherlocku Holmesovi: mlha na blatech.
V okolí hradu najdete několik barevně označených turistických stezek, které vás dostanou dále, než jen do nejbližšího okolí - malé francouzské zahrady propojující hrad se skleníky a do anglického parku, který hrad obklopuje cca 1 km každým směrem. My jsme bohužel neměli dostatek času na to, abychom si areál prochodili dál než vede zmíněný anglický park. Podle map to vypadá zajímavě, můžete vyrazit do kopců, kde najdete různé památníky spojené s královstvím a královskou rodinou. Tak snad někdy příště.
My už cíl na příště máme: hrad Dunrobin. Narazili jsme na něj náhodou, prostě jsme jeli kolem. A podle všeho vypadá zajímavě zevnitř i zvenku. Jen ho jaksi nikdo nezná. Velmi pravidelně se neumisťuje na žádných seznamech Top X památek Skotska, skotských hradů atp. A velmi neprávem. Tak snad někdy příště. Třeba jednou, za pár let, zase pojedeme kolem a napíšu o něm článek pro sérii Neznámá místa.
