Nejkrásnější metro světa?
Severské metropole, Kodaň, Oslo, Stockholm a Helsinky, jsou na okraji zájmu evropských turistů. Samozřejmě ne úplně, ale přiznejme si: jsou daleko, půl roku je tam skoro celý den tma, a tak raději vyrážíme do Londýna, Paříže, Madridu nebo Říma. Důvodů je ale víc, všechna čtyři tahle severská města mi nepřijdou moc sexy, jsou taková sterilní, předražená a přestože jsem je, byť krátce, navštívil všechna, jejich architektura ve mě nezanechala takové to "wow".
Pak jsem pochopil, v případě Stockholmu, že aby člověku spadla čelist, musí opustit běžný svět nadzemní, a vydat se do tunelů metra. Město tvrdí, že jeho systém metra je nejdelší výstava na světě - měří 110 kilometrů. 90 ze současných 100 stanic má nějakou tu výzdobu, což má několik výhod. Jednak si stanice nejsou podobné jako vejce vejci, jako třeba v Praze, a pak taky slouží jako turistická atrakce. Když jsme si v neděli ráno projížděli nejzajímavější stanice, a fotili si místní umění, nebyli jsme rozhodně sami.
Dlouho jsem si myslel, že ono "umění" vzniklo tak trochu naschvál, někdy na přelomu tisíciletí, jako bláznivý projekt ve stylu dětí na žižkovském vysílači, ale není tomu tak. Jistě, některé stanice prošly zkrášlovacím procesem postupně, některé nejsou nic moc, ale většina fresek, instalací, maleb, rytin a mozaik vznikala už v době stavby stanic, nebo krátce po ní. První se objevovaly v šedesátých a sedmdesátých letech, kdy byl i největší rozmach stavby podzemní dráhy, v devadesátých letech se umění šířilo i do stanic na okrajích města.
Na rozdíl od západních metropolí je metro poměrně hluboké a připomíná tak spíše podzemky východního bloku. Má to dva důvody: jeden, poměrně zřejmý, je budování stanic v době Studené války, Kubánské krize a jiných virtuálních přestřelek mezi západem a východem. Druhý, praktičtější důvod, je dán položením města, zejména jeho centra, na soustavě ostrovů a kanálů. Novější části jsou dnes spíše nadzemní, půlka metra je tak dnes vlastně nadzemka.
Krátce povzdechnu nad Prahou a pak se vrátím na sever. Je škoda, že se nemůžeme poučit a bazírujeme na nutnosti stavět metro pod poli a lukami. Kdybychom na Veleslavíně vyhrabali krtka z nory, mohli jsme jezdit na letiště kolem Divoké Šárky za málo peněz už dnes. Proč musí "céčko" končit uprostřed pole, a nemůžeme jednu zastávku po povrchu dotáhnout až k sídlišti pro dvacet tisíc obyvatel?
Metro v Moskvě a Pchjongjangu má jistě své kouzlo. Socialistický monumentalismus, tuny bronzu, mramoru, vápence a žuly. Rolníci, dělnice, vojáci, pionýři, kouřící továrny a žací stroje. Stockholm ukazuje, že to jde i jinak. Že ani metro západního střihu nemusí být jenom nezvhledná roura jako v Londýně, kde si jako stojící cestující lámete páteř, v Paříži, kde jsou vagóny velikostí vhodné spíše pro příslušníky národů preferujících zeleninu a rýži před hamburgery a hranolkami, nebo New Yorku, kde metro vypadá jako špinavá kuchyně indického bufetu se směsí omastku a prachu na stěnách a stropě stanic.
Takže, pokud se někdy ocitnete ve Stockholmu, třeba ikdyž jenom budete přestupovat a budete mít pár hodin času na letišti, odskočte si do centra a kupte si "vstupenku" do nejdelší galerie světa. A nechte se chvilku vozit. Ani vás nemusí trápit, jestli je zrovna venku třicet stupňů nebo téměř polární noc.
Aleš Gill
Neznámá místa 16: Největší benzínka na světě
Asi to znáte. Platíte na kase za benzín a říkáte číslo stojanu. Čtyři, šest, jedenáct. Říkali už jste ale někdy číslo vyšší než sto? Já tedy ne. Přesto několik takových benzínek existuje. V Texasu.
Aleš Gill
Střípky z KLDR - Díl 26. - Návrat do paralelního vesmíru
Jsou to téměř dva roky od mého posledního článku o KLDR, a téměř tři roky od mé druhé cesty za nejželeznější oponu, jakou si lze představit. A protože informací z KLDR je kvůli uzavřené hranici málo, mohli bychom se tam vrátit.
Aleš Gill
Neznámá místa 15: Hitlerův hrad
Podíváme se na místo, o kterém jste nejspíš nevěděli. Ani já jsem o něm nevěděl. Až při procházení objektem mi přišlo něco... jinak. Jako bych byl doma u Adolfa. A ono taky že jo. Poznaňský kulturák má dost zvláštní minulost.
Aleš Gill
Pamatujete mobily, které vydržely nabité 14 dní?
Pokud si ještě pamatujete tlačítkové mobilní telefony s černozeleným displejem a nabíječkou s podivnou koncovkou, která se nehodila vůbec k ničemu, asi si pamatujete, že jste ji nemuseli používat tak často, jako dnes.
Aleš Gill
Návod na... Safari v Keni (2/2)
V první části článku jsme se podívali na Masai Mara, Hells Gate, Crescent Island, jezero Nakuru a za nosorožci do Ol Pejety. Držte si klobouky, v tomhle článku se podíváme do za mě nejkrásnějšího parku v Africe.
Další články autora |
Atentát na Fica. Slovenského premiéra postřelili
Slovenského premiéra Roberta Fica ve středu postřelili. K incidentu došlo v obci Handlová před...
Pozdrav z lůžka. Expert Antoš posílá po srážce s autem palec nahoru
Hokejový expert České televize Milan Antoš, kterého v neděli na cestě z O2 areny srazilo auto, se...
Fica stále operují. Padlo pět výstřelů, ministr vnitra mluví o občanské válce
Zdravotní stav slovenského premiéra Roberta Fica, který byl terčem atentátu, je mimořádně vážný....
Novotný je na vyhazov z ODS. Výroky o Slováčkové překročil hranici, řekl Benda
Starosta Řeporyjí Pavel Novotný překročil hranice, které by se překračovat neměly, kritizoval v...
Důchod daleko, ale práci nedostanou. Nezaměstnaných šedesátníků přibývá
Premium Lidé kolem šedesátky při hledání zaměstnání narážejí na zeď. Zaměstnavatelé o ně nestojí, preferují...
Všechny nás to zasáhlo. Situace je napjatá nejen na Slovensku, reagoval Fiala
Premiér Petr Fiala ve středu večer na CNN Prima News ohledně atentátu na slovenského premiéra...
VIDEO: V Istanbulu vzplála Atatürkova oblíbená restaurace, oheň zasáhl i bazar
Znamý Egyptský bazar v Istanbulu ve středu zasáhl požár. Plameny se začaly šířit z komína více než...
Fica stále operují. Padlo pět výstřelů, ministr vnitra mluví o občanské válce
Zdravotní stav slovenského premiéra Roberta Fica, který byl terčem atentátu, je mimořádně vážný....
Na Děčínsku narazil vlak do spadlého stromu, trať do Německa stála
Vlak jedoucí z Drážďan do Prahy narazil v Dolním Žlebu na Děčínsku do stromu. Cestující se museli...
Rozdáváme samoopalovací fluid ZDARMA
Toužíte po dokonalé letní barvičce bez rizika spálení? Vyzkoušejte lehký přírodní samoopalovací krém na obličej i tělo od Manufaktury. Zapojte se...
- Počet článků 245
- Celková karma 19,46
- Průměrná čtenost 1413x
Jsem pisálek. Baví mě psát. Baví mě psát o místech, o kterých moc lidí nepíše. Raději budu psát články o Pchjongjangu a Kábulu než o Dubrovníku a Bibione. Nejsem si jistý, jestli to po mně někoho baví i číst, ale stejně píšu. Třeba si to v důchodu po sobě jednou všechno přečtu a řeknu si: Dobrý.
Jsem rychlocestovatel. Raději nakouknu za týden do dvou zemí, než bych zůstával v jedné. Jet na pár hodin, na otočku, do Japonska, mi dává větší smysl, než do Japonska nejet vůbec.
Jsem řidič. Nerad se nechávám vozit, chci být pánem volantu nebo sedět na místě spolujezdce s mapou v ruce. Když chci vypnout, řídím. Tisíce kilometrů napříč Evropou nebo Amerikou.
Jsem optimalizátor. Umím si správně vybrat zavazadlo a pokud to není třeba, umím si odříct odbavené zavazadlo a užívat si svobodu s příručním batohem. Naopak, pokud se jede autem, není důvod si s sebou nevzít kousek domova, luxusu moderního světa - židli, chladicí box, nůž.
Jsem plánovač. Chci vědět, kam se jede, co se tam bude dělat, jíst, chci vidět mapu, šťourat se před cestou na internetu. Stejně to nakonec končí improvizací...
Jsem akční letenkář. Umím najít letenky levně, a umím se rychle rozhodnout, jestli za danou cenu a za daných podmínek chci nebo nechci letět.
Jsem extrémista. Raději pojedu do Iráku než do Španělska, raději pojedu do Severní Koreje než do té Jižní. Mám rád místa, kam nikdo nejezdí, mám rád otevřený prostor. Špicberky, Island, Saharu, Aralské jezero.