Colombe Air Line - letecky v jednotném čísle
Mezi metropolí Burkiny Faso, Ouagadougou (neboli zkráceně Ouaga), a druhým největším městem země, Bobo-Dioulasso (nebo zkráceně Bobo), se můžete přepravit autobusem. Je to nejlevnější, ale pětisetkilometrová cesta nebude z nejpříjemnějších.
Nebo můžete letět. Pokud nechcete využít služeb národního dopravce Air Burkina, máte jedinou možnost, a to právě využít jednu z nemnoha výjimek v oboru - společnost Colombe Air Line. Nebo jste ještě před několika lety měli. Colombe Air Line, nikoliv Air Lines nebo Airlines. Jednotné číslo.
Tahle společnost je totiž taková zvláštní. Sice má webové stránky, ale nic moc se z nich nedozvíte. V době naší návštěvy, někdy před čtyřmi lety, měla jedno letadlo. A létala na jedné jediné lince. Odsud zřejmě název. Jinam než mezi Ouaga a Bobem, a jediným letadlem, postarším ATRkem zapůjčeným odněkud z Portugalska, jste se s nimi proletět nemohli. A jestli stále můžete, je otázka - ze stránek není jasné, zda ještě létají.
Ceny měly ale oproti národnímu dopravci mnohem nižší, takže jsme se jednoznačně rozhodli pro Colombe. Další veselá štace byl hned nákup letenek. Colombe Air Line totiž neměly (a stále nemají) rezervační systém na internetu. To by nebyl až takový problém, pokud by se daly letenky koupit u nějaké cestovky, na Pelikánu, Letušce, na některém zahraničním webu... ale to se nedaly. Letenky se totiž daly koupit v kanceláři dopravce. V Bobu nebo Ouaga. Osobně.
Domlouváme nákup a vyzvednutí letenek přes hotel, kde budeme po příletu z Evropy spát - letěli jsme přes Istanbul s mezipřistáním v nigerijském Niamey. Není problém, stačí poslat peníze za letenku na účet ve Švédsku. Dobrá tedy, ani tohle už nás nemůže překvapit. Po příletu na nás opravdu letenky čekají na hotelu. Má to jen jednu nevýhodu, objednali jsme jednosměrné, abychom neposílali dopředu zbytečně moc peněz, takže budeme muset ještě koupit letenky zpět z Boba do Ouaga.
Přes nějaké ty trampoty s taxíkem na letiště se nám z Ouaga podařilo druhý den ráno i odletět, a po třech dnech v jihozápadní části země, kterou jsme vyhodnotili jako nejzajímavější (a pojednává o ní můj starší článek) se budeme chtít do hlavního města vrátit.
Nic ale nenecháváme náhodě a po přistání vnitrostátního letu na jednom z letišť, kde vám zavazadla stále ještě donesou ručně a položí na stůl, protože mechanizace sem ještě nedorazila, se vydáváme do letištní kanceláře Colombe Air Line. Sympatické slečny nám samozřejmě letenky vystaví, má to jenom jednu vadu. Teda vlastně dvě. Neberou karty. A na letišti není bankomat. Budeme muset do města. Je nás šest, dělíme se na dvě skupinky po třech. Jedna na letišti zůstává a hlídá zavazadla, druhá se taxíkem vydává do centra, které naštěstí není daleko.
Vybrat peníze z afrického bankomatu není problém, pokud tento funguje, dá se přepnout do angličtiny, a naše karty v bankomatu fungují. U třetího bankomatu (Societé General) se konečně daří naplnit alespoň dvě podmínky, přepínač do angličtiny nakonec nepotřebujeme. Museli bychom přesvědčit strážce bankomatu se samopalem, že jeden z nás zná PIN, a druhý mluví anglicky, a to už je jednodušší přesvědčit bankomat ve francouzštině. Do klimatizované skleněné budky s bankomatem totiž najednou víc než jeden člověk nesmí. Tak je to nařízeno.
Taxíkem jedeme zpět na letiště pro letenky, ostatní členy skupiny a zavazadla, a můžeme se vydat vstříc pozemním dobrodružstvím, a na letiště se vracíme až za tři dny.
Abychom zjistili, že na letišti, za bezpečnostní kontrolou, v odletové hale, se nachází... bankomat. Taková už je Afrika. Nenabízí jednoduchá řešení, ale právě to je na ní přitažlivé. Pokud chcete někdy vyzkoušet, jak se cestovalo bez průvodců Lonely Planet, bez internetu a všech jeho systémů na hodnocení a rezervování hotelů a restaurací, bez platebních karet a asfaltových cest, pak je Afrika, a to už jen některé její části, tím pravým místem, kam vyrazit.
Aleš Gill
První roadtrip elektrickým autem
![](https://1gr.cz/fotky/blogy/24/05/20975/w230/Bf830243.jpeg)
Nemám auto. Nepotřebuju ho. Ale zbožňuju roadtripy a rád si auto vypůjčím. V Praze, v Indonésii, nebo třeba USA. Obvykle s benzínovým nebo dieslovým motorem, dříve i s pohonem na zemní plyn. A teď poprvé elektrika. A rovnou Tesla.
Aleš Gill
Neznámá místa 16: Největší benzínka na světě
![](https://1gr.cz/fotky/blogy/16/01/20975/w230/Bf176886.jpeg)
Asi to znáte. Platíte na kase za benzín a říkáte číslo stojanu. Čtyři, šest, jedenáct. Říkali už jste ale někdy číslo vyšší než sto? Já tedy ne. Přesto několik takových benzínek existuje. V Texasu.
Aleš Gill
Střípky z KLDR - Díl 26. - Návrat do paralelního vesmíru
![](https://1gr.cz/fotky/blogy/24/03/20975/w230/Bf823786.png)
Jsou to téměř dva roky od mého posledního článku o KLDR, a téměř tři roky od mé druhé cesty za nejželeznější oponu, jakou si lze představit. A protože informací z KLDR je kvůli uzavřené hranici málo, mohli bychom se tam vrátit.
Aleš Gill
Neznámá místa 15: Hitlerův hrad
![](https://1gr.cz/fotky/blogy/24/03/20975/w230/Bf823330.png)
Podíváme se na místo, o kterém jste nejspíš nevěděli. Ani já jsem o něm nevěděl. Až při procházení objektem mi přišlo něco... jinak. Jako bych byl doma u Adolfa. A ono taky že jo. Poznaňský kulturák má dost zvláštní minulost.
Aleš Gill
Pamatujete mobily, které vydržely nabité 14 dní?
![](https://1gr.cz/fotky/blogy/24/02/20975/w230/Bf822181.png)
Pokud si ještě pamatujete tlačítkové mobilní telefony s černozeleným displejem a nabíječkou s podivnou koncovkou, která se nehodila vůbec k ničemu, asi si pamatujete, že jste ji nemuseli používat tak často, jako dnes.
Další články autora |
Čechy zasáhly extrémní bouřky, padaly obří kroupy. Hasiči měli stovky výjezdů
Přes Česko prošly velmi extrémní bouřky s nárazy větru kolem 90 kilometrů za hodinu a krupobití....
Češi vjeli do vojenské zóny, fotili se u tanku. Dítě pak usmrtil nalezený granát
Chorvatská policie propustila Čecha vyšetřovaného kvůli výbuchu u města Obrovac, při němž zemřelo...
Komentátor Schmarcz se v televizi pohádal se Šlachtou, pak zmizel ze studia
„Já jsem se zastal kluků policistů a vy do toho taháte politiku,“ začal křičet komentátor Martin...
Ruská jaderná ponorka plula u pobřeží Floridy. Fotky ukazují její poškození
Ruská flotila, která navštívila Havanu, se rozdělila. Část pluje od Kuby směrem k Venezuele,...
Východem Česka prošly silné bouřky a krupobití. Padající strom zabil člověka
Velmi silné bouřky, které ve středu večer zasáhly Moravu a Slezsko, mají jednu oběť. V Českém...
Město duchů Kirjat Šmona. Ostřelovaný sever Izraele, o němž se nemluví
Premium Od spolupracovnice MF DNES v Izraeli Domy zničené raketami a dělostřeleckými granáty, žáci, kteří nemohou složit maturitu, požáry...
Rajchl má sponzory, kteří o darech nic nevědí. Pokud jdou vůbec dohledat
Premium Strany a koalice musely tři dny před evropskými volbami zveřejnit na svých webových stránkách...
Prach bitvy opláchl v Suezu, jeho fotka stvrdila bleskový triumf Izraele
Seriál Izraelský voják s tmavýma očima a zářivým úsměvem se stal ze dne na den hrdinou svého národa....
Egypt odebral licence 16 firmám kvůli pouti do Mekky, klienti měli běžná víza
Egyptský premiér Mustafá Madbúlí v sobotu nařídil, aby bylo zbaveno licence šestnáct cestovních...
![Státní ústav pro kontrolu léčiv](//1gr.cz/u/free.gif)
Koordinátor/ka registrací
Státní ústav pro kontrolu léčiv
Praha
- Počet článků 246
- Celková karma 14,36
- Průměrná čtenost 1423x
Jsem pisálek. Baví mě psát. Baví mě psát o místech, o kterých moc lidí nepíše. Raději budu psát články o Pchjongjangu a Kábulu než o Dubrovníku a Bibione. Nejsem si jistý, jestli to po mně někoho baví i číst, ale stejně píšu. Třeba si to v důchodu po sobě jednou všechno přečtu a řeknu si: Dobrý.
Jsem rychlocestovatel. Raději nakouknu za týden do dvou zemí, než bych zůstával v jedné. Jet na pár hodin, na otočku, do Japonska, mi dává větší smysl, než do Japonska nejet vůbec.
Jsem řidič. Nerad se nechávám vozit, chci být pánem volantu nebo sedět na místě spolujezdce s mapou v ruce. Když chci vypnout, řídím. Tisíce kilometrů napříč Evropou nebo Amerikou.
Jsem optimalizátor. Umím si správně vybrat zavazadlo a pokud to není třeba, umím si odříct odbavené zavazadlo a užívat si svobodu s příručním batohem. Naopak, pokud se jede autem, není důvod si s sebou nevzít kousek domova, luxusu moderního světa - židli, chladicí box, nůž.
Jsem plánovač. Chci vědět, kam se jede, co se tam bude dělat, jíst, chci vidět mapu, šťourat se před cestou na internetu. Stejně to nakonec končí improvizací...
Jsem akční letenkář. Umím najít letenky levně, a umím se rychle rozhodnout, jestli za danou cenu a za daných podmínek chci nebo nechci letět.
Jsem extrémista. Raději pojedu do Iráku než do Španělska, raději pojedu do Severní Koreje než do té Jižní. Mám rád místa, kam nikdo nejezdí, mám rád otevřený prostor. Špicberky, Island, Saharu, Aralské jezero.