Při prvním pohledu na tento článek v denním tisku, jsem si opravdu myslela, že se v něm píše o kojící gorile. Vzápětí jsem zjistila, že se jedná o skupinu "Kojící guerilla", která vznikla v roce 2013, a založily ji kojící ženy.
Tato skupina žen bojuje za kojení na veřejnosti bez omezení a členky prý pořádají podpůrná kojící setkání na veřejných místech.
Říkám si, co je to za ženy, které vytáhnou svá prsa v kavárně, uprostřed cizích lidí a přiloží k nim své vřískající potomky? My jsme kojící matky, tak se opovažte cokoli ceknout, říkají svým chováním hostům, kteří na ně překvapeně koukají, nebo odvracejí pohled. Řekněte slovo a dáme to na facebook! A zítra nás tady bude kojit sto! A budete to vy, kdo sem už nikdy nepáchne!
Hosté si říkají, proč se ty ženy před námi obnažují? Proč kojí své děti uprostřed kavárny? Proč si nejdou sednout stranou? Měly by klid, nikdo by si jich nevšiml...
A v tom to je. Nikdo by si jich nevšiml. Ty ženy se totiž potřebují zviditelnit. Mateřství je neuspokojilo? Cítí se odstrčené a méněcenné? Proto uzurpují své okolí obnažováním a tvrzením, že jejich děti nikdy nesmí mít hlad a ony je musí nakojit kdykoli a kdekoli?
Myslím si, že z dítěte, které zavříská, a maminka mu hned narve do úst prso, vyroste nespokojený fracek, protože brzy zjistí, že vřískot mu k tomu, co chce, nepomůže.
Mám dvě děti a nikdy jsem neměla potřebu vystavovat svá prsa a kojit své děti na veřejnosti, a přitom moje děti nikdy venku hlady nevřískaly. Prostě jsem je nakojila doma, vzala jsem lahev čaje a šli jsme ven.
Kojení jsem si slastně užívala v klidu domova. Dodnes ho vnímám jako vzrušující a důvěrné pouto mezi matkou a dítětem, a přijde mi až nepatřičné, že někdo kvůli kojení, založil Kojící guerillu. Vám ne?
