"Bude válka," rozplakala se dneska do telefonu moje maminka, ročník 1922. "Já v noci nespím! Bojím se! Pořád to všichni říkají! Že bude válka! Oni nás chtějí všechny zabít! Jako v Paříži!"
Stála jsem na zastávce autobusu, který měl jet za pět minut. Tak, jdu na to!
"Mami, jaká válka?! Jaká válka, prosím tě?!"
"Vždyť víš! Všichni to říkají! I Sobotka to říkal!"
"Ale mami, oni nemyslí takovou válku, jakou jsi zažila ty!"
"Ale ty neřádi nás zařadili mezi své nepřátelé! A teď budou bojovat i proti nám!"
"Mami, oni nás chtějí zastrašit. Chtějí, abychom se jich báli! A my jim musíme ukázat, že se nebojíme!"
"Ale oni mi vemou Érinka mýho! Na hlídání hranic!"
Érinek je maminčin vnuk Erik, chlap jako hora. Bydlí spolu a Erik mamince se vším pomáhá.
"Mami, když to bude potřeba, tak Erik půjde hlídat hranice. A nejenom on. My přece musíme svoje hranice chránit!"
"Ale oni nás chtějí všechny zabít!"
"Mami, proto se musíme všichni proti nim spojit. Putin i Obama! Rusko i Amerika! Celá Evropa, všichni se musíme spojit. Nás je daleko víc než pár tisíc fanatiků, kterým do mozku narvali, že teprve po smrti budou žít v ráji!"
"Ale já se stejně bojím! A nespím!" Maminka popotáhla, autobus se mohl co chvíli objevit a mě napadlo, použít jedno přirovnání.
"Mami, oni nás chtějí vystrašit! Oni chtějí, abychom se báli. Oni jsou jako chlap, který týrá svoji ženu! Je to slaboch, zakomplexovaný idiot, když si troufne týrat ženskou! A když se ho ta ženská bojí, tak on si troufne čím dál víc! Ale když se mu ženská nedá, tak začne pěkně rychle couvat! A proto se takové týrané ženě musí pomoct! Musí jí pomoct rodina, kamarádi, úřady. Všichni. A zrovna tak se proti nim musíme spojit my všichni. Proti zlu se musí bojovat. Zlo se musí potírat!"
Maminka chvíli mlčela a pak si spokojeně oddychla.
"Irenko, tys mi to tak hezky vysvětlila. Konečně dneska budu spát. Máš pravdu. Nedáme se! Nenecháme se zastrašit! A už mi nevolej! Jdu se dívat na televizi!"
Rozloučily jsme se, schovala jsem mobil a vtom přijížděl autobus...
