2. Dovolená nám vyšla. Počasí také. Jídlo vynikající. Hotel klidný, čistý. Pláž prázdná. Ale nic víc. 3. Šéf mi přidal. Mám komfortní podmínky. Kolegové úžasní. Práce super. Jezdím často na služební cesty do ciziny. Ale nic víc.
Podobného člověka znám a vy možná také. Pokud o něm víme, jaký je, tak nás to, co říká, nepřekvapuje a už se ani nesnažíme říkat mu, že je blázen a neví, co chce. A jsme dokonce i smířeni s tím, že o nás říká, jací jsme výborní kamarádi, jak mu pomůžeme se vším, co potřebuje a jak s námi občas tráví nádherné víkendy. Ale nic víc.
Pokud ho neznáme a slyšíme od něho něco podobného, radši mu vyklidíme pole, protože je nám jasné, že tenhle člověk má vnímání reality poněkud pomotané, stejně jako Radim Kopáč, spolupracovník MF DNES, kterému v tomto deníku vyšla 2. 11. 2020 recenze, nazvaná:
Také pátý díl Aristokratky se docela dobře čte, ale nic víc.
Evženu Bočkovi, autorovi tohoto pátého dílu Aristrokratky, bych chtěla vzkázat, ať si z téhle recenze nic nedělá, protože, milý Evžene, i když jsem do tohoto pondělí nevěděla, že existujete a že jste napsal už pátý díl Aristokratky, seženu si všech pět dílů a budu se těšit na ten první, o kterém Radim Kopáč na konci své recenze napsal (cituji): ... I ten se četl víc než dobře. Víc než čtivo však Boček nepíše. (konec citace)
P. S.
Kniha, které se recenze Radima Kopáče týká, se jmenuje "Aristokratka u královského dvora" a Radim Kopáč jí dal 50%.
