Pecina.

Více, než těch řečí okolo, všiml jsem si neverbálního projevu pana Peciny.

Státní úředník, předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže Martin Pecina se setká někde v autosalonu s majitelem firmy, usilujícím o miliardovou investici, Andrejem Babišem. Podle ředitele odboru vnějších vztahů ÚOHS, pana Chalupy, není nejmenší důvod, proč by se šéf ÚOHS nemohl scházet s kýmkoliv mimo svou kancelář. Polemiku o neetičnosti podobných setkání považuje za absurdní.

To, že setkání za neetické nepovažuje pan Chalupa, ještě neznamená, že neetické není. A to i proto, že pohled na to, co etické je a co není, je jiný u nás a jiný ve vyspělých demokraciích. U nás se , bohužel, ještě nestalo normální, aby politik, nebo úředník, odstoupil při podezření z nějakého nestandartního chování.

Pan Pecina se samozřejmě může scházet s kým chce, kdy a kde chce, ale jen potud, pokud jde o soukromá setkání. V případě setkání pracovních, v rámci funkce za kterou je placen z peněz daňových poplatníků, by tato setkání měla být průhledná a na oficiálních místech.

Několikrát jsem v televizi shlédl záběry z konce schůzky. Pan Pecina, po rozloučení rukoudáním s panem Babišem, v době , kdy už od sebe odcházeli, ještě pana Babiše rukou klepl do boku. Takhle se neloučí státní úředníci s klienty, ale přátelé, nebo spiklenci.