Čunkiáda na pokračování.

Není snad v současné politice méně důvěryhodný politik, než Jiří Čunek a přesto absurdní komedie za přispění pánů Schwarzenberga, Topolánka a Bursíka pokračuje.

Snad už nikdo v republice nevěří tomu, že v kauze Čunek bylo všechno košer. To jen někteří politici, kteří slibovali, co udělají když, anebo o co požádají Jiřího Čunka, když, místo toho, aby předtím drželi jazyk za zuby a následně konali, nevědí nyní, jak z toho ven a tak tvrdí, že se vlastně nic nestalo, neuvědomujíce si, že jsou většině národu pro smích.

Už když pan Topolánek začal mluvit o tom, že by se Jiří Čunek mohl vrátit do vlády, říkal jsem si, to snad nemůže myslet vážně. Manželce jsem povídal, vsaď se, že jakmile se Čunek vrátí do vlády, zase na něho někdo něco vytáhne a kolotoč bude pokračovat. A tak se také děje, vždy, když Jiří Čunek jednu nesrovnalost vysvětlí, ( do jaké míry pravdivě, nevím ) objeví se další.

Teď se zase ukázalo, že pan Čunek v letech 1996-1998 obdržel na sociálních dávkách přes 150 000 Kč, a to zřejmě neoprávněně, protože v té době bylo jeho povinností, při žádosti o tyto dávky, do svých příjmů uvést i cestovní náhrady. Takže vtip o tom, že rozdíl mezi Čunkem a Romem je v tom, že Rom nedokáže ze sociálních dávek našetřit milion, je vlastně jen smutná pravda.

A záleží teď jen na Topolánkovi a spol., jestli se absurdní komedie změní v něco, na co se dá lépe koukat.