To, co předvádí české politické „elity“ je už po mnoho let za hranicí slušnosti a únosnosti. Nekončící řada korupčních a šmíráckých skandálů je v podstatě nevyšetřitelná, protože velkovýroba nových a nových případů zastiňuje ty, které se měly vyšetřit včera, předevčírem, před týdnem, měsícem, rokem atd. Spisy nabývají nesmyslných rozměrů, mění se vyšetřovací týmy a státní zástupci, soudy se protahují a řada případů se odkládá z odůvodněním prostému lidu zcela nepochopitelným.
Poslední fraška, kterou může národ sledovat téměř on-line, mám na mysli úplatkářskou kauzu Věcí veřejných, mne už naprosto znechucuje. To, co lze číst na stránkách seriózních listů a internetových portálů už definitivně přesáhlo meze absurdna a s podivem hledím na to, že dosud nedošlo k nějaké defenestraci. Je to zřejmě tím, že ministr Dobeš má za úkol zabavit studenty pseudoreformou vysokoškolského zákona a odvrátit tak pozornost od svých spolustraníků, ministr Drábek se zase seč může, snaží zaměstnat plošně co nejvíce občanstva vyřizováním nejrůznějších papírů a řešením existenční situace, ministr Höger pro změnu zaměstnává lékaře chystáním plošných protestů kvůli nesplnění memoranda, pan ministr Kalousek vypouští informaci o nebývalém propouštění učitelů, a asi bychom mohli pokračovat. Suma sumárum to vypadá, že jak Véčkaři, tak i celá koalice dělá co může aby odvrátila pozornost od kauzy Bárta – Škárka, která začíná připomínat případy komisaře Cataniho z Chobotnice. Dnes jsem se opět podivil, když podle zveřejněných informací měl bývalý policista (nyní poslanec) unášet kolegyni poslankyni s pytlem na hlavě za ukrytým spoluposlancem. To, že se odklánějí peníze sem a tam, vzduchem létají statisíce „na přilepšenou“ našim zchudlým poslancům, podivné firmy sponzorují ještě podivnějšími miliony jednotlivce i celé politické strany, to už asi nikoho nepřekvapí. Rušičky a odposlechy a kamery v kancelářích a bytech poslanců trumfují i legendární Mossad a KGB. Přesto si myslím, že na jednu stranu „s čistýma rukama“ toho začíná být přespříliš, zvláště pokud si uvědomíme, že právě Věci Veřejné (se souhlasem koaličních partnerů) získaly křeslo vicepremiérky pro boj s korupcí.
Myslím proto, že je načase důrazně žádat uzákonění možnosti odvolat poslance v průběhu volebního mandátu. Najít pro to mechanismus snad nebude tak těžké, možná by stačilo zavést kategorii „ztráty důvěryhodnosti a morálního kreditu“, i když se obávám, že současná politická reprezentace (napříč stranami) by s obtížemi takovou normu byla schopna přijmout, protože těch, kdo by mohli „hodit kamenem“ by bylo zřejmě žalostně málo. Snad by to pak šlo řešit formou lidového hlasování, pokud by ovšem regionální straničtí kmotři nezačali masivně nakupovat hlasy, jak je v Česku místy dobrým zvykem. Samozřejmě, že nakonec zbývá ještě ta – u nás oblíbená forma nakládání s nechtěným a neoblíbeným panstvem – defenestrace. Proto prosím zkusme raději vymyslet něco civilizovanějšího, ale pokud možno stejně rychlého. Tato země to už potřebuje jako sůl.
