Ve válce lze jenom prohrát!

size="10pt"Mezinárodní společenství musí donutit strany sporu k jednání. Od toho tady taková společenství jsou. Donutit n size="10pt"e vyhrůžkami, ale takovými návrhy, kterým obě strany mohou rozumět

size="9pt"Možná nezaškodí size="9pt"podívat se na dění na Ukrajině pohledem z nedávné historie. Pro většinu Čechů to bylo do roku 1989 tak, že nás okupovali "RUSÁCI", a nikdo moc nerozlišoval, zda jejich vojáci, kteří se u nás roztahovali, byli etničtí Rusové, Ukrajinci, Bělorusové, Litevci nebo příslušníci dalších národů tehdejšího SSSR. Dá se předpokládat, že dnes na Ukrajině proti sobě stojí vojáci, z nichž někteří spolu sloužili v Rudé armádě, a je víc než pravděpodobné, že důstojníci generálních štábů obou armád studovali na stejné vojenské akademii.

size="9pt"Nelze zastírat, že vztahy mezi Ruskem a Ukrajinou jsou historicky napjaté.  size="10pt"Ukrajinská republika byla vyhlášena 24. srpna 1991 při agónii SSSR. Pro odtržení hlasovalo v referendu 90,3 procenta voličů. Jejím prvním prezidentem se stal Leonid Kravčuk. Ten stál v čele země do roku 1994, kdy jej v postu vystřídal Leonid Kučma. Když v roce 2004 Kučmovi, který potlačoval opozici, končil jeho druhý prezidentský mandát, vybral za svého nástupce premiéra prorusky orientovaného Viktora Janukovyče. 

size="10pt"Klidu si Ukrajinská republika po celou dobu své existence moc neužila.  size="10pt"Politik z východní ruskojazyčné Ukrajiny čelil rostoucímu nacionalismu. Velkou nevoli vyvolal jeho jazykový zákon, který v duchu evropských demokratických tradic zrovnoprávňoval jazyky menšin v oblastech, kde byly početné. Protesty v Kyjevě a dalších částech Ukrajiny ke konci roku 2013 stále více eskalovaly.

size="10pt"V prosinci zaplnilo náměstí Majdan v hlavním městě několik stovek tisíců demonstrantů, série protestů a demonstrací je označována jako Euromajdan. Protesty trvaly tři měsíce, přičemž v závěru se eskalovaly, když obě strany používaly brutální síly a střelné zbraně. Střety mezi 17. a 20. únorem si vyžádaly na sto obětí.

size="10pt"Krymští představitelé požádali Moskvu o připojení.  size="9pt" P size="10pt"řes osmdesát procent obyvatel Krymu souhlasilo s připojením k Rusku, pouze čtyři procenta (převážně krymští Tataři) podle průzkumu z roku 2015 s anexí nesouhlasily. 

size="10pt"Střety mezi proruskými separatisty (doněckými a luhanskými) a vojsky prozápadní vlády v Kyjevě stále probíhaly. Ruskem financované organizace se objevily i v Charkově a Oděse, odkud separatisty po těžkých bojích vytlačil speciální oddíl ukrajinského ministerstva vnitra.

size="10pt"Eskalaci válečného konfliktu, který si vyžádal tisíce mrtvých, zastavila až druhá dohoda z Minsku z počátku roku 2015. Její naplňování ale vázlo a z Donbasu byla každý týden hlášena porušování příměří.

size="10pt"24. února 2022  zrána zaútočilo Rusko na Ukrajinu. Zvěsti o možném napadení Ukrajiny Ruskem se v médiích objevovaly několik týdnů předtím a postupně eskalovaly. I když se útok do separatistických republik Doněck a Luhansk dal předpokládat, tak nikdo nepředpokládal, že Rusové zaútočí v takovém rozsahu.

size="10pt"Před tím se Ukrajina i Rusko navzájem obviňovaly z porušení příměří, a na hranicích se ozývala střelba. Večer 21. února prezident Vladimir Putin oznámil v telefonátu francouzskému prezidentu Macronovi a německému kancléři Olafovi Scholzovi, že Rusko uzná nezávislost obou povstaleckých republik v Donbasu, Luhanské a Doněcké lidové republiky. Téměř vzápětí Putin zahájil misi v donbaských republikách a vyslal na Ukrajinu „mírové jednotky“.

size="10pt"Tahle bratrovražedná válka nemůže skončit jednoznačným vítězstvím ani jedné strany, protože společná historie a propojenost sociální, ekonomická, politická, náboženská, ale i rodinná musí být brána do úvahy při nastolení pokojného stavu na tomto území bývalého Sovětského svazu. Bez pomoci mezinárodního společenství se pokojného stavu Rusové a Ukrajinci těžko dočkají. Mezinárodní společenství musí donutit strany sporu k jednání. Od toho tady taková společenství jsou. Donutit n size="10pt"e vyhrůžkami, ale takovými návrhy, kterým obě strany mohou rozumět,  size="10pt"protože nevychází z ekonomické, politické nebo vojenské nadřazenosti, ale s ohledem na národní a státní suverenitu těch, se kterými je jednáno. Strany musí přijít k jednacímu stolu jako rovnocenní partneři. Ti, kdo budou jednání garantovat, tak to musí být ne z pozice protektorů, ale jako nestranní moderátoři bez jakékoliv nadřazenosti. Musí se pojmenovat každý exces od norem lidského chování podle mezinárodního práva, a musí být jednáno o odpovědnosti za to, co  porušením práva bylo způsobeno na životech, zdraví a majetku.  Základem jednání mohou být dohody z Minsku z roku 2015, jednání by měla zahrnovat dodržování jazykového zákona, měla by být pevně stanovena hranice obou státu při respektování vůle těch, kdo na této hranici národnostně převažují (referendum za účasti mezinárodních pozorovatelů). Součástí takového jednání by měl size="10pt"a size="10pt"být také size="10pt"závazná dohoda o size="10pt"  rozšiřování vojenského společenství NATO a EU. 

size="10pt"Dnes na území Ukrajiny proti sobě stojí v nepřátelství ti, kdo spolu sdíleli stát, a mnohdy i rodiny. Světové společenství by mělo být nápomocno k nalezení klidu mezi tak společnou historií, kulturou, náboženstvím a rodinnými vazbami svázanými národy. Je to nejenom možnost, ale hlavně povinnost. 

size="10pt"O něco z toho se po volbách snaží maďarský premiér Viktor Orbán. Naši představitelé by se možná měli k této iniciativě připojit, místo toho, aby zpochybňovali volby v Maďarsku a smysl naší účasti ve V4.