Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Revoluce, stud

Když už to konečně vypadalo, že se věci mění, hledali jsme modlu. Strašně jsme se styděli. Za svojí zbabělost. A chtěli jsme někoho, kdo bude lepší než my, koho bysme mohli postavit před sebe místo tý zbabělosti

Dubček na hrad, Císař na hrad. Mluvil jsem o Českých dětech a o tom, jak jsem se s Erikem chtěl k nim dát. Nevěděli jsme, protože jsme nakonec jednali jenom sami za sebe, že možná se věci mají jinak. My jsme totiž ve své mladické nedostudované nerozvážnosti nechápali ani to, co je republika.

Petr Placák byl ten člověk, co stál za těma Dětma. A nechtěl Republiku. Chtěl Monarchii. Takže možná Císaře. Mně v mých 15ti letech připadalo, že hlavně by se nemělo dít násilí a že by ve vládě neměli být komunisti. Pravda ale je taky to, že když v televizi vystoupil Milan Kňažko a požadoval zrušení vlády jedné strany, bylo to tak moc odvážné, až nepředstavitelné.

Bylo to totiž dokonce Ústavou dáno, že Komunistická strana Československa je jedinou a hybnou silou. A když ten pán s vystouplými čelistmi v pleteném svetru v celostátním vysílání federální televize oddeklamoval, že toto by z Ústavy mělo být vypuštěno, myslím jsme nedýchali a nechápali, jak je toto možné.

Bylo to daleko za hranicemi představivosti. Stejně tak, jako když Tomáš Kábrt napsal, že neexistuje nic jako socialistická demokracie, že demokracie je jen jedna a buď je, a nebo není. Seznámil jsem se s Tomášem někdy v listopadu 1989. Přišli jsme s Erikem do KC OF v Sokolově, že chceme pomoct. Byl tam a široce se smál.

Byl jsem v prvním ročníku Gymnázia. Chtěl jsem tajně pít pivo a poslouchat Kryla. Když tanky na náměstí Nebezského Klidu v Pekingu rozjezdily naděje Číňanů na změnu, cítil jsem se hrozně. Proč pořád mluvím o Erikovi? Když náš třídní Václav Kos přišel do třidy a chtěl po nás, abychom vstoupili do SSM, jenom díky Erikovi jsem našel tu sílu, abych řekl, že nevstoupím... 

Byli jsme jako manželé, tak o nás mluvili. Vydávali jsme ten časopis a taky jsme spolu stopovali. Moc jsme toho nestihli, protože žádná idyla netrvá věčně. Nakonec nad jednou edicí časopisu, v ulici Kosmonautů 1901, jsme se rozešli. Tehdy ještě nebyly počítače, aby stříhaly noviny, na koberci nad prázdným papírem, povalovaly se rozstříhané sloupky textů...

Neměli jsme rádi komunisty, ale vlastně jsme moc nechápali proč. Když jsem jezdíval na prázdniny k babičce do Orlických hor, občas jsem si nějaký důvod domů přivezl. Třeba jednou, když děda široce rozprávěl o tom, jak Miladu Horákovou věznili nacisti a potom komunisti a ti že byli horší, protože jí popravili.

Děda byl malíř. Nejdřív maloval jablka na misce, potom kopce a chalupy a nakonec mojí nahatou babičku. Ten obraz jsem si později vyprosil a nedám ho z ruky. Děda nikdy o komunistech nemluvil. Když už se o nich zmínil, prskal vztekle a používal slovo bolševici. O válce mluvil jinak než naše učitelka dějepisu, a já jsem moc nechápal, proč v sobě nemá žádnou nenávist k Němcům.

Děda byl jiný. Byl tím, čemu bychom dneska dali přízvisko romantický typ. Já jsem ho neměl rád, protože mě nutil se mýt a čistit si zuby, a nevadilo mu, že voda je studená. Jednou, když jsem nakreslil králíka, tak se mi vysmál. Když jsem ale potom nakreslil nahatou ženskou, pochopil, že jsem sice nikdy žádnou neviděl, a nechal mě být.

Děda jednou pravil, když viděl, jak si kreslíme ty světle zelený oblý tanky T34 a obludný, hranatý a kostkatý, temně zelený Tigry, prskající po sobě žluč, že Rudá armáda nebyla vždycky vítězná. Pravil, že by o tom mohl vyprávět maršál Pilsudský, a že celá ta jejich slavná Rudá armáda si z pod Varšavy odnesla krom porážky z ostudy kabát. A nejen odtamtud, také z Finska během zimní války.

Říkal jsem si, že je super, když mám takový informace z první ruky. A když nám naše dějepisářka na základce vyprávěla o slavné a neporazitelné Rudé armádě, zdvihl jsem ruku, abych jí opravil. Vděku jsem se teda nedočkal, zato se mi dostalo poučení, že propříště si zdroje svých informací musím nechat pro sebe a že je asi lepší mlčet, i když mi moji představení lžou.

Je smutný, když to takhle říkám, ale asi je to nutný, aby obraz byl kompletní. Už jsem nebral hodiny dějepisu jako něco, kde se poučuju o tom, z čeho je dobré se poučit, ale jako něco, co musím prostě jen přežít. Roky bitev a padlých králů jsem se naučil nazpaměť a souvislosti mě přestaly zajímat.

...

 

 

Autor: Petr Forejtek | středa 4.11.2020 9:01 | karma článku: 14,90 | přečteno: 402x
  • Další články autora

Petr Forejtek

nemám volný čas

a proto ráno, když poctiví lid spí, poslouchám Jethro Tull. Vůbec nerozumím textu, nevím o čem se mluví. Baví mě šašek

17.12.2023 v 5:22 | Karma: 9,19 | Přečteno: 281x | Diskuse| Osobní

Petr Forejtek

jmenuju se Petr, je mi 49, jsem ajťák a ve volným čase chytám pokémony

Velkorysost blahé paměti mě osvobodila od potřeby pamatovat si to přesně, ale je to asi tak dva roky...

19.10.2023 v 9:51 | Karma: 12,85 | Přečteno: 333x | Diskuse| Ostatní

Petr Forejtek

Nevím

Když se mě veterinář zeptal, jak se to stalo, zarazilo mě to. Můj pes měl v oku zaraženou třísku. Malou třísku. Přímo uprostřed oka. Jak se to stalo?

10.10.2023 v 13:07 | Karma: 14,14 | Přečteno: 414x | Diskuse| Ostatní

Petr Forejtek

kočka, the Crab

Řekněte, že chcete vidět kočku... napověděl jsem na odchodu směrem k hloučku studentů. Terka po mně sekla pohledem, co zase dělám ostudu, ale mně to nedá, baví mě to.

3.7.2023 v 8:02 | Karma: 9,97 | Přečteno: 305x | Diskuse| Ostatní

Petr Forejtek

Jak klapka klapla

Dovolil jsem si tento malý trochu zlomyslný jazykolam přiřadit ke vzpomínce, která by mi jinak zapadla, leč sama zlomyslná není ani trochu.

12.6.2023 v 8:04 | Karma: 8,98 | Přečteno: 182x | Diskuse| Ostatní
  • Nejčtenější

Čechy zasáhly extrémní bouřky, padaly obří kroupy. Hasiči měli stovky výjezdů

21. června 2024  9:39,  aktualizováno  22:58

Přes Česko prošly velmi extrémní bouřky s nárazy větru kolem 90 kilometrů za hodinu a krupobití....

Češi vjeli do vojenské zóny, fotili se u tanku. Dítě pak usmrtil nalezený granát

21. června 2024  8:52,  aktualizováno  18:16

Chorvatská policie propustila Čecha vyšetřovaného kvůli výbuchu u města Obrovac, při němž zemřelo...

Komentátor Schmarcz se v televizi pohádal se Šlachtou, pak zmizel ze studia

19. června 2024  20:51

„Já jsem se zastal kluků policistů a vy do toho taháte politiku,“ začal křičet komentátor Martin...

Ruská jaderná ponorka plula u pobřeží Floridy. Fotky ukazují její poškození

19. června 2024  13:53

Ruská flotila, která navštívila Havanu, se rozdělila. Část pluje od Kuby směrem k Venezuele,...

Východem Česka prošly silné bouřky a krupobití. Padající strom zabil člověka

19. června 2024  7:32,  aktualizováno  20.6 6:37

Velmi silné bouřky, které ve středu večer zasáhly Moravu a Slezsko, mají jednu oběť. V Českém...

KOMENTÁŘ: Strašidlo Macronova převratu. Chce být součástí dějin?

22. června 2024

Premium Rozhodnutí francouzského prezidenta rozpustit parlament odpovídá zcela duchu Páté republiky, jež...

ANALÝZA: Česká justice je loď plná děr. Přidat chtějí na soudech i ve věznicích

22. června 2024

Premium Ačkoli to tak lidem často nepřipadá, české soudnictví je podle nedávného unijního žebříčku jedním z...

Ukrajincům dáváme oči. Nepřítele vidí na kilometry, říká bývalý český voják

22. června 2024  15:54

Kapitán ve výslužbě Zdeněk Poul v rozhovoru pro iDNES.cz odhaluje detaily výroby a distribuce dronů...

Voda mezi filharmoniky, desetitisíce lidí bez proudu. Bouřky zahltily hasiče

22. června 2024  8:39,  aktualizováno  15:51

Silné bouřky, které prošly odpoledne a večer přes Česko, se v noci přesunuly nad Moravu. Provázely...

  • Počet článků 219
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 1414x
Kdysi mě dost zajímala politika, ale teď už to je pro mě okrajové téma. Zůstal mi zájem o techniku, mechaniku a historii. Mám rád přírodní vědy, ale i přírodu samu v její nejčistší podobě. O sportu si myslím, že je to ta aktivita, která člověka udržuje v pohybu a hezké formě, nikoli na židli. Znovu pro sebe objevuji hudbu, kterou jsem rád poslouchal před lety, a ve které slyším srdce. Mám rád barvy a různost.