Kde se nacházejí poklady

Těžko si porozumíte s někým, kdo nemluví vaší řečí; těžko si popovídáte s někým, kdo se nikdy nezajímal o věci, kterými žijete, ačkoli máte společný jazyk; těžko někoho poučíte o tom, co je pro vás denním chlebem, kdo se živí houskami, a to i v případě, že sedíte u jednoho stolu a snídáte. Najít porozumění předpokládá ponořit se do vod stejné řeky, cítit stejný vítr, dýchat jeden vzduch. I proto jsme si mysleli, že si nemůžeme rozumět s nikým, kdo neřeší podobný problém, jako my...

24.8.2012, Koryčany, Já ti pomůžu, není to tak těžkýPetr Forejtek

Také další rodiče, které známe, jejichž děti jsou postižené, mají tu zkušenost, i když cesty k ní bývají různé. Ale stejně tak, jako se říká, že všechny cesty vedou do Říma, nezadají si v podobnosti ani řeky našich životů, které začínáme splavovat po probuzení, abychom se nakonec sešli v moři; a přitom jsou úplně jiné, dravé horské potoky, tiché zatuchlé laguny, pramínky tryskající ze skal, mohutné řeky, které jde uzamknout do spojených dlaní.

Obvykle ale nacházejí se poklady na místech nečekaných, pokud tedy nemáme to štěstí, že nám byla, nejlépe s nějakou těžko uvěřitelnou historkou, odkázána mapa. I potom lze ale bloudit a poklad se nakonec ukáže být úplně někde jinde, kde bychom ho nikdy nehledali. Kdo vám podává ruku, nejsou často lidé, od kterých to žádáte, neboť jejich poslání jim velí příliš a povinnost je jim nade vše, takže na prosté podání ruky už jim nezbývá sil.

Stejně tak, jako čistá dětská duše dokáže nepochopit důvody, proč svému nositeli zákazat se přátelit s postiženým člověkem, dokáže někdy socializovaná dospělá nátura zavést kroky svého soumara na tržiště, které mu bylo zapovězeno, ačkoli po něm nevědomky bažil. A tady potom, neboť přináší nevídané zboží, smění je v tak výhodném kurzu, že o tom dosud žádná jemu blízká učebnice nemluvila. Potom se ale může zlobit na své učitele, neboť byl ochuzován celý život.

Kde se nacházejí poklady, tam často vedou kroky mnohých, cesty jsou viditelné, tráva pošlapaná, větvičky polámané. V divoké vegetaci na trnech léčivých keřů zústávají zavěšeny potrhané části rukávů všech barev. A indiánský stopař mezi nimi klečí nahý.