Autista má prázdniny

Není mnoho míst, kam si rodiče autistů během roku mohou docházet pro odvahu, ještě méně je takových míst v obdobích, která jsme si zvykli vyplňovat odpočinkem, protože počasí je toho času nejkrásnější, nejteplejší, dny jsou nejdelší, obloha bývá modrá a široká, barvy plné a syté, vzduch čirý, nesoucí v sobě proužky vánků, které chladí spánky, když jsou prázdniny a čas dovolených takzvaně na zotavenou, docházíme si pro odvahu nejčastěji sami k sobě navzájem, neboť tehdy se nelze spolehnout na hodiny, jejichž počátky a konce v institucích ohraničují řinčivé zvonky.

7.8.2012 Otrokovice, ŠtěrkovištěPetr Forejtek

Ale nenechte se mýlit. S autistou to není jako s malým děckem, kterému musíte pouze neustále stát za zadkem. Jeho způsob, kterým poznává okolí, je často zničující nejen pro psychiku jeho doprovodu, ale i pro soudržnost materie samotné, neboť ten způsob, o kterém jste si mysleli, že nikoho nenapadne použít, je nejčastěji vlastní právě vašemu autistovi, jako kdyby se nedokázal odhodlat k poznání jinak, než použitím hrubé sily. Tak se nenechte mýlit, že i když vám ho nakonec vezmou do školky, budou z něho odvázaní déle, než třeba jen jednu jedinou mizernou hodinu.

O prázdninách se minuty protáhnou na dvojnásobek, a tam, kde běžná reakční doba autistova se pohybuje v jednotkách, bude mít náhle rozpětí násobné, neboť vzduchem se pohybuje daleko více energie, která ohřívá jeho reaktor a váš ochlazuje. Tady vzpomněl jsem si opět na zvolání, vemte našeho autistu na procházku, a protože jsem byl povzbuzen odvahou druhých, kteří se toho nebáli před námi, ujal jsem se toho. A tak měl Vítek to privilegium být mnou svezen na tobogánu letos jako první. Nicméně fyzické aktivity, které spolehlivě vyčerpávají ratolesti, že potom usínají nad večeřemi a u večerníčků, jakoby naopak doplňovaly sílu do končetin neunavitelných. S tím počítejte.

O prázdninách zapomeňte na dovolenou na zotavenou. O prázdninách to není jako běžná dvanáctihodinová šichta, na níž jste si zvykli během roku. O prázdninách máme směnu o polovinu delší, a to ještě kolem nás šéfík poskakuje hryže předměty, které nedokážeme identifikovat. Jejich účel lze poznat až podle toho, jak postupně kolem nás všechno přestává fungovat. Rodiče autistů těší se na konec prázdnin, přestože v jejich školkách a školách ti, ke kterým si chodí pro odvahu, mnohdy na ně hledí skrze prsty, nebo jako na někoho, kdo stále ještě nedělá dost. Co může být více zničující...