V této stati poodkryjeme vztahy mezi větrnými elektrárnami a piloty práškovacích letadel. V žádném případě není záměrem autora pomlouvat větrné elektrárny, ani si dělat legraci z vojenských pilotů, ať už se zúčastnili jakékoliv války za jakoukoliv stranu na jakékoliv planetě.
Není to náhoda ani tajemství, že otrlí jedinci, kteří přes nesčetnou hysterii médií, prochází při svých zdravotních procházkách kolem větrných elektráren, vidí, to co vidí. Na polích a lukách, pod svištícími rotory větrných elektráren, rostou hromady usekaných motorů, částí křídel a ocasů žlutých práškovacích letadel LET Z-37 Čmelák. Občas lze nalézti i kusy letounů PZL M-18, L-60B a jiných. Ale všechno to jsou vesměs práškovací letadla, na které mají větrníky zvláště spadeno. Zkrátka Čmeláci doplácí na svou letovou hladinu.
Prvního Čmeláka sejmula dne 15.5.1992 naše první větší novodobá VTE v Kuželově. Pilot agromajor ve výslužbě Evžen Ptáček o tom dneska vypráví : „Byla to pěkná prda!!!“ Co se tehdy vlastně stalo? Ráno, po vydatné snídani tvořené vajíčky na slanině a odehrávající se v družstevní jídelně, proběhl krátký předletový brífing u předsedy JZD. Na brífingu byl Ptáček seznámen s rozkazem zničit mandelinky bramborové, které napadly pole (s brambory). Dostal mapy s vyznačeným cílem a čokoládu. Po té byl pilot převezen traktorem na vzletovou a přistávací plochu nedaleko za vsí. Pozemní personál mezitím připravil Ptáčkův stroj ke vzletu. Palivová nádrž byla po okraj naplněná leteckým benzínem a ta druhá sajrajtem proti mandelinkám. Co víc si může práškovací pilot přát?
Ptáček nahodil motor a mechanici uvolnily špalky, jimiž byl zaklíněn podvozek. Motor běžel na plné otáčky a přetížený letoun pomalu nabíral rychlost. V momentu, kdy vztlaková síla vyhrála svůj nemilosrdný souboj s tíhou startujícího stroje, začal se tento, k radosti přihlížejících družstevníků, vzdalovat povrchu Země. Nemenší nadšení projevoval též samotný Ptáček. Létání byla jeho vášeň. Oblétl polní letiště, zamával křídly a nabral kurz na bramborové pole. Nad polem otevřel vypouštěcí ventil té správné nádrže a práškoval a práškoval a práškoval. Když dopráškoval, tak protože už neměl co dělat, rozhodl se, že se vrátí na letiště. Navíc to chtěl stihnout, než mu dojde palivo. Provedl vítězný oblet popráškovaného pole, škodolibě zamával křídly v křečích se svíjejícím mandelinkám a nabral kurz domů. Protože byl v euforii z dobře splněného úkolu, a také byl už pátek, nevykazovala jeho pozornost 100 procentní nasazení. Velkého rotujícího větrníku přímo před sebou si všiml až na poslední chvíli, kdy se už nedalo nic dělat. Rotující list vrtule elektrárny uřízl v mžiku motor Čmeláka. Zkušenému pilotovi se podařilo doklouzat se svým raněným duralovým ptákem na louku za elektrárnou. Ptáček byl zdrcený, ale přežil!!! Z posledních sil vystřelil červenou signální raketu, takže ho traktorista Karel brzy našel. Kdo si chce přečíst o této události více v podání samotného aktéra příběhu, nechť nepohrdne knižním zpracováním autobiografické románové bilogie. První díl se jmenuje „Větrník na dvanácti hodinách!!!“, a druhý, neméně napínavý, nese jednoslovný vše říkající název : „Sestřelen“.
Osudy práškovacích pilotů, sejmutých zuřivými větrníky, nenechaly chladným pana režiséra Trošku. Jeho trojdílný epos „Sytěžlutý svět“, s jednotlivými díly „Slunce, žito, insekticidy“, „Slunce, žito, pesticidy“ a „Slunce, žito, herbicidy“, bude zajisté průkopnickým dílem v této oblasti. Natáčení zatím brzdí jenom polský lobbista Spyra svým požadavkem, aby ve filmu byla též zakomponována postava Jožina z bažin. Nezbývá než doufat v brzké vyřešení problému a poté už se budeme moci těšit na velkolepou podívanou, kde se to bude větrníky, Čmeláky, mandelinkami a družstevníky jenom hemžit. Snad ještě více potěšíme fanynky začínajícího herce Marka Dalíka. Byla mu totiž nabídnuta epizodní role mandelinky v prvním díle. A před chvílí mi právě volal Zdeněk Troška a potvrdil, že pan Dalík tento návrh bez nároku na honorář přijal.
Na závěr mi dovolte pár osobních řádků : článek bych chtěl věnovat všem pilotům práškovacích letadel, chtěl bych jim popřát šťastné oblety větrníků, a ať se celková suma šťastných přistání rovná výsledku stejné matematické operace provedené s jejich starty. Milí čtenáři, až někdy na výletě spatříte ve vzduchu žlutý práškovací letoun, vzpomeňte na hrdinu, který sedí v jeho kokpitu a pozvedněte pravici k přátelskámu pozdravu.....Jo, a pak se rychle běžte schovat pod strom, protože ten sajrajt se z vlasů špatně dostává.
Obrazová příloha
Zdroje fotografií:
planes.bestfoto.info, autor : Jan Žeravík (Foto 1, 2, 3, 6, 8)
airliners.net, airliners.net - Daniel Rybka, autor : Daniel Rybka (Foto 4, 5)
LPS, letecké práce a služby, s.r.o., autor : archiv LPS (Foto 7)
Fotografie jsou použity se souhlasem autorů a jsou oproti originálu zmenšeny.
Foto 1. Z-37 Čmelák vyrazil ze svého úlu jako pilná včelka. V pozadí čeká na svou příležitost PZL M-18.
Foto 2. Start z polního letiště za novým dobrodružstvím. Všiměte si účinků bočního větru na starující stroj.
Foto 4. Celkový pohled na stroj, jehož ocasní plochy vidíme výše. Stroj je z výzbroje elitní 310. práškovací (tygří) perutě / No. 310 Cropduster (Tiger) Squadron, která je často nasazována na ty nejobtížnější, mnohdy tajné, mise. Protože byl náhodou v době fotografování v kokpitu pilot, požádal nás tento z důvodu utajení své identity, abychom přes kryt kabiny přehodili hadr. Pilotovu přání asistent fotografa bez odmlouvání vyhověl.
Foto 5. Smutný obrázek, Čmelák s useknutým motorem byl přivlečen traktorem z místa nouzového přistání. Chmurnou náladu zátiší podtrhuje umístění Čmeláka na odlehlém místě letištního komplexu (před sklady vybitých baterii).
Foto 6. Bořek a Šimon, dva dobrovolníci, kteří na to mají žaludek, míří na odlehlé místo letištního komplexu.
Foto 7. Pozemní personál, hrdinové bezesných nocí, muži bez kterých by to nešlo. V době, kdy organismus pilota čerpá nové síly, tito veřejností nedocenění pracovníci připravují stroje k novým misím.
Foto 8. Lahůdka na závěr, která nemá přímou souvislost s VTE, ale byla by škoda se o ni nepodělit. Podařilo se nám získat snímek tzv. trychtýře, zatím tajného zařízení ve stadiu prototypových zkoušek. Stává se, že při poplachu kdy je třeba urychleně vzlétnout proti mandelinkám, adrenalinem nalití piloti skáčí do letadel způsobem více než neopatrným a při této činnosti občas urazí některý z ovládacích prvků v kokpitu. Aby se zabránilo zbytečnému poškozování drahých strojů, je vyvíjeno ve Skunk Works v rámci přidružené výroby toto zařízení. Pilot Čmeláka je spuštěn z vrtulníku do svého stroje trychtýřem tak, aby si sedl na své místo přesně dle přání konstruktéra práškovacího letadla.
Tento článek nepropaguje fašismus, komunismus ani tepelné elektrárny.
