Vzpomínka na letošní lyžařskou zimu

V Čechách už jen běžkuji. Sjezdové náčiní vyvážím zásadně do Alp. Letos nám to s počasím vyšlo, tak se trochu pokochejme společně.

K napsání tohoto blogu mě, přiznám se, přivedla zvědavost jak se pracuje s obrázky v novém systému. Nicméně při té příležitosti zavzpomínat na krátkou, ale pěknou zimu, neuškodí. Vyrážíme většinou jen na prodloužené víkendy. Letos dvakrát.

První středisko nebudu jmenovat. Je to totiž takové nenápadné, ale o to zajímavější. Místní (Rakušané) ho prý berou jako tajný tip, kde není moc turistů. Třeba to v diskusi uhodnete, ale já to nebudu nijak komentovat. Faktem je, že to není rozlehlé jako třeba Sella Ronda, ale i tak je sjezdovek dost, že se dá najít dost variant pro celý den. Ale hlavně jsou ty sjezdovky i na alpské poměry široké a pro lepší lyžaře i dostatečně prudké. Tak jen malá nápověda. Je to v Rakousku a je to nedaleko hranic (netvrdím, že našich).

Mám dlouholetou zkušenost, že kolem půlky ledna se tak ve čtyřech letech z pěti objeví perioda, kdy je nasněženo, mrazivo a slunečno. A když ten termín chytnete, tak to nemá chybu. A lidi v lednu moc nebývají, spíše je to mimosezóna.

Možná další nápověda. V rámci jedné permice můžete přejet pár kilometrů za hranici do sousedního státu, kde je středisko podobné velikosti i kvalit.

A pro naladění se, jsem přímo z lyží, částečně i za jízdy, natočil ranní video (trvání 1:54 minuty). Třeba vám pomůže v identifikaci střediska.

V březnu, zde již budu konkrétní, jsme vyrazili do Zillertalu. Při té příležitosti zmíním můj oblíbený booking.com. Ten již začíná být problémem. Ceny ubytování na něm jsou prostě astronomické. Když jsem pak surfoval po webech jednotlivých vesnic v údolí, našel jsem ubytování za polovic! Tedy ne, že je booking dražší, on je prostě dvojnásobný.

Ubytovali jsme se v Zell am Ziller a odtud jsme první den projeli známou Zillertal Arena.

Samozřejmě musím přidat i foto autora reportáže – vpravo.

Druhý den do auta a necelých deset kilometrů do Mayrhofenu.

Aby bylo vše kompletní, tak i foto expedičního týmu.

Zde je známá sjezdovka Harakiri. O sklonu vypovídá fotka. Tu jsme nemohli vynechat. Sjeli jsme bez pádu, ale požitek z lyžování to rozhodně nebyl.

A poslední den jsme od našeho ubytování vyrazili pro změnu na sever, zase pár kilometrů, do Kaltenbachu.

Lidí opravdu moc nebylo. A počasí jsme si naplánovali :-).

Tak zase v lednu.

––––––––––––––––––––––-

PS pro redakci: práce s fotkami je super. Video se musí dělat přes Youtube, nešlo by to podobně jako s fotkami? A chybí mi možnost zarovnávat text do bloku.