Slovenští a maďarští ufňukánci a kapitulanti

Ani náboj Ukrajině! Jinými slovy: ať Ukrajina kapituluje. My chceme jenom mír a klid na práci. Rozuměj: levnou ropu a plyn. Nic jiného nás nezajímá.

Při té příležitosti si neodpustí kopat do Evropské Unie. Ta je přeci válečnická a oběma zemím hází jenom klacky pod nohy. A tak maďarský premiér zneužije svého současného předsednictví v Evropské unii a tradá do Ruska a Číny. A nechá si tam poklonkovat jako velvyslanec té Evropy, byť se k němu právě v té Evropě nikdo nehlásí.

Upřímně řečeno, jestli Ukrajina kapituluje, nebo bude bojovat do posledního Ukrajince, nebo vyhraje, je jen a jen její záležitost. Nikdo nemá právo ji do něčeho tlačit. Pokud potřebuje pomoci a prosí o to, každý aspoň trochu morálně odpovědný člověk ji pomůže. Pokud prohlásí, že už toho má dost a vzdává to, nikdo nemá právo ji přemlouvat k opaku. Pouze ti Maďaři a Slováci si myslí, že jsou nejchytřejší a mají právo Ukrajince k něčemu tlačit.

A tak došlo k nevyhnutelnému a Ukrajina zavřela transportní kohoutky na ropu a plyn. V podstatě to je jen sebeobrana, protože maďarské a slovenské peníze za ropu proudící do Ruska, slouží k zabíjení Ukrajinců. To je mírová morálka podle východu od nás.

A najednou je pro obě země EU dobrá. Prosí a vyhrožují, ať s tou Ukrajinou něco udělají, že se maďarské a slovenské hospodářství může položit na lopatky. Prostě morální ubožáci. Na toto se mohli a měli připravovat už před více jak dvěma roky, když Rusko Ukrajinu napadlo. Neudělali nic. A teď jsou za šašky, ale spíše za mírové hyeny.

Napadlo je, co by dělali, koho by prosili o pomoc, nebo komu by vyhrožovali, kdyby ty kohoutky zavřelo samotné Rusko? A to je za současného stavu věcí varianta více než pravděpodobná.