Konečně, chtělo by se zvolat k novému opatření ČNB proti podvodným směnárnám. Říkám, že teprve čas ukáže. Prodejní šmejdi si také vždy najdou kličku v zákoně a jsou o krok před státem.
Nejdřív malinko úvodu pro neznalé. Praha se pyšní jako návštěvnická top destinace světa. Množství turistů i přes známé problémy stále stoupá. Jedním z těch problémů byly (nebo stále budou?) směnárny. Každý turista potřebuje hotovost. Nehodnoťme jejich inteligenci. Každý má jiné zvyky. Já bych třeba v zahraničí nikdy neměnil, ale jsou lidé, kteří zase dělají jen to.
A naše směnárny toho dokázaly moc dobře využít. Jako první s tím přišla jedna firma hned v devadesátých létech. Ta dnes již neexistuje. Je skoro až symbolické, že spolumajitelkou byla tenkrát ČSOB. K tomu později. A triky směnáren byly více než známé. Kurzovní lístek napsaný v pořadí PRODEJ-NÁKUP (logicky je opačně). A tak nebohý (dle mě hloupý) turista viděl první vyšší číslo, směnu provedl a už se nestačil divit. To bylo to jednodušší.
Trochu sofistikovanější bylo, že byly kurzy dva – normální a tzv. VIP. Ten platil pouze pro majitele kartiček, nebo při směně nad např. 1000 Euro, což žádný běžný turista neprovede. Na směnárně se samozřejmě velkými písmeny skvěl ten VIP kurz, ten normální se krčil někde v koutě.
Pak poplatky. Velkými písmeny napsáno, že poplatek je 2%, malými dodáno, že minimálně ale 90 korun. Při kurzu 25 korun za Euro jste na ta 2% dosáhli při směně 180 Euro a výše. I tuto sumu měnil málokdo. Pod 180 Euro poplatek lineárně stoupal.
Nejsofistikovanější bylo, když pod poměrně lákavý kurz bylo malými písmeny pouze NAPSÁNO např. toto: Poplatek je třináct haléřů z každé vyměněné koruny, minimálně však dvěstě korun. Když bylo štěstí, tak to směnárna uvedla nejen v češtině, ale i v angličtině.
Turisté, kteří provedli směnu a najednou místo plánovaných 2500 korun třímali v ruce třeba jen 1500, se dožadovali vrácení peněz. To směnárníci samozřejmě odmítali. A tak jste v centru Prahy často vídali křičící a hádající se cizince. Kolemjdoucí měli o zábavu postaráno. Ti zdatnější zavolali policii, která po příjezdu jen konstatovala, že turista směnou peněz souhlasil s podmínkami a zase odjela. A o ostudu bylo postaráno.
Tak tomu všemu by měl být konec, uvidíme. Spíše je šílené, že tento strašlivý stav trval asi čtvrt století než naši zákonodárci konečně nějak zasáhli. A to vidím zase jako příznačné.
Ne všechny směnárny jsou zlodějské. V Praze je dokonce hodně směnáren, které mají velmi férové kurzy. Mnohem lepší než velké banky. O některých se to již rozkřiklo (myslím v zahraničí) a celé dny jsou před nimi velké fronty. Tvoří je z drtivé většiny cizinci z východních zemí. Na Němce, Španěla, Angličana… tam v podstatě nenarazíte. I to je vypovídající. Lidé, kteří jsou zvyklí, že doma panuje džungle, si v zahraničí dávají pozor a pečlivě vybírají. Lidé, kteří nejsou na takové praktiky zvyklí, pak u nás doposud většinou narazili.
Tyto směnárny mají rozdíl mezi nákupním a prodejním kurzem i pod 1%! A tím se dostávají svou nabídkou i pod devizové kurzy velkých společností a bank (devizový kurz je pro bezhotovostní operace a v každé bance je vždy výhodnější než kurz valutový, tedy směnárenský, tedy pro hotovost). A to je už tedy síla.
Ale co je nejsmutnější? Všechny tyto dobré směnárny, alespoň ty v Praze co znám, vlastní cizinci. Občas jsou vidět otevřené dveře do kanceláře a tam se někdo ze směnárníků modlí pověstným kloněním se k zemi.
Opět se tu spustí povyk, že směnou u nich se podporuje islám apod. apod. To je pěkné, při jejich rozpětí směny 1%. Jistě tu někdo dá tip na ryze českou firmu, která nabídne stejné podmínky. Já ji neznám. A to mě na tom mrzí nejvíc. Zásah ČNB tak nemířil na zahraniční, ale povětšinou české podnikatele. Smutné.
Dvě velké české banky již oznámily, že se směnárenskou činností končí. Já to chápu. Banka je velký aparát a možnost, že by podle nového zákona přišel zákazník do tří hodin zpět a požadoval zrušení transakce, je nemyslitelná. Banky nikdy nepatřily k nejlepším. Jejich kurzové rozpětí mezi NÁKUPEM a PRODEJEM je všude tak kolem 4%. Ale hlavně tam nehrozí žádný podraz. A to je to typické vylité dítko i s vodou z vaničky. Nejparadoxnější je, že ten konec směnárenské činnosti oznámila právě ČSOB, která jako spolumajitelka jedné té zlodějské firmy v devadesátých létech všechno začala.
