Lhali jsme ráno, lhali jsme večer. To je výrok předáka jedné z maďarských politických stran. A u nás jsme se zřejmě něčemu přiučili.
„S panem prezidentem jsem o politice nemluvil,“ to byla první verze rozhovoru Andreje Babiše s prezidentem Milošem Zemanem těsně po volbách. Několik minut poté prezidenta odvezla sanitka do nemocnice.
Uběhlo pár dnů a současný premiér: „Já jsem v neděli mluvil s prezidentem a on mluvil o tom, že když nastane ta chvíle, tak mě osloví. Opakovaně to říkal a je na mně, jestli pověření přijmu, nebo ne.“
A po dalších pár dnech: „Pan prezident samozřejmě má, nebo měl na to jiný názor. Když jsem s ním mluvil naposledy v neděli, tak mi řekl 'Andreji, já ti dám dva pokusy.“
A teď si všichni vyberme, co z toho je pravda. Mohu jen doufat, že voliči nezapomenou a pokud tento „velmi upřímný“ člověk bude kandidovat na prezidenta, tak si snad uvědomí, že lhář by na Pražském hradě asi sedět neměl.
Ale teď si zkusme představit, že jedno z těch tvrzení pravdivé je:
1. O politice jsme nemluvili. Pak je na místě otázka: proč jste o tom nemluvili? Opravdu den po volbách bylo nejdůležitější téma jídelní lístek prezidenta republiky? Jediná možnost, je, že prezident nebyl schopen.
2. Pověří mě sestavením vlády. Proč to prezident neřekl už v neděli? Že by zase jen zdržovací taktika a snaha prosadit si svou, vůle nevůle voličů?
3. Dá mi dva pokusy. Takže prezident vychází z toho, že první pokus nevyjde a dá Andreji Babišovi druhý. Měsíce bezvládí, nebo vládnutí bez mandátu. To je ale jenom snaha o rozvrat republiky.
Pak je skutečně relevantní snaha ze strany předsedy Senátu Miloše Vystrčila dozvědět se od lékařů, zda prezident je schopen vykonávat svůj úřad, či nikoliv.
To se ale zase nelíbí dalšímu duševnímu gigantovi naší politiky – Václavu Klausovi staršímu: „Lidi by měli více přemýšlet, koho volí do Senátu a koho udělají jeho předsedou.“ A máme to černé na bílém. Volíme špatně. Dovolili jsme si moc.
