Jednou StBák, pořád StBák, viďte pane předsedo?

Andreje Babiše zřejmě velmi naštval ministr zahraničí Jan Lipavský, který ho označil za bezpečnostní riziko pro Českou republiku. A už to jelo.

To, že své politické oponenty nemají naši politici v lásce, je bohužel pravda. Nicméně mluva, kterou to vyjadřují, vypovídá spíše něco o nich: „Udělejte mi teze, podklady na tohoto zm*da,“ napsal Andrej Babiš svým spolupracovníkům, když se chystal Jana Lipavského na něco dostat. Je otázka na co. Sám Andrej Babiš tvrdí, že šlo pouze o sběr veřejně dostupných zdrojů, aby se mohl připravit na své vystoupení ve Sněmovně. Jasně tím ukázal, že nechce diskutovat o nějakém problému, jak třeba něco v zahraniční politice dělat lépe, ale jen a pouze o osobnosti svého protivníka. Odporné. Andrej Babiš měl tu smůlu, že v používání počítače není příliš zběhlý a mail, který chtěl odeslat svým spolupracovníkům, odeslal omylem někam jinam.

My všichni si můžeme říkat: naštěstí a ušklibovat se jeho schopnostem. Ale zdá se, že bude znova premiérem. Až bude psát do Moskvy, promiňte do Bruselu, a splete se, to bude teprve legrace.

Já osobně nezastávám teorii, že někdo je něčím poznamenán na celý život. Pokud zloděj ukradne auto, bude chycen, omluví se, dostane nějaký ten pátek natvrdo, zaplatí škodu a po vyjití z lapáku bude celý život sekat latinu, tak je to pro mě normální spořádaný člověk.

Tuto tezi zastávám i na adresu komunistů. A budete se divit, znám i jednoho svého bývalého kolegu, který se mi přiznal že býval u StB. Nicméně svou porevoluční činností toto v mých očích už více než odčinil.

Pokud ale někdo tvrdí, že u StB (komunistů, ROH, ….) nebyl a dokonce se o to i soudí, a třeba ten soud i vyhraje, ale ve svých praktikách stejně pokračuje, tak je pro mě doživotní StBák. Nebo komunista, pokud i nadále šíří své pomatené názory.

V uniklém mailu totiž Andrej Babiš pokračuje: „Má děti? Jazyky?“ Přes děti vydírala StB politické oponenty. Děti nepouštěla studovat, aby potrestala rodiče. Odebráním dětí bylo často vyhrožováno. Při výsleších jistě zazníval argument, že své děti dlouho někdo neuvidí, pokud nepráskne kolegu. Tohle byly praktiky komunistických let. A na co potřebuje Andrej Babiš pro svůj projev ve Sněmovně dnes informace o dětech Jana Lipavského?

Pro mě hnus. A v jeho případě potvrzení: Jednou StBák, pořád StBák. I když třeba ne oficiálně, ale myšlením určitě.