Je magistra Veronika Valíková Šubová alkoholička, nebo není?

Na tuto otázku reaguje velmi citlivě a hrozbami soudních žalob nešetří ani trošku. A při té příležitosti si to rozdává i se svými oponenty, hlava nehlava, jak se na ráznou magistru sluší.

Já o ní nikdy v souvislosti s alkoholem nepsal. I tak uveřejnila blog o mně a dalších (Ing. Fára = Ing.  Flaška, Doktor Podrážka = Doktor Vodvářka a p. Krčílek = p. Trčálek). Najdeme ho zde: https://valikova.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=815176

Pro případ, že by „náhodou zmizel“, jsem si udělal kopii i printscreeny.

Paní magistra sice tvrdí, že postavy jsou smyšlené a podobnost náhodná, ale tomu nemůže věřit snad ani ona sama. Pravděpodobnost, že by tři rozdílné postavy náhodou měly podobu s třemi blogery, jejich vlastnostmi, jmény i tituly, je rovna asi tak výhře ve Sportce.

A tak jsem se o sobě dozvěděl následující, kdy se na mě obrací její smyšlená hrdinka: „Máš ho malýho, tak se vytahuješ od klávesnice, ty šašku počmáranej!“

Diskuse byla demokraticky uzavřena, tak se paní magistra rozpovídala na diskusi pod jiným blogem, kde hrozí soudem místnímu adminovi p. Bangovi.

Podotýkám, že soudem paní Valíková Šubová vyhrožuje poměrně pravidelně, nejčastěji, když se domnívá, že ji někdo označuje za alkoholičku. To vyletí jako čertík z krabičky a právníky se to hemží jak dávka z kulometu.

Samozřejmě nedokážu posoudit, jestli na alkoholu závislá je, či není. Ani jsem o ní na toto téma nikdy nepsal ani s ní o tom nediskutoval. Ale z přírody víme, že potrefená husa kejhá nejvíc.

Vraťme se k oné větě, kterou o mně napsala. Nevím, jak na takové tvrzení mohla přijít, když mi sama několikrát v diskusi napsala něco v tomto smyslu:

Teprve když to několikrát zopakovala v různých diskusích, tak někde dodala, že se mě štítí kvůli mým názorům. Ale jedovatá hnusná slina již byla vyplivnuta. Co jí na to odvětit? Použít podobný slovník? Stojí někdo takový vůbec za pár slov? 

Do oné diskuse o žalobě na adminy jsem přispěl tím, že žádný soud vyvolávat nebudu, ale pokud ona podá nějakou žalobu, tak si proti ní přisadím třeba jako svědek administrace, protože ona inkriminovaná věta mě může u jednodušších povah poškozovat.

A nemýlil jsem se. Jednodušší povahy se skutečně ukázaly:

Nebo:

A dále:

Nevím, na co se přesně p. Vracovský těší, ale pokud mi ho chce přeměřovat, tak mu sděluji, že mu ho ukazovat nemíním. Já jsem totiž na holčičky. Možná by mohl lovit jinde.

A ta nejjednodušší z nejjednodušších z toho měla Vánoce a dané téma rozmazávala po různých diskusích:

Všimněte si, jak p. Krištofíková tradičně nenápadně manipuluje, kdy tvrdí, že se chci soudit. Já jsem jasně uvedl, že žádný soud vyvolávat nebudu, pouze se případně připojím, třeba jako svědek administrace. Soudem tu obden vyhrožuje p. Valíková Šubová. Ale takovéto podpásově podsunované polopravdy p. Krištofíková praktikuje skoro v každém svém druhém příspěvku. To je u ní klasika, kterou její klaka, včetně p. Valíkové Šubové, obdivuje. 

Paní Valíková Šubová tvrdila, že v jejím blogu jsou smyšlené postavy. I její spřízněné duše jí svými diskusními příspěvky ale jednoznačně usvědčují z toho, že měla na mysli naprosto konkrétně nás tři. To ale p. Valíkové Šubové došlo, že asi přestřelila, a znovu svým příznivcům zdůraznila, že se o mě nejedná. Nicméně p. Krištofíková si zábavu zkazit nechat nechtěla, a tak, sice již diplomaticky, ale dále pokračovala:

Ale pojďme dál. Ponechme tyto prostodušky svému osudu a podívejme se na p. Valíkovou Šubovou. Soudem hrozí administraci, že se nestaví proti šikaně jiných blogerů. To je v souvislosti s jejím článkem více než pikantní. Spíše roztomilé. A jak to dopadne? Nijak. Žádný soud nebude. Paní Valíková Šubová totiž pouze udatně bojuje a vyhrožuje od klávesnice, prostě jen písemně řve, a to je vše. Nic jiného nikdy neudělala a ani tentokrát neudělá.

A víte proč? Protože je jen obyčejný zbabělec. Důkaz?

Přiznejme si, že ač to v našem mediálním prostoru vypadá příšerně, jak je to a to hrozné, to chybí, to je drahé, tohle je nemožné … tak patříme k té šťastné desetině lidstva s nejvyšším životním standardem. A nejedná se jen o materiální statky, jedná se o sociální stát, školství, zdravotnictví, bezpečnost, ale i svobodu třeba slova, jak dokazují články p. Valíkové Šubové, i mé. Toho si i p. Valíková Šubová dosyta užívá.

Krátce po vpádu Ruska do Ukrajiny mi v jedné diskusi p. Valíková Šubová napsala:

Můj dotaz: Poslala byste své děti bránit Česko? Nebo jste pacifista až do posledního nejen Ukrajince ale i Čecha?

Odpověď: Nejsem pacifista do morku kostí, ale jsem poučena českou minulostí. Pokud se sem skutečně povalí ruské hordy, jak strašíte, doporučuji zdrhnout každému. Kdo uteče, vyhraje.

Takže užívat si náš život, ale kdyby šlo o to udělat něco pro jeho ochranu, tak utéct. Hnus. A prohlašuji že p. Valíková Šubová vystupuje jako sobec a zbabělec. Co k tomu dodat? Asi jen pohrdání.