Vsaďte si na mě, v kurzu 1:12, tisíc korun a vyhrajete 12000! Tohle Andrej Babiš myslel jako nadsázku, o tom celkem nepochybuji.
Jenže by mě nenapadlo, že to někdo jako nadsázku nepochopí a vezme ho za slovo. Pomiňme princip kurzových sázek, kdy pravděpodobnost výhry klesá logicky s kurzem. To, řekněme lidé, kteří nechápali ani počty osmé třídy, nemusí tušit. Ale vezměme v úvahu ten fakt, že mu to uvěřili, když to tedy řekl a slíbil.
Uvěřili mu to se vším všudy, protože nikdy před tím nesázeli. Majitel Fortuny řekl, že po oné zprávě zaznamenali tisíce nových registrací, tedy prvosázkařů. Tito lidé uvěřili Andreji Babišovi, že to tak bude, byť s pravděpodobností blížící se jistotě, to tak dopadnout nemohlo. Ale zjevně kdyby Andrej Babiš slíbil, že zítra tu přistanou marťani, kteří přivezou zlatá vejce a je potřeba je přijít přivítat na Staromák, tak by tomu uvěřili a Staromák by zaplnili.
Mnozí tak vsadili pro ně nemalé peníze. A pak se divili. A ve své prostotě se ještě objevily hlasy, že by se jim vsazené peníze měly vrátit, protože nedošlo ke splnění slibu. A vůbec bych se nedivil, pokud nastalo to, že si jen vsadili a volit ani nešli, protože nechápou, že to se započítává.
Tohle není vina ANO, ani Andreje Babiše. Tohle snad nemohlo nikoho napadnout, že to není nadsázka a vtip. Ale je vidět, že napadlo.
A tito lidé, pokud přeci jen volit šli, mají stejné volební právo a stejně právoplatný hlas jako třeba právě Andrej Babiš, váš doktor, pilot letadla, i vy všichni, kdo to čtete. Spolurozhodují o nás všech rovnoprávně jako kdokoliv jiný, Vy i já. Myslím, že to bychom mohli dát volební právo už i opicím. A možná bych se za tuto větu měl opicím omluvit.
