Skandální velikonoční zvěst

I když naše kostely a modlitebny jsou zavřené, zvěst o Kristově ukřižování je pro mnohé stále aktuální, uchvacující, živá. Není pochyb o tom, že tato událost je historická a pravdivá. Zároveň je absurdní a skandální.

"Ukřižovali ho a losem si rozdělili jeho šaty; pak tam stáli a střežili ho. Nad hlavu mu dali nápis o provinění: "To je Ježíš, král Židů." S ním byli ukřižováni dva povstalci, jeden po pravici a druhý po levici. Kolemjdoucí ho uráželi; potřásali hlavou a říkali: "Když chceš zbořit chrám a ve třech dnech jej znovu postavit, zachraň sám sebe; jsi-li Syn Boží, sestup z kříže!" Podobně se mu posmívali i velekněží spolu se zákoníky a staršími. Říkali: "Jiné zachránil, sám sebe zachránit nemůže. Je král izraelský - ať nyní sestoupí s kříže a uvěříme v něho! Spolehl se na Boha, ať ho vysvobodí, stojí-li o něj. Vždyť řekl: 'Jsem Boží Syn!'" (Bible")

Tato velikonoční zvěst je skandální. Když se nad celou záležitostí ukřižování Krista zamýšlel ap. Pavel, napsal, že tato zvěst je bláznivá a skandální. V 1. Kor. použil slovo „Skandalon“ (pohoršení, nesmyslnost, absurdita.). 4 krát napsal slovo bláznovství.
Otázka může zaznít: "V čem je celá kauza smrti tak skandální?"
Myslím, že to, co nejvíce pobuřuje a provokuje normálně myslícího člověka je bezpráví páchané na dětech a nevinných lidech. Také neodsouzené zlo, lhostejnost vůči těm, kteří se jednoznačně provinili a jsou nepotrestání vzbuzuje v každém člověku odpor a protest.
? Existuje mnoho případů v různých zemích, kde byla odsouzena spousta osob bez patřičných důkazů, byli poslání na smrt a pak se ukázalo, že byli zcela bez viny. Když se podobné věci provalí, dostanou na svobodu, říkáme si: „To je skandální, absurdní“ (Milada Horáková...)
? Když se podíváme na příběh ukřižování Krista z tohoto úhlu, tak nás zamrazí. Není třeba být právníkem, abychom dokázali zhodnotit, že se jedná o zjevný justiční omyl, ale důkladně promýšlený, zfalšovaný, bez důkazů, bez jediné prokázané viny, nejde o omyl, ale vraždu. Kristus skutečně byl vyjmut zpod tehdejšího světského i náboženského práva a podlým, šokujícím způsoben byl zdánlivě „odsouzen“ a zabit.
? Svolali na něj celou setninu. Kohorta normálně čítala 500 až 1000. Dejme tomu, že jich bylo méně, než obvykle. 200, 300 vojáků. Pohotovost na plno. Čeho se báli? Asi davu. Střežili "Božího Beránka", který byl zbičován, krvácející a veden na popravu. Při tom mlčel a zřejmě se modlil ke svému Otci.
? To nejvíc podlé je, že byl zabit, nejen nevinný člověk, ale jejich i náš Pán, spolutvůrce všeho, ten který udržoval vesmír svojí mocí a Slovem, ten "Logos", kterým celý náš svět byl vytvořen.
? Ještě více nás zamrazí, když si uvědomíme, že vše důkladně promysleli a připravili zkorumpovaní náboženští vůdcové, kteří jako první měli uznat Krista Pánem a Mesiášem svého života i celého národa. Zneužili světskou moc a dav lidí, aby naplnili své ambice a zachovali si své postavení a moc. Zabili svého Pána cizíma rukama. I Pilát si po odsouzení raději umyl ruce. Asi měl výčitky, tak udělal toto hanebné gesto. Jak hnusné a podlé. Mohli bychom říci, to je skandální a absurdní.
Za celou tou absurdní a bláznivou zvěstí v lidských očích těch, kteří nevěří, je ukryta, pro nás však zjevená zvěst vítězství, Boží moc a moudrost. Každý detail má zde svůj význam a smysl. Je to jako nádherná mozaika, která zjevuje celkový pohled na Boží svrchovanost, na Kristův charakter, jeho postoj vůči lidem a nebeskému Otci.