O vánočním nepřijetí

Jedním ze symbolů Vánoc, které nezevšedněly a probouzejí zájem dokonce nekřesťanů, jsou Betlémy, jesličky. Výstavy jesliček stále přitahují návštěvníky. Jedná se jen o lidovou tvořivost, nebo na Betlému a jeslích,  opravdu něco je?

„Bylo tu pravé světlo, které osvěcuje každého člověka; to přicházelo do světa. Na světě byl, svět skrze něj povstal, ale svět ho nepoznal. Přišel do svého vlastního, ale jeho vlastní ho nepřijali. Těm pak, kteří ho přijali a věří v jeho jméno, dal moc stát se Božími dětmi." (Bible)

Napadlo mně, že vlastně Betlémské jesle, ač romantické a zábavné, jsou ve svém důsledku paradoxně symbolem nepřijetí, odsunutí Boha "na druhou kolej". Stalo se Vám někdy, že Vás někdo odmítl, nepřijal, neuznal? Co jste při tom prožívali? Jednou v životě při řešení problémů, mi bývalý kolega ukázal dveře z bytu. Byl jsem z toho dosti zmatený a smutný. V jedné společnosti jsem stál jako kůl v plotě, nikdo si mně delší dobu nevšímal. Po tomto setkání zůstaly ve mně dosti smíšené pocity. V dějinách a pohádkách někdy králové v převlečení přišli mezi poddané. Chtěli se přesvědčit, zda budou přijati. Ježíš učinil totéž. Přišel v převleku lidském, coby Boží Syn. Zajímavá otázka na místě je: „Proč lidé Krista nepřijali?" Měli obsazeno. Měli naprosto jiné zájmy. Proto Marie a Josef hledali přístřeší v jesličkách. To není pohádka, to je drsná pravdivá historie. Bůh, který stvořil svět, je světlem, přijde do svého domova, a je pro něho zavřeno. Lidé tehdy nepřijali narozeného Ježíše, protože se báli o svůj chlebíček. Hlavně ti na úrovní – taková tehdejší střední třída. Ti to měli prozkoumáno, prostudováno. Mohli říci, všechno již dobře známe. Krista nepřijali, nakonec mnohem později ho odsoudili a ukřižovali. Víte proč? Měli vlastní představy o Bohu.Vylili proto "vodu z vaničky i s dítětem", a to obrazně i doslovně.

I dnes někteří nepřijímají Krista do svého života, rodiny, domova, protože jsou tak zaneprázdněni, že neví, kde jim stojí hlava. Na tyto věci nemají ani pomyšlení. Jiní nepřijímají Krista, protože se bojí změny a proměny. Mají své vlastní představy o životě, Bohu i lidech. Mnoho vědí, mají informace o Bohu, jsou náboženští, ale nemají vztah s Kristem, nikdy ho doopravdy nepřijali. I dnes mnozí nepřijímají Krista, protože tuší, někde v nitru, že On je skutečný Král. Mají obavy, že se budou muset před ním pokořit a poklonit. Uznat jeho autoritu nad svým životem. Uznat svůj hřích. Průšvih je v tom, že pokud nepřijmou Krista, nebudou přijati, Bůh totiž respektuje jejich svobodnou vůli. Ten úvodní biblický citát pokračuje dál, že jen těm, kteří ho přijali dal právo, nebo moc být dětmi Božími. Přijali Syna Božího, stávají se dětmi Božími, syny a dcerami Krále. Přijali Boha, budou s Bohem na věky. Věřím tomu, že o těchto vánocích se budeme rozhodovat dle vlastní vůle, ale správně, k životu a záchraně skrze Ježíše Krista. Pak budeme moci dokonce zpívat a s radostí hledět na Betlémské jesličky, naprosto jiným pohledem a chápáním. Připomenou nám totiž vlastní srdce, které přijalo Krista, naše nitro, ve kterém se obrazně, ale i fakticky Kristus narodil a žije. Prožívejte pokoj. Bůh Vám velmi žehnej.