- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Ziskuchtivost subjektů, operujících na svobodném trhu, bývá často udávána jako hlavní příčina environmentálních katastrof a špatné kvality životního prostředí celkově. Symbolem a dost často také terčem se v tomto ohledu stávají podnikatelé. Právě jejich chamtivost a ignorace společenských nákladů má být příčinou zhoršující se kvality ovzduší a životního prostředí. Je však skutečně pravidlem aby podnikatelé, motivovaní ziskem, devastovali životní prostředí, nebo může být situace naprosto opačná a podnikatelé dokonce s vidinou zisku životní prostředí chrání?
Mnoho lidí věří, že ve správě přírodních zdrojů máme pouze dvě možnosti. Jednou z nich je přenechat řeky, jezera nebo louky státu, který tyto zdroje bude spravovat z pozice centrální autority. Druhou z možností je naopak převedení těchto statků do rukou jednotlivců nebo soukromých firem, tedy v důsledku privatizovat přírodu (která z těchto variant je lepší nechám na názoru čtenáře). Svět však není černobílý a jinak tomu není ani v tomto případě. Alternativa k oběma výše zmíněným postupům stojí na pevných základech decentralizace.
Právě na decentralizované správě přírodních zdrojů je založen model „komunitního řízení přírodních zdrojů“ (anglicky CBNRM – Community-Based Natural Resource Management). V tomto případě je vlastnictví přírodních zdrojů převedeno na lokální komunity, které s majetkem nakládají dle svého nejlepšího uvážení. Vzhledem k tomu, že CBNRM je nejvíce rozšířeno v nerozvinutých zemích, je tento majetek komunitami využívaný za cílem zbohatnutí a zisku. Primárním cílem tedy není chránit životní prostředí, ale pouze nakrmit sebe a své blízké a vymanit se z chudoby. Lokální komunity však dost často nemají potřebné znalosti a nástroje na dostatečně účinnou komercializaci svého majetku, zde pak přichází na scénu soukromý sektor.
Právě podnikatelé a firmy poskytnou komunitám zbývající dílky skládačky a pomůžou ze správy přírodních zdrojů vytvořit výdělečný byznys. Obě strany se snaží dosahovat zisku dlouhodobě a to se promítá i na jejich chování k životnímu prostředí. Nedochází k žádnému masovému vybíjení stád divoké zvěře, vypalování lesů, nebo vypouštění toxického odpadu do vodních zdrojů. Pokud by totiž byly přírodní zdroje takto nadměrně spotřebovávány, těžko by mohly být dlouhodobě využívány k prodeji loveckých povolenek, turismu, nebo obchodu s dřevem.
Model CBNRM skvěle využívá například African Wildlife Foundation, nezisková organizace, která plní úlohu zprostředkovatele mezi africkými komunitami a jejich potenciálními partnery ze soukromého sektoru. AWF působí v 14 zemích subsaharské Afriky a díky její činnosti došlo ke zlepšení stavu životního prostředí na téměř 200 tisících akrech napříč Afrikou.
Jako příklady úspěšných projektů AWF můžeme uvést například Khwai Development Trust z Botswany, firmu, která vydělává na prodeji loveckých povolení nebo namibijskou Torra Conservancy, která taktéž obchoduje s loveckými povoleními a provozuje turismus. Na první pohled by se mohlo zdát, že prodej loveckých povolení není pro přírodu zrovna dvakrát prospěšný avšak právě díky tomu, že jsou povolení prodávána v omezených počtech nedochází k vyhubení celých stád. Podnikatelé jsou totiž motivováni udržovat celé stádo na stabilních počtech kusů, aby mohli dlouhodobě profitovat z prodeje loveckých povolení.
Samotná AWF udává jako hlavní podmínky úspěchu spolupráce lokálních komunit a soukromých firem šest hlavních faktorů:
Ať už jste konzervativcem, socialistou nebo snad libertariánem, proti CBNRM nemůžete mít žádné námitky. Tato komunitně-podnikatelská ochrana životního prostředí totiž nechává „nažrat“ každou ze zmíněných politických ideologií a zároveň nechává kozu celou pro zbylé dva směry.
Konzervativci by měli mít CBNRM rádi, protože se v podstatě jedná o návrat ke kořenům, kdy si jednotlivé komunity samy spravovaly přilehlé řeky, jezera a lesy. Socialisté musí naopak dozajista sympatizovat se sdílením přírodních zdrojů mezi obyvateli jednotlivých komun. No a libertariáni jsou zkrátka rádi, že volný trh zase pro jednou ukázal, jak jde problémy řešit i bez státu.
Další články autora |
Jestliže vás trápí proměnlivé jarní počasí, máme pro vás tip, kam vyrazit, když počasí zrovna nepřeje. BRuNO Family Park v Brně se postará o zábavu...