Premium

Získejte všechny články mimořádně
jen za 49 Kč/3 měsíce

Je naše vědomí kvantové, jak tvrdí Roger Penrose?

Možná jste slyšeli o hypotéze sira Penrose, že podstatou vědomí jsou kvantové vlastnosti mikrotubulů, těchto podivných tělísek v našem mozku. Mohou ale kvantové jevy vůbec fungovat při pokojové teplotě a v makrosvětě?

Smolím přednášku a článek o kvantové medicíně, kvantové psychologii, kvantovém vědomí pro jednu lékařskou konferenci, což mě donutilo si toto téma za pár týdnů trochu prostudovat. Nicméně teprve začínám věc pořádně chápat, takže tento blog neberte jako "slovo boží" tedy ne jako můj hotový názor, ale jako proces postupného vytváření názoru.

Hlavní zde bude otázka z perexu článku, tedy je-li vůbec možné, aby se kvantová mechanika projevovala v měřítkách vnímaných prostým okem, na úrovni centimetrů, decimetrů či metrů. A také jde-li to při pokojové teplotě uvnitř objektů, respektive, jde-li o mozek, při teplotě 37 stupňů. Mnoho fyziků totiž argumentuje, že v takových podmínkách se kvantové jevy vytratí, že jsou smazány tepelným pohybem atomů a molekul, které na částici, jenž má prokazovat kvantové vlastnosti, narážejí. To je fakt potvrzený téměř už stoletím experimentálního zkoumání kvantových jevů.

To, že jsou ale někdy kvantové efekty pozorovatelné i v "lidských" měřítkách si můžete podrobněji prozkoumat v blogu Proč se kvantová mechanika týká především makrosvěta nebo si stačí doma udělat jeden pokus, k němuž potřebujete jen laserové ukazovátko, které koupíte v papírnictví a několik tuh. S tímto vybavením za pár korun si můžete doma zbastlit tzv. dvouštěrbinový experiment, který demonstruje to, že částice jako fotony nejsou jen částice, ale mají také vlnové vlastnosti. Tento pokus podle názoru Richarda Feynmana nejlépe ukazuje podstatu kvantové mechaniky, a sice že částice jsou současně i vlny. A tento efekt funguje i za pokojové a vyšší teploty, klidně i v metrových či kilometrových rozměrech (záleží jen na vlnové délce záření).

Dvouštěrbinový experiment: přestože přes dvě štěrbiny posíláte částice, fotony nebo elektrony, tyto částice se za dvouštěrbinou skládají jako vlny, interferují.

A tomuhle stařičkému Youngovu experimentu z roku 1801! nevadí ani taková teplota, jako je v mozku, ani "lidské" rozměry. Zní tedy odpověď tak, že je vědomí kvantové nebo alespoň být může? Oproti domácímu dvouštěrbinovému experimentu ale náš mozek obsahuje neprůhlednou hmotu. Průhlednost vzduchu pro světlo znamená, že fotony světla se vzduchem příliš neinteragují, moc se s jeho molekulami nesrážejí, transparentnost tedy znamená zachování kvantových vlastností. Aby vědomí bylo kvantové podle Penrosovy představy, musely by částice, kterými spolu mikrotubuly komunikují, procházet mozkem nerušeně, musel by být tedy pro ně tento orgán průhledný. Žádné takové částice tam ale nejsou.

Abychom snadno pochopili kvantovou mechaniku, zapomeneme na to, čím nás krmí popularizační média, tedy na všechny ty superpozice (třeba u Schrödingerovy kočky) a neurčitosti, neboť to je jen zjednodušený povrchní pohled, který dnes už pochopení spíše komplikuje. Kdyby totiž byla kvantová neurčitost, kvantová náhoda nepřekonatelná, nebyla by ani vědecká (viz princip Popperův falsifikace) a tím ani pravda. Einstein měl tedy zase pravdu v tom, že je neurčitostní pojetí kvantové mechaniky neúplné. Podrobnější argumentaci najdete třeba v textu Nevědecké pohádky moderní vědy III - "náboženství" Schrödingerovy kočky.

Předveďme si názorně návrh jejího deterministického chápání. Kvantovou částici připodobníme třeba k míči na vodních vlnách. Pochopitelně musí tento míč ve svém pohybu vykazovat vlnové vlastnosti, neboť se pohupuje na vlnách! Jenže míč sám vlna není, a místo, kde se nalézá, je přesně určeno. Vlnově-korpuskulární dualita částic (i vln) se projevuje proto, že všude existuje jak reálná částice, tak reálná vlna (i když to určitě není pravděpodobnostní vlna, což je podstata vlnové funkce v obvyklém pojetí).

Kvantové pozorování: pozorovací foton (žlutá vlnovka) narazí do částice. V okamžiku nárazu známe polohu částice přesně, tedy pravděpodobnostní vlnové funkce zmizí. Jenže se pohyb částice úderem změní a tak za chvíli opět přesně neznáme její polohu.

Z této metafory míče na vlnách je úplně jasné, kdy kvantové, tedy vlastně vlnové vlastnosti částic vymizí. Bude-li "částice" extrémně těžká nebo velká, nebude se vlnově chovat. Když si představíte např. obrovskou loď na běžných vlnách, je to hned zřejmé. Dále, když se do balónu na vlnách trefíme železnou koulí, je evidentní, že se balón na chvíli přestane na vlnách houpat. A za chvíli, až vliv zásahu koulí odezní, se míč opět začne chovat vlnově. To přesně odpovídá tzv. kolapsu vlnové funkce při pozorování částice, jak ho vykládá pravděpodobnostní interpretace. K tomuto kolapsu, zmizení, vede srážka pozorovací částice (třeba fotonu) s pozorovanou částicí (viz obrázek výše). Za nějakou dobu se tato pravděpodobnostní vlnová funkce zase objeví znovu.

Dále, do částice, která je v nějakém prostředí, narážejí částice tohoto prostředí, i když není právě pozorována. Jsou to třeba atomy nebo molekuly, které svými interakcemi vlnové chování sledované částice "vymažou". Samozřejmě, čím větší energie narážejících částic, což znamená v případě atomů a molekul čím vyšší teplota, tím více se kvantově vlnové vlastnosti mažou. A samozřejmě také, čím těžší jsou částice narážející na zkoumanou částici a čím častější jsou nárazy, tím více se kvantové vlastnosti vytrácejí.

Mikrotubuly, jejichž údajné kvantové vlastnosti mají být podstatou vědomí.

S tímto pochopením snadno vyhodnotíme možnost kvantových projevů v mozku. Mikrotubuly (viz obrázek výše), které mají být nositeli jeho kvantové komunikace, se skládají z mnoha tubulinů (obrázek níže), které jsou už samy o sobě složeny z velkého množství atomů. Tedy mikrotubuly jsou něco jako obrovské parníky na malých vlnkách. Nelze proto u nich předpokládat nějaké projevy vlnových vlastností.

Mikrotubuly jsou složeny z mnoha alfa a beta tubulínů, které se samy o sobě skládají tisíce atomů.

Jediná možnost by byla, že by toto l"plavidlo" na vlnách bylo složena z mnoha "balónů", které by se moc "nevrtěly", tedy částic (atomů a molekul) s velmi nízkou teplotu (řádově stovky stupňů pod nulou), a tím by vlny neničily. Vlny by navíc musely takovou lodí volně pronikat. (Popisujeme si zde vlastně supratekutost zkapalněných plynů.) Můžeme si to představit jako síť balónů, která se vlní podle vlnící se hladiny, což ale nutně vyžaduje aby spojení mezi balóny nebylo moc pevné. To u mikrotubulů nelze předpokládat, neboť jsou to "pevná" tělesa spojená silnými vazbami, není to kapalina, ale pevný "zaoceánský parník", který pohybu malých vln odporuje a jeho tělo se nevlní. Tudy cesta ke kvantovým vlastnostem nevede.

Jediná možnost by asi byla, kdyby "loď" měla připojenou "bójku" houpající se na vlnách, jakési čidlo vlnového pohybu. To by vnímalo vlny, ale také muselo vytvářet vlny, které by byly jinou "lodí" registrovány pomocí jiného "plováku", což by mohlo realizovat tzv. kvantovou provázanost. Nic takového ale v mikrotubulech nebylo nalezeno. Tudy cesta ke kvantovosti tedy také nevede.

Mohlo by se uvažovat o superpozici uvnitř, ale tu velké mikrotubuly, poměrně pevně spojené s okolím nedovolují, jak jsme si ukázali na metafoře velké zaoceánské lodi. Mikrotubuly by spolu mohly ("kvantově") komunikovat nějakými částicemi. Obecně se ale biochemické interakce uskutečňují pomocí výměny elektronů či protonů (vodíkových jader = vodíkových iontů). Jenže tuto možnost interakce, která by měla probíhat po celém mozku mezi mikrotubuly (neboť vědomí se v mozku rozprostřeno) spolehlivě zničí pro tyto nabité částice neprůhledné prostředí. Jednak jsou jak proton tak elektron fermiony, které jsou poměrně nesnášenlivé k dalším částicím, a nejsou tedy tak náchylné jako bosony ke kvantovým projevů koherence, tedy sladění a nerušení vln, na kterých "surfují". A tyto nabité fermiony jsou také jak tepelným pohybem okolních molekul tak elektrickým polem okolích částic (opět upozorňujeme na elektrické náboje elektronu a protonu) od své vlny "odtrhávány". Tedy ani superpozice nemá šanci.

S velkou lodí běžné vlny nepohnou, tedy její pohyb nevykazuje vlnové vlastnosti.

Sečteno podtrženo, žádná kvantová komunikace nemůže probíhat. Určitě ne na větší vzdálenost než je rozměr jednoho mikrotubulu. Kvantové jevy se tak v mozku projevují jen na podstatně menších vzdálenostech než jsou rozměry mikrotubulů. Čili podstaty vědomí jako celku, které se podle experimentálních zjištění rozprostírá ve velké části mozku, se nemohou týkat. Vědomí tedy nemá kvantovou podstatu.

Někteří asi zajásají, že přece ale na úrovni rozměrů atomů ba i molekul se kvantová mechanika nutně projevuje, takže mozek takto pracuje! Jenže takto kvantově funguje na atomové či molekulární úrovni třeba i cihla, přesněji každý objekt složený z atomů. Vždyť přece podstatou i anorganické chemie je kvantová mechanika elektronových orbitalů. Ale tyto kvantové vlastnosti nejsou přenášeny do výrazně vyšších úrovní struktury, pokud nenastanou speciální podmínky. Takovými je třeba prostředí, které dané částice neruší (viz průhlednost vzduchu nebo skla pro fotony), což může být zajištěno extrémně nízkou teplotou a tím i neexistencí tepelných pohybů atomů (viz supravodivost a supratekutost). Takové speciální podmínky v mozku se nedají očekávat, takže vědomí očividně není kvantové. Jinak by vědomí měla i cihla, když je na atomární úrovni kvantová.

Můžeme si věc přiblížit na příkladu elektřiny. Ta existuje v každém atomu, jelikož je tam kladně nabité jádro a záporné elektrony, nicméně na makroúrovni se to většinou náboje nijak neprojevují. Musíme mít speciální podmínky (vodiče), aby se elektřina projevovala makroskopicky. Stejné je to s kvantovými efekty. Přestože v celém mozku kvantové vlastnosti zásadní roli na úrovni atomů a molekul hrají, neboť tyto jsou podstatou chemie, strukturně výše se ale neprojevují. Z charakteru materiálu, ze kterého je systém vystavěn, nelze dovozovat jeho vlastnosti na vyšších úrovních. Například přestože je funkce všech nervů a celého mozku založena na elektrochemických signálech, nikdo nebásní o elektrické či chemické podstatě vědomí, neboť tento druh signálů je přítomen už třeba u červů, kterým vědomí nepřisuzujeme. V červech se také nutně na mikroúrovni projevují kvantové vlastnosti, stejně jako v neživých objektech. Celý svět je kvantový a přesto nemá každý objekt na světě vědomí. Vědomí tedy očividně s kvantovou mechanikou nijak nesouvisí. Lze si také docela dobře představit, že vědomí může být postaveno na bázi jiného "materiálu" než jaký v mozku, třeba v počítačích.

No a to jsme ještě ani nezačali rozebírat jednotlivé úvahy pana Penrose o vědomí, jen poznamenejme, že v každém z těch nápadů je elementární chyba. A hlavně neexistuje ani jediný náznak důkazu pro kvantovost vědomí. Proto se asi můžeme ztotožnit s hodnocením Stephena Hawkinga, který prohlásil, že Penrose si myslí, že když je vědomí záhada a kvantová mechanika taky, že musejí mít něco společného. Nemají. Penrose jen na stará kolena podlehl esoterickému mámení. :-)

----------------------------------------------------------------------------------------------------

P.S.: Mozek je průhledný akorát tak pro rentgenové paprsky nebo paprsky X, jenže těmi mikrotubuly nekomunikují, nehledě na to, že by tyto frekvence brzy náš mozek zabily. :-) Všechny z atomů složené objekty jsou průhledné třeba pro neutrina, neboť ta procházejí celou zeměkoulí bez zaváhání, což mimo jiné způsobuje, že přijímač neutrin složený z atomů, který by se vešel do lidského mozku, není možné zkonstruovat z fyzikálních důvodů. Například japonský detektor neutrin super-kamiokande obsahuje 50 tisíc tun vody.

P.P.S.: Jazykové a stylistické korekce DA.

Autor: Jan Fikáček | úterý 19.5.2020 9:26 | karma článku: 43,46 | přečteno: 5223x
  • Další články autora

Jan Fikáček

Když jsem byl malý, žil jsem v kožešinách... aneb pes jako předložka

Tedy, mí prarodiče byli preparátoři a dávali mě přes poledne spát do pokoje, kde byly vycpané kůže zvířat, ovšem včetně lebek. Byl tam na zemi tygr, hnědý medvěd a lední medvěd a nějaká ta liška.

18.5.2023 v 16:41 | Karma: 21,96 | Přečteno: 1080x | Diskuse| Osobní

Jan Fikáček

Jak můj táta svým opilectvím ušetřil Československu těžké desítky miliónů

Tak ano, prorazil v Rusku, tam se přece opilectví přímo nosí, je tam typické. Ale musím poznamenat, s úctou k mýmu tátovi, že opilec nebyl, jen neuvěřitelně hodně vydržel. Třeba jednou ke konci párty, když už všichni byli opilí...

16.5.2023 v 9:07 | Karma: 40,75 | Přečteno: 6123x | Diskuse| Osobní

Jan Fikáček

Proč se Česká televize zajímala o rovnici E=mc2 v Ph.D. dizertaci

ČT1 uvedla 5.dubna reportáž obsahující kritiku mé dizertační práce. Jenomže věci se mají o dost jinak, než tam zaznělo.

19.4.2023 v 9:08 | Karma: 35,48 | Přečteno: 2559x | Diskuse| Věda

Jan Fikáček

Je foton skutečně nehmotný?

V popularizačních médiích můžeme číst, že se při atomovém výbuchu mění část hmotnosti atomů na energii, ba dokonce na čistou energii. Touto čistou energií mají být především fotony. Pojďme toto tvrzení trochu prozkoumat.

21.3.2023 v 9:07 | Karma: 26,08 | Přečteno: 1298x | Diskuse| Věda

Jan Fikáček

Jak mě v roce 1997 inaugurovali za českého prezidenta

před chvílí složil Petr Pavel prezidentský slib a stane se naším vytouženým prezidentem. Po 20 letech budeme mít zase českého a ne ruského prezidenta. Báječné! To mi ale připomnělo mojí vlastní prezidentskou inauguraci.

9.3.2023 v 14:35 | Karma: 24,84 | Přečteno: 1094x | Diskuse| Společnost
  • Nejčtenější

Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici

25. dubna 2024  12:40,  aktualizováno  14:38

Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...

Stovky amerických obrněnců se v řádu dnů nepozorovaně přemístily do Česka

2. května 2024  17:21

Několik set vozidel americké armády včetně obrněnců Bradley nebo transportérů M113 se objevilo ve...

Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů

29. dubna 2024  6:21,  aktualizováno  13:19

Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...

Zemřel bývalý místopředseda ODS Miroslav Macek. Bylo mu 79 let

1. května 2024  12:58

Ve věku 79 let zemřel bývalý místopředseda ODS a federální vlády Miroslav Macek, bylo mu 79 let. O...

Moskva se chlubí kořistí z Ukrajiny: Abramsy, Leopardy i českým BVP

1. května 2024  15:38

V Moskvě ve středu začala výstava západní vojenské techniky, kterou používá ukrajinská armáda a...

Záplavy na jihu Brazílie si vyžádaly desítky obětí, přehradám hrozí kolaps

3. května 2024  6:23

Rozsáhlé záplavy, které v těchto dnech sužují jih Brazílie, mají nejméně 29 obětí. Dalších 60 lidí...

Soud poslal na čtyři roky do vězení kapitána lodi, na které uhořelo 34 lidí

3. května 2024  6:14

Americký soud poslal na čtyři roky do vězení kapitána lodi, při jejímž požáru zahynulo v roce 2019...

iDNES Premium jen za 49 Kč na 3 měsíce. Získejte i vstupenky na MS v hokeji

3. května 2024

Před blížícím se mistrovstvím světa v hokeji přichází iDNES Premium s mimořádnou akční nabídkou....

Poslanci omezí prodej půdy cizincům, změní zákon po havárii na Bečvě

3. května 2024  5:16

Sněmovna má v pátek na programu vyšší ochranu nejlepší zemědělské půdy, novelu vodního zákona...

Prodej RD v Bílině
Prodej RD v Bílině

Sklářská, Bílina - Mostecké Předměstí, okres Teplice
3 100 000 Kč

  • Počet článků 310
  • Celková karma 30,45
  • Průměrná čtenost 3149x
Vystudoval chemii (SŠ), kybernetiku, řízení, ekonomii a teorii systémů (interdisciplinární studia - VŠ), je obecně uvažujícím člověkem někde na pomezí mezi přírodními vědami a filosofií. Roky vyučoval filosofii fyziky a virtuální reality na PřF a MFF UK v Praze. Od září 2021 Ph.D. se zaměřením na filosofii fyziky a matematiky. Pracoval jako evropský expert pro "Future Technologies", 7 let pak v jedné z nejvyšších evropských pozic v počítačové bezpečnosti. Momentálně finanční expert na evropské úrovni. V letech 1991-7 byl předsedou společnosti Mensa ČR. Je členem světové vědecké Společnosti pro filosofii času. Absolvent Oxfordského kurzu Filosofie vědy. Více informací zde.

Chcete-li sledovat diskuse v "jeho" skupině, připojte se do Vědecké filosofie & Fyziky (nejen). jfikacek@gmail.com
 
Upozornění: Toto je popularizační blog pro veřejnost, neberte ho tedy jako vědeckou dizertační práci. Někdy je to jen divoká fantazie. Na druhé straně se snaží udržovat jistou vědeckou kvalitu, takže "esoterické" komentáře nejsou vítány. P.S.: Osobně útočné a odborně velmi nekvalitní komentáře, zejména velmi dlouhé, budou mazány.