Nemá cenu se ptát, kdy kde a jak to skončí. Pokud to vlády nechají dojít ještě o kus dál, bavíme se o horizontu možná i několika málo roků.
Nevím, zda je to krátkozrakost, politická naivita nebo chamtivá nenažranost mocných, že řeší situace až "poté". Jako by jim se vzácnou jasnozřivostí všem chyběla předvídavost. A co víc: samozřejmě dokud nebudou sami bezprostředně ohroženi, budou jejich kroky pouze "postupné" a v nejnižší možné miře.
Na radikální opatření, jako vyhlášení zákazu vycházení, uzavření hranic... a nebo dokonce následné vystěhování určitých skupin... Na to vše je buď pozdě nebo je to nereálné.
Nemá cenu hledat přirování nebo paralely. Na druhou stranu, pokud se problémy nechají narůst - těžko hledat jiná řešení než radikální.
Evropští politici se totiž stale chovají jako by proti sobě měli politiky. Ve skutečnosti mají proti sobě náboženské fanatiky. S politiky, byť třeba ideologicky odlišnými, se nějak domluvíte. Ale s radikály?
Jak se chcete domluvit s někým, kdo je dokonce ultra radikální a kdo neuznává kohokoli ideově liberálnějšího a považuje jej za "slabšího", "odpadlického" i ve vlastních náboženských řadách?
Chcete-li trochu věci řešit, musíte hledat logiku stejnou... a musíte se dobrat toho jaké cíle sleduje protivník. Těmi cíli nemyslím nějaká konkrétní místa, ale to, čeho chce dotyčná strana dosáhnout.
Pochybuji, že by byli politici tak hloupí, že by toto nevěděli.
Otázkou tedy zůstává, proč nekonají?
Do Paříže se zkrátka řada lidí hezky dlouho nepodívá a podobné fotografie jsou na nějakou dobu minulostí.
