"Ukradli mi všecko, aji doklady!"

"Mně taky." - Když si v tramvaji nad vás stoupnou dva bezdomovci, ledascos se dozvíte. I to, jak žijí tzv. nižší nižší třídy. A vy si začnete uvědomovat spoustu věcí.

Během toho, jak si ti dva povídají, kdy máte nastražené uši, aby vám neušlo ani slovo... zjstíte, že kromě toho, jak to hrála Slávie s Bohemkou, jsou to všechno řeči, které stejně směřují k tomu jednomu: "Dneska se zase opiju."

Zapít neradostnou existenci alkoholem zapomění - proslulým krabicovým vínem nebo pivem - to je bohužel neradostný úděl.

Já jsem si však uvědomoval spíše jiné věci.

• Bez občanky, bez dokladů... vystaví jim někdo nové?
• Jak to budou mít tito lidé, pokud by se chtěli ucházet  práci? (povšimněte si tučných slov, prosím)
• Mají šanci (i zájem) dostávat nějaké sociální dávky?
• A co zdravotní péče?
• Jak to budou mít s důchodem?

UVĚDOMTE SI, že si kladu zcela normální otázky NAŠÍ existence, nikoli JEJICH. Jejich realita je zcela jiná.

Možná tihle dva na tom nebyli ještě úplně špatně... nejsem streetworker, abych dokázal tyto věci posoudit na první pohled.

Také si nekladu otázky, proč jsou na ulici, zda tam chtějí být... atd. TOHLE totiž nejsou otázky existence tzv. sociálních jistot, které my příslušníci nižší střední třídy požíváme.

A pak si položíte (včetně mne, samozřejmě) jinou SVOJI základní životní otázku. Jaké vy máte životní a sociální, společenské či existenční jistoty a kolik z toho vás dělí od situace, kdy vy sami budete muset, nedej Bože - sami chodit kanálama?

P.S.: Možná se zeptáte, odkud jsem vzal charakteristiky typu nižší nižší a nižší střední třída? Nikde jinde, ne méně ne více, než v populárním seriálu Simpsons, kde se tak sám charakterizuje Homer. Ví Bůh, že má pravdu!

Foto: Martin Faltýn