Je tradicí, že k svátku sv. Martina patří pečená husa. No, tak tentokrát jsem si ji "odpustil". Sice nemáme u nás osvobození husy, jako má americký prezident odpuštění krocanovi, ale za mne letos snad ano.
Inu, berme to racionálně. Na podzim se prostě kdysi jedlo to, co se na jaře urodilo... tedy především drůbež. O měsíc později pak i nějaký ten pašík, kde ho měli a kde na to měli. Romantika kulinářsko živočišno chovatelské historie.
Z praktického hlediska to mělo ještě jednu výhodu: bylo už chladnější počasí... maso se tudíž nekazilo. A tak o proti tomu v létě, kdy v době sklizní stejně nebyl na velké vyvařování čas, se jedla spíš "vegetariánská strava" - tedy různé kaše, polévky, pekl se chleba.
Dnes máme poněkud zkreslené představy - pokud vůbec nějaké - o tom, jak se žilo dřív. A zase, co je to "dřív"? Před 50 lety, před 100, před 500 nebo dokonce 1000? Spokojme se s odhadem 19. a první poloviny 20. století - tedy období, kdy průmysl a města teprve čím dál intenzivněji vznikaly a těžiště tohoto života bylo na vesnici.
Kdo neznáte, zajímavé čtení je "Kronika mého života" od Josefa Lady.
No a protože věda nebyla tak daleko, aby mohla šířit hygienu, zdravovědu a jiné životní praktické rady (Kdepak tehdy nějací Kluci v akci, Ano šéfe nebo Sama doma.)... působila tehdy jiná "odborná" instituce, která mohla mezi masami šířit osvětu. A sice pan velebníček shodil z kazatelny romanticko církevní příběhy o Martinovi schovavším se v hejnu husí, které jej vydaly kejháním... pročež byly za trest snědeny.. a tak dodržujme tradici a jinak a podobně. A tedy jako "odůvodnění" proč je zrovna teď nejlepší čas jíst husy. Díky "slepé víře" to zabralo před sto lety víc než stravovací rady doc. Rajko Dolečka o několik desítek let později.
No, vegetarián nejsem. Ale letos mi to zkrátka nevyšlo. Moji blízcí si už pár dní užívají prodloužené léto v Egyptě. A i kdyby měl volno některý z mých kamarádů, stejně by to nešlo - podařilo se mi neuhlídat klimatizaci v práci a tak jsem prostě prostydnul. Čili i kdybych šel na husičku sám, ani bych si ji "neužil", jak se dřív říkávalo.
A tak třeba teď někde pobíhá husa, které jsem tímto skutkem daroval život... Ale zanechme sluníčkaření. Třeba to vyjde příští rok... tak jako to vyšlo třeba vloni a předloni, jak se můžete přesvědčit na následujícím foto. Ne, vegetarián opravdu nejsem.
