Rád bych Vás pozval ke shlédnutí filmu, který možná unikl vaší pozornosti v dnešní bohaté nabídce televizních programů. Přesto si myslím, že "stojí za to" se na něj podívat.
Agatha Christie
To je vražda, řekla (Murder, She Said)
8. 8. 2010, 23:50 - Prima
Film: VB (1961), 83, 87 nebo 95 min
Režie: George Pollock
Námět: podle novely "Vlak z Paddingtonu" Agathy Christie
Hrají: Margaret Ruthefordová, Arthur Kennedy, Muriel Pavlowá, James Robert Justice a další.
Krimikomedie VB (1961). Když slečna Marplová zahlédne v protijedoucím vlaku vraždu mladé ženy, ví, že nebude mít klid, dokud záhadu nevyřeší. Jenže co když se nenajde žádné tělo?
Byla to vděčná éra 60. let, kdy jsme chodili do kina a nebo seděli u televize a čekali, jakou dávku napětí nám zase tvůrci připravili. Filmů, které přes všechnu ideologickou cenzuru k nám dokázaly proniknout. Byla to i krásná doba důsledného přechylování i počešťování ženských jmen v češtině...
Jedním z povolených žánrů byly tzv. kriminální komedie. Patřila sem legendární Nepřemožitelná Leontýna, Velký šéf nebo už úplně parodická série Růžového pantera... a určitě si vzpomenete na řadu dalších titulů z té doby.
Zfilmování nemohla uniknout pochopitelně ani díla královny detektivek: Agathy Christie. Dokázaly přivést na filmové plátno (a později tedy televizní obrazovky) řadu vynikajích herců. Díky nim si britská provenience ponechávala svůj neopakovatelný nádech humoru s trochou krve v žilách. Byli to herci s bohatými dramatickými zkušenostmi z divadla a posléze i filmu. A tak pro mne navždy zůstane Herculem Poirotem plnokrevný Peter Ustinov a nikoli opravdu suchopárný David Suchet.
Stejně tak neopakovatelné kouzlo další legendární postavě detektivek Christie - tedy slečně Marplové -dala nezaměnitelným plnokrevným způsobem svoji tvář a osobnost britská herečka, hvězda 50. a 60. let, Margareta Rutherfordová (Margaret Rutherford).
Slečna Jane Marplová cestuje ve vlaku a podřimuje. Náhle se prudce probudí a ve vlaku předjíždějícím po sousední koleji na moment spatří hrůzostrašnou scénu: jakýsi muž se sklání nad sedící mladou světlovlasou ženou a škrtí ji. Žena po malé chvilce klesá bezvládně na sedadlo…Slečna Marplová okamžitě kontaktuje policii, jmenovitě inspektora Craddocka, ale ten jí příliš nevěří. Nikde nebylo nalezelo tělo a nikdo nehlásil nic podezřelého. Slečna Marplová se ale nedá odradit: ve společnosti svého dobrého přítele, knihovníka Stringera, prohledá okolí trati v místě, kde k vraždě došlo. Najde tam malý kousek kožešinového límce, který podle ní patřil nepochybně zavražděné. V blízkosti trati se tu nachází panství Ackenthorpových. A jak jinak by mohla slečna Marplová pokračovat v pátrání než jako někdo, kdo se dostane do domu a co nejblíž jeho obyvatelům. A tak se z ní stane načas služka…
Celý děj, kromě této zápletky, vám pochopitelně neprozradím. Ostatně, pokud znáte knihu či některé její filmové či televizní zpracování, bylo by to nošením dříví do lesa.
Co stojí za to, je herecký výkon Margarety Rutherfordové. Jako "Miss Maprle" natočila celkem čtyři "Murder" detektivky: To je vražda řekla (Murder, She Said), Murder Ahoy (Ahoj vraždo), Murder At The Gallop (Vražda v poklusu), Murder Most Faul (Největší omyl vraždy). Omlouvám se za poněkud neinspirativní překlad názvů z námořního, dostihového a divadelního prostředí. Všechny čtyři jsem už kdysi dávno shlédl na internetu, jakkoli u nás nebyly uvedeny všechny. Možná je ale dobře, že u nás byla uvedena jen ta natočená první detektivka. Všechny čtyři totiž opravdu stojí a padají s hereckým výkonem hlavní představitelky a film od filmu je to více a více znát. Pátý snímek "miss Marple", již respektující původní titul, byly "Vraždy podle abecedy" a bohužel jsem jej neviděl.
Jako herečka s komediálně divadelní zkušeností, Margaret Ruthefordová přináší do své filmové postavy slečny Marplové neochvějný smysl pro dramatičnost, pro přesně načasovanou vypointovanost situace. Nehraje komedii. Hraje nesmírně vážně, zaujatě až urputně. Projevem, mluvou a gesty, i oblečením je nesmírně vážná a právě proto dosahuje největšího možného komického efektu. Její humor spočívá v "nasazení", kterým v nás neochvějně vyvolává smích. Protože, je-li něco přepříliš vážné, je to jen krůček přesahující hranici směšnosti.
"Dame" Margaret Rutherford (titul získala Řádem důstojníka britského impéria v r. 1967) se narodila 1892 a na divadelní prkna vstoupila poprvé v r. 1925. Debutovala přímo ve slavém Old Vic. Brzy se etablovala v komediálních rolích, o čemž sama prohlásila ve své autobiografii:
"Nikdy jsem nezamýšlela hrát a rozesmávat. Vždy mne překvapí, že mne diváci pokládají vůbec za zábavnou."
Své divadelní role často hrála ve filmu (např. Jak je důležité míti Filipa, 1952), už od roku 1936. Až teprve "To je vražda, řekla" z r. 1961 znamenala zlomový bod v její kariéře, který ji v pozdním věku vynesl mezi hvězdy. V r. 1963 získala Oskara Academy Award za vedlejší roli "vévodkyně z Brightonu" ve filmu V.I.P. (též pod názvem Hotel International), v hlavních rolích s Liz Taylorovou a Richardem Burtonem.
V roce 1945 se vdala za Stringera Davise, se kterým pak velmi často hrála ve filmu i na divadle. Neměla vlastní děti a proto adoptovala mladého spisovatele Gordon Langley Halla. (Posléze prodělal změnu pohlaví a pod jménem Dawn Langley Simmonsová napsal o Margaret Rutherfordové biografii.)
Ke konci života trpěla Alzenheimerovou chorobou a zemřela v r. 1972 na následky úrazu.
Určitě vás bude zajímat, že v roce 1963, Agatha Christie, nadšena výkonem Margarety Rutherfordové coby slečny Marplové, jí "s obdivem" připsala detektivku, známou u nás jako "Rozbité zrcadlo" (The Mirror Crack'd From Side To Side).
Mezi její příznivce patřil i "Beatle" George Harrison, který ji označil za svoji nejoblíbenější filmovou hvězdu.
Její nepřekonatelný herecký výkon v roli slečny Marplové má dodnes řadu obdivovatelů. Mnozí z nich si všímají nejen jejího umění, ale současné z ní vytvářejí i jistou ikonu své doby - například stylem oblečení. Styl klobouku slečny Marplové v podání Margaret Rutherfordové se údajně vyrábí dodnes, v italské továrně Grevi, od roku 1872.
Postava slečny Marplové (Miss Marple) má dnes již řadu dalších představitelek. Joan Hicksonovou, Helen Hayesovou, Julii McKenzie nebo Geraldine McEwanovou. Všechny však blednou před výkonem Margaret Rutherfordové a jsou jím vždy více či méně poměřovány.
Neochvějnou inspirací filmem "To je vražda, řekla", ale i samotnou Margaret Rutherfordovou, je rovněž bezesporu populární seriál "To je vražda, napsala" s Angelou Lansburyovou. No, posuďte sami - nemají ty dvě dámy v sobě něco vnitřně neodolatelně společného?
Vybrané internetové zdroje:
http://www.imdb.com/name/nm0751983/http://en.wikipedia.org/wiki/Margaret_Rutherfordhttp://kingdomofstyle.typepad.co.uk/my_weblog/2007/11/my-my-miss-marp.html
Tímto článkem zahajuji novou, zdůrazňuji občasnou, rubriku "Stojí za to", ve které bych se s vámi, se čtenáři mého blogu, rád podělil o svůj pohled na umění. Obrazové, slovesné, pohybové i jiné multimediální. Prostě, chci se s vámi podělit o to co, to podle mého názoru "stojí za to" nepřejít bez povšimnutí... a co se líbí mně a třeba zaujme i vás. Děkuji za pozornost. M. F.
