Pozor! Neotevírat, pokud jste hladoví!

Toto je totiž fotoblog plný jídla. Z jedné skvělé ochutnávací akce...a takové mám nejraději. Když nemusím spořádat jedno velké jídlo najednou, ale mohu si vybírat mezi menšími dobrůtkami. Tak pojďte dál:

V pražské Troji se konala každoroční jídlo-paráda a já jsem využil toho, že tu mám zahraniční návštěvu a vzal jsem je tam sebou. Dva staří pánové - Angličané žijící na penzi ve Španělsku. Ostatně jsem byl u nich před 8 lety rovněž na návštěvě. A oni rádi přes svůj pokročilý věk cestují. V Čechách byli již po čtvrté a vždy jako moje návštěva. Že ta jídlo-paráda nakonec asi bude největší a nejlepší zážitek z jejich týdenního pobytu jsme nepředpokládali nikdo, ale stálo to za to.

Zámek Troja uvítal naši šestičlennou pánskou jízdu nejen v plné parádě, ale i s pěknou frontou. O foodparade byl notný zájem.

Toto foto už je ovšem po vstupu do areálu a my jsme uspořádali první bitevní poradu kam za jídlem. Vězte, že oba Angličané jsou vojáky Jejího Královského Veličenstva - jeden (v růžovém) byl námořník na ponorce, druhý (s brýlemi v klobouku) naopak pilot.

Naše první dojmy byly fakt zmatené, protože nejenže jsme nevěděli, co kde je, ale i co si vybrat. Naštěstí náš další známý, v kostkované košili, je nejen gurmán (jeho vymetání jídelních lístků od shora dolů je proslavené), ale i gurmet ("zruinoval" už nejeden luxusní jídelní festival) a tak jsme se pokusili řídit jeho jídelním itinerářem, který drží v ruce.

Samozřejmě jsme se napřed rozhlíželi po tom, co nám přišlo první do rány. A nakonec jsme si jako první dali všichni ochutnávku z bizona.

Při ochutnávání jsem si připadal skoro jako Old Shatterhand s Vinnetouem - ti ovšem neměli k dispozici provotřídní restauraci a svůj steak z bizona si mohli jen opéct na ohni.

Propočítávali jsme místní, se vstupenkou přidělenou měnu chefy (já jim z legrace říkal iekácky "škudlíky"). Dostali jsme jich deset za 200Kč v ceně.

A to jsme ještě netušili, že si je půjdeme 2x přikoupit! Celkově skoro za 3 tisíce! Na druhou stranu, na 6 osob to není zas až tak moc. Jeden chef stál 20Kč a jedno hlavní jídlo stálo zhruba od 5 do 9 chefů. Ale tu frontu na ně si člověk musel vystát!

Nevím, jak moji kolegové, ale já jsem nakonec všechny plány vzdal a řídil se tím, co mi padne do oka a do chutí. Tady je malá procházka nabídkou...

Na našem stole toho přistálo opravdu hodně... a také další dva známí (na foto první dva zleva) našemu kolektivu "prožraných mezi prožranými" dělali čest.

A samozřejmě nemohl chybět dezert... Ten jsme si dali všichni.

Přiznám se, že co jsme si nedali vůbec nikdo, jen jsme to okoukli a s klidným svědomím a vynechali, bylo toto:

Takže za úplně poslední chefy jsem si dal něco dobrého na zažití.

A s největší pravděpodobností -  za rok zas! Stálo to za to!