Jsem na noční u běhu zpráv. A jak už to bývá, nejsou moc optimistické. A říkám si, pořád jsme na tom líp, protože jinde jsou na tom hůř. Přemýšlím, co že jsme to za svět, který se na nás valí. Jen stisknout tlačítko.
"A je tu přehled ranních zpráv..." vítá vás moderátor, zatímco vy se snažíte probrat.
Upřímně řečeno, moc ani ty zprávy neregistrujete nebo jen velmi málo.
Někdy je to dobře.
Pamatuji doby, kdy jedna naše komerční televize vykřikovala, jak bude dělat jiné zprávy. Pozitivní, optimisticky naladěné. Vedení se asi shlédlo ve zprávách dob minulých, kdy všechny zprávy musely být optimistické, s výjimkou zpráv z opačné strany železné opony.
Dneska na pozitivní zprávu člověk aby narazil nebo o ni zakopl.
Už třeba jen příslib, že vláda projedná zachování výše mateřské na úrovni loňského roku, je zprávou téměř optimistickou.
Tomu, že prezident Klaus zkritizoval za očkování hygienika Víta, který se sám navíc nakazil prasečí chřipkou, tomu se škodolibý český člověk po ránu i zasměje.
Možná vás nechá v klidu, že Paroubek s Fischerem se shodli na zefektivnění státní zprávy, ale pořád to ještě jde. Sice se vás to už tolik netýká, ale aspoň někdo uvažuje o něčem efektivním. Sem patří třeba i záměr předložit vládě k projednání materiály o korupci.
[Tak trochu se mi teď vybavuje scéna z Gogolova Revizora. Zkorumpovaní úředníci vyšlou jednoho z nich s pokusným úplatkem k Chlestakovovi, tedy domnělému revizorovi. A po chvilce se úředníček vrací k ostatním a vítězoslavně jim oznamuje: "Je to dobrý, bere!" To se psal, prosím, rok 1836.]
O zahraničí se u nás dozvíte, že Řecko předkládá Evropské Unii materiál na záchranu před státním bankrotem. To je zpráva, kterou raději člověk přiliš slyšet nechce, obzvláště v souvislosti s náznaky potencionálního nebezpečí u nás.
Ale i to je zpráva, která pořád ještě jde.
Podstatně horší dopad mají na naši ranní psychiku zprávy o pokračujících tragédiích na Haiti nebo nejčerstvěji o povodních na Kanárských ostrovech.
Ale i to ještě cynicky řečeno "ujde," neboť je to bezpečně daleko a média je omlílají dostatečně natolik, aby ci člověk tak trochu "zvykl".
Tohle všechno mi probíhá pod rukama, přesněji řečeno, skrz prsty, které stistknutím knoflíku pošlou zprávy do vysílání.
Já mám ale k dispozici i ostatní zprávy ze mezinárodních agentur celého světa.
A tady se už objeví zprávy, kdy vzdálenost nehraje roli a člověku není smíchu a už si ani neřekne - to se mne netýká. Protože, chtíc-nechtíc, člověk si musí domýšlet co stojí za tou kterou zprávou, jaká rizika i fakta.
- Americká aministrativa kritizuje Čínu za cenzoru internetu.
- Thaisko identifikuje střely z válečných cvičení Severní Korei.
- Irán vymění obohacený uran za jaderné palivo.
- Kritické hlasy proti plánovaným popravám devíti politických vězňů...
Když tyto zprávy člověk čte, tak ty naše malé české problémy v tomto světle blednou a člověk si bezděky říká: "Zaplať pámbůh, pořád jsme na tom líp."
Foto: © M. Faltýn
