Nejčastější povolební věta?

Dívám se na youtube na nejrůznější videa, která nesou označení jako "veselé pády". Nebo by se to dalo přeložit i jako "pády, které pobaví". Mezi těmi videi a volebním kláním by se dalo najít mnoho paralel.

Na těch videích jsou zachyceni především ti poražení. Nemá smysl sem dávat odkazy. Stačí vám zadat ve vyhledávači výrazy jako "Funny Fails",  "Funny Videos", "Extreme Idiots"... Pak už se můžete specializovat na fails, crashes, apod. V nabídce jsou děti, zvířata, dospělí i odrůdy jako sportovci (od košíkových házečů míčem, přes fotbalisty až po ragbisty a baseballisty třeba), skákači do vody, na trampolíně, jezdci na všem možném, motorkáři, náklaďáci, letadla... profesionálové i amatéři. Pochopitelně nechybí taneční a jiné zábavy, zejména pak narozeniny a svatby. V nejdrsnějším provedení pak už rovnou schválnosti, neboli "Pranks", která už jsou ne nepodobna diskusním trollům, dštícím toleranci na každém rohu, výhradně k vlastním názorům ovšem.

A víte, jak většina takových video většinou začala?

Někdo se vytahoval a sliboval, že předvede na co nemá.

Nemluvě o nezkušené mládeži, nemusíte být ani příliš velký věštec, abyste odhadli jak dopadne dospělák, často tatík, máma, strejda, teta nebo dokonce děda či babi, kteří se zrovna prvně postavili na skateboard, rozjeli se na kole, koloběžce, bruslích, segwayi nebo dokonce hoverboardu.

Vzpomínám si, jak jsem před několika málo lety prvně a naposledy stoupnul na kolečkové brusle, maje určitou zkušenost s těmi klasickými na ledě. Nasadil jsem je hned před půjčovnou na lavičce. A sotva jsem se postavil, sjel jsem krásně ten kousek asfaltu rovnou do trávníku, kterým ten "skopeček" ve Stromovce byl zakončen. Už když jsem se zvedal, tak jsem přemýšlel, jak vzít vítr z plachet těm čumilům, kteří se mým držkopádem nepochybně bavili. Posadil jsem se, sundal brusle a pak jsem v ponožkách šel těch 10 metrů nazpět a předstíral jsem, jak se šíleně řežu smíchy. Tím jsem posměváčkům zkazil náladu a bylo po komedii.

Po komedii bude i za necelý týden.

Teď se naši politici chvástají a slibují, lobbují u voličů... Kdyby to šlo, slíbí i modré z nebe. Svými sliby se snaží přeskočit z kůlny na věžák, sjet na kole v lese zakořeněný kopec, bravurně se zhoupnout na dětské houpačce nebo na laně nad řekou či přeskočit zabahněný příkop, případně udělat elegantní skok z můstku do bazénku... mohl bych v příměrech pokračovat do nekonečna.

Také se holedbají, kolik toho už zachránili, udělali pro lid... a co všechno nebo koho nedopustí... jen aby je znovu zvolili.

Je z toho pak všeho dokonalý "challenge" - asi jako když chlapi vylítnou ze sauny do sněhu nebo se mládež "naloží" do vany plné ledu.

Vystřízlivění pak bývá velmi drsné.

Ne nepodobno tomu, když se snažíte vyrazit z láhve vína špunt narážením do zdi a ono vám u láhve místo toho jaksi křupne dno.

Ne, vítězové voleb měli samozřejmě kliku: šampaňské za ně otevřel někdo jiný. Jásající dav se raduje jak na Silvestra... mnohdy i stejně opilý - volebním úspěchem, ovšem. Přejme dotyčným těch 15 minut slávy.

Stejně by ale všechna ta volební klání, povolební "plnění slibů", mohla končit jednou klasickou větou, kterou jsou bez výjimy zakončována držkopádní videa starostlivými účastníky daného chvástání se:

"Are you OK?"